Zelení opět blábolí

Britské listy včera vydaly několik článků na “ekologické” téma. Jednak zveřejnily katastrofické bláboly IPCC, jednak prováděly protijadernou “osvětu”. Pochopitelně, řada těchto blábolů již byla zveřejněna i jinými servery a nepochybuji o tom, že je další budou následovat.

IPCC

Je zcela bezpochybné, že katastrofické předpovědi IPCC se nijak nenaplňují. Naopak, cca od přelomu loňského března a dubna se klima jakoby skokem vrátilo někam do 70. – 80. let. Nenaplnily se ani předpovědi pětisetletého sucha, ani dalšího oteplování. Naopak, prší tak, že téměř všechny podzemní zásobníky vody jsou doplněny a stopy předchozích suchých let zůstávají pouze v některých lokalitách a v nejhlubších vrstvách půdy. Ochladilo se tak, že pokud vyjdou předpovědi rosničkářů, budeme mít v srpnu letošního roku jen jediný tropický den, pátek tohoto týdne.

O co méně katastrofické je reálné klima, o to katastrofičtější musejí být předpovědi “strašlivých konců”, pokud lidé ihned a nevratně nepředají vládu do rukou ekofašistů a další podobných extrémistů.

Budu zcela jistě označen za “ruského švába”, když zde připomenu Katajevův román “Na obzoru plachta bílá”, v němž autor (zcela mimo linii vlastního děje) popisuje, jak se carský režim “vypořádal” s výsledkem bitvy u Cušimy. Přestože tam Rusové nepotopili jedinou loď japonské floty (a sami ztratili naprostou většinu svých bojových plavidel), vydali sérii pohlednic s různými hořícími a potápějícími se japonskými loděmi. Mimochodem, ta bitva je kuriózní i tím, že po zajetí části ruské floty, opravě a zařazení těchto lodí do japonského loďstva skončili Japonci s větším počtem válečných lodí, než kolik jich měli před bitvou.

Nicméně zcela jistě nebyli první. Jsou známy např. propagandistické reliéfy, znázorňující vítězství Egypta nad Chetity u Kadeše, kterou v podstatě prohráli (bitvy byla plichta, strategicky to byla porážka) a Egypťané museli Chetitům přenechat území, které měli před touto bitvou obsazené. Zachránilo je jen to, že Chetité zvítězili za cenu tolika padlých, že si nemohli dovolit další tažení.

Obávám se převelice, že současná prohlášení IPCC nejsou nic jiného, než obdobou těchto carských “dokumentárních pohlednic”, či staroegyptských propagandistických reliéfů, které mají vykompenzovat naprosto odlišnou realitu: Klima se vrací k normálu (respektive ke stavu ve čtvrté pětině minulého století; klima fakticky žádný “normál” nemá a z principu věci ani mít nemůže), což naprosto diskredituje všechny pavědecké bláboly této politické organizace. Astronomické “oteplovací” vlivy na teplotu Země slábnou, což se promítne do dalších poklesů teplot i v následujících letech a pravděpodobně se dostaví i epizoda silně chladných let. Patrně ne tak chladných, jako byla známá “malá doba ledová”, ale přinejmenším tak chladných, jaká byla první polovina 40. let minulého století, kdy “generál mráz” přispěl k porážce německého tažení proti SSSR.

Právě z tohoto důvodu jsme svědky poslední křečovité snahy získat co se dá, a hlavně získat takové pravomoci, které by ani po jasné diskreditaci IPCC a dalších ekofašistických blábolilů nešlo vrátit zpět (tj. aby se “proti oteplování” bojovalo i v případě, že Evropu pokryje kontinentální ledovec – s trochou nadsázky, ale, bohužel, ne moc velkou).

Bláboly o vichřici

Současně soudruzi ekologové blábolí o tom, jak “bouře ničí jaderné elektrárny”, což “dokazují” tím, že v blízkosti JE Temelín bylo strháno vedení linek VN a VVN.

K uvedenému je třeba jasně říct, že vítr této síly strhá elektrické vedení prakticky všude, kde se dostane do kontaktu s něčím takovým. Kdyby neudeřil na Hrušky, ale o něco západněji, mohl klidně “sejmout” vedení z Dukovan do Rakouska. A nebo mohl zničit vedení od elektrárny na Vranovské přehradě, nebo od elektrárny jakéhokoli jiného typu.

Problém je, že takový vítr může bez problémů lámat i stožáry větrných elektráren (zejména tehdy, jestliže unáší nějaké předměty – střechy, auta, vyrvané stromy …, kterými do toho stožáru udeří), případně lámat a odtrhávat jejich vrtule. Pokud tornádo udeří na fotovoltaickou elektrárnu, mohou jím sebrané panely (či spíš jejich střepy) zabíjet lidi a devastovat krajinu celé kilometry daleko. A jako “benefit” se z nich přitom uvolní částice křemíku, schopné vyvolat silikózu.

Jedinou rozumnou reakcí na tyto jevy je snaha dostat alespoň páteřní elektrická vedení pro republiku pod zem. Technicky se to již vyřešit dá, je to náročné finančně (cena za kabely i za výkopové a další práce), nicméně by se to jako přizpůsobení se změnám klimatu udělat mělo. Bouře může stejně dobře vyvolat ohřívání jako chladnutí planety, důležité jsou velké tepelné rozdíly mezi jednotlivými místy na zemi, které jsou s to vyvolat oba tyto jevy. I nástup malé doby ledové doprovázely mj. do té doby léta nepozorované (či alespoň ne tak často) extrémní jevy v počasí. To samé se dělo i na konci středověkého klimatického optima. Kroniky a další prameny toto popisující nám naštěstí IPCC zatím nezabavil coby “hoaxy” a nespálil jako páter Koniáš nebo nestrčil do oddělení “libri prohibiti” ve veřejně nepřístupných knihovnách.

Jinými slovy, v souvislosti s extrémy počasí je třeba přestat vykrmovat novodobé “obchodníky s deštěm” a začít pracovat na přípravě naší země na bouřlivá léta, způsobená nikoli antropogenním CO2, ale zcela přirozenými příčinami, které nejsme s to ani sborovým recitováním komunistického, nyní ekologického, hesla “Poručíme větru dešti” sebeméně ovlivnit. Jistěže antropogenní CO2, pár procenty může k přirozeným příčinám těchto extrémních jevů také přispět, ale to hlavní se děje na Slunci a dále v souvislosti se slapovými vlnami atmosféry, světového oceánu a zemské kůry, vyvolanými gravitací Jupitera. Ten se nyní od Země vzdaluje a tyto jevy, jejichž energie se nakonec téměř všechna promění v teplo, se zmenšují se čtvercem této vzdálenosti a příslušně tomu slábnou. Antropogenní CO2 naopak může paradoxně zabránit tomu, aby ochlazení klimatu a je doprovázející jevy nebyly ještě extrémnější.

Závěry z toho, co hlásí alarmistické weby, by tedy měly být přesně opačné. Ono není náhodou, že tyto desinformace a polopravdy uveřejňují velmi ochotně levičácky až ultralevičácky zaměřené sdělovací prostředky, které i jinak vedou desinformační kampaně pod rudými či zelenými prapory extrémní levice.