Zachraň se, kdo můžeš

• Motto “Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou. Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný. Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm.” (Přísloví Šalomounova, Slova moudrých, Zvaž s kým máš co činit. 22.23)

Zachraň se, kdo můžeš. Slova, kterými by se měli lidé v České republice řídit. Důvod je jediný. Nic tu nefunguje, vše kolabuje, nic nevychází v boji s pandemií. Důvod je jediný. Máme nevhodného premiéra.

Chaos, nic jiného než chaos. Současná vláda neustále mění své postoje, šije nová nařízení horkou jehlou. Toť jeden z obrazů současné České republiky. Lidé kolem premiéra jsou postaveni před nelehký úkol. Mají postavit hrad z písku. I když se jejich snahy zpočátku jeví jako nadějné, hrad se nakonec nedaří postavit. Neustále se bortí. Přicházejí noví adepti, kteří mohou ve skrytu duše tušit, že postavit hrad z písku je nereálné, nicméně podlehnou vábení premiérově. A zažijí to, co zažili jejich předchůdci. Hrad nestojí, premiér soptí stále víc a ze své neschopnosti viní jiné. Neb je slaboch a zbabělec.

Jeví se mi, že ministři za hnutí ANO musí mít jedno společné. Umět popřít své vlastní já, umět shrbit ramena, umět kdykoli vlézt do řiti svého pána. Tyto vlastnosti se počítají. Jinak nic. Stávající ministr zdravotnictví Jan Blatný se transformoval v osamělého vojáka v poli, je mi jej svým způsobem líto, ale na druhé straně to byla jeho volba. I on už zpívá píseň svého nadřízeného. Ale nejde mu to, zpívá falešně.

Naprosto nám chybí morální autorita, někdo, o koho bychom se mohli opřít v dobách zlých, někdo, komu bychom mohli věřit. Žádný z vládních politiků nedisponuje těmito vlastnostmi, proto se situace v naší zemi mění ve stále větší nepořádek, z něhož není lehké se dostat. Česká republika se stala zemí neomezených možností Andreje Babiše a firmy Agrofert. Česká republika se změnila v zemi omezených možností pro všechny slušné lidi. Jinak nic. Jinak tu chcípl PES.

V této těžké chvíli musí opravdu každý spolehnout jen na sebe, jen na svůj selský rozum a nesmí podléhat vábničkám, které přicházejí z vlády. Protože současná vláda krom chaosu nenabízí vůbec nic, premiér z nelehké situace viní všechny možné lidi, ale zapomíná na sebe. On v počátku pandemie hlásal, že přebírá svou zodpovědnost. Jenže slova jsou u současného premiéra jen slova. Jeho skutky hovoří o něčem jiném. A toho by si měli být lidé u nás vědomi a podle toho se zachovat. Jinak se z marasmu nikdy nedostaneme, jinak tu zůstane země vybydlená, zplanýrovaná…