Pře
28.10.2016
Kategorie: Společnost58 přečtení

Země rozbita, ale lidi žiju šťastně

Sdílejte článek:

LADISLAV VĚTVIČKA

Po tydnu na Kavkaze sem odevřel dveře moji rodne hospody. Oddechnul sem se. Všecko bylo na svojim mistě. V jednym rohu seděl Jarek, mumlal cosyk pro sebe a řidka ostravska desitka mu vytekala z praveho kutka, zkřiveného mrtvičku.

[ad#clanek-respo]

V druhym rožku Mira právě jebnul červenu gulu o buzer a zapsal dvacku. Ve třetim rožku mi rozčepovala pivko Liba, kera nevi, kaj ma zebrat deset tisíc na novy Babičuv buzeračni nastroj, a ve štvrtem se na mě usmal bezzubym úsměvem Helmut: „Kajzbyl, Ladik? Měsíc sem tě neviděl, pyčo…“

Po tydnu sem se vratil z Gruzie, kaj sem byl se čtenařama moji nove knižky „1913“ v muzeu sudruha Stalina, ale nejenom tam.

„Co nove, Hans?“ zeptal sem se starého haviřa a položil na stul pul kila tabaku, kery sem propašoval z Adžaryje. Věděl sem, že bude mět radost. Mě stal dvě kila, on by za něho dal za ceny, zkurvene daněma z brusela a pražského parlamenta, minymalně pět tisíc korun. Rozzařily se mu oči: „Všecko na piču, Ladik. Pražske kavarenske kurvy prubuju další kolo likvidace prezidenta, totalitni dalajlama si třepe ruku ze zradcama z KDU SSM, keři su vidět maksimalně tak na sjezdach lancmančaftu a propaganda jede na plne obratky tajak za Geblsa.“

„Takže všecko při starem,“ oddechnul sem se.

Když člověk vytahne paty ze země, v kere nastupujici fašistycky režim krutě utahuje šruby, a za dvě a pul hodiny vystupi v zemi, kaj naopak žadne buzeračni pravidla ještě neplati, je chvilu nejisty. Za platbu v maršrutce nedostanete žaden doklad, a přece to jede tam, jak potřebujete. Za maly příspěvek na benzin vas šofer doveze jinam, než planoval on, ale deset lidi, kerym tym padem prodlužite cestu o štvrt hodiny, neprotestuje.

Nikdo neprotestuje. Všeci se usmivaju, bo vědi, že každy mame jakesik potřeby. Přiště budu potřebovat pomoct zas oni a my se nebudeme vztekat, že rolnik z Vidlakošvilidze vam přesune ruksak jinam, aby pod vaše sedadlo mohl narvat pytel cibule, keru veze na tržnicu do Kutaisi. Když budete mět plat tři tisice korun tajak všeci okolo a každa kačka bude dobra, pochopite, že buď si pomožete navzájem, anebo ste určeni ke scypnuti. Takych baraku, kaj majitele robili machry a nezvladli to, zme viděli desitky. Opuštěne, zahrady zarostle, plotky zrezavěle. Majitele kajsik v dupě…

Anebo se možete podivat na těžky život z te hezči stranky. Pokud mate malo dovolenky, tady su aspoň fotky na divani.

[ad#clanek-respo]

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Gori

562947_article_photo_2nw17p40_900x 562947_article_photo_e1fqwsa_900x 562947_article_photo_obpuhlt_900x 562947_article_photo_qpn0zfs0_900x

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
58 přečtení
(20 votes, average: 5,00 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.