1.3.2018
Kategorie: Společnost

Výzva k rezignaci šéfa GIBS aneb jak to bylo s Murínem a Gáboríkem

Sdílejte článek:

SM

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) vyzval ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína k rezignaci. V úterý to sdělil sám Murín. Mluvčí GIBS Ivo Mitáček uvedl, že Murín rezignaci nepodá. Od pondělí probíhá v hlavním sídle GIBS v Praze kontrola z ministerstva financí.

[ad#textova1] 

Od té chvíle koluje na Facebooku status: „K tomu GIBSu. Vsaďte se, že se brzo objeví informace, že se šéf GIBSu Michal Murín stýkal s Igorem Gáboríkem, obviněným v kauze Beretta. Kde to vyjde, v LN nebo Mladé frontě Dnes?“

„Už je tady to, co jsme čekali. Babiš jde po krku šéfovi Generální inspekce bezpečnostních sborů. To je cesta k likvidaci vyšetřovatele Čapího Hnízda. No, a také k likvidaci právního státu,“ uvedl na to konto aktivistický novinář Pavel Šafr.

Jenže šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín, člověk blízký někdejšímu premiéru Bohuslavu Sobotkovi i šéfovi vnitra Milanu Chovancovi (oba ČSSD), čelí opravdu problému. Podle všeho se s expolicistou Igorem Gáboríkem, jenž údajně vynášel informace z policie za úplatu, za nestandardních okolností skutečně scházel. Spis měl už v roce 2016 ležet na stole vrchního olomouckého žalobce Ivo Ištvana, který to nepopřel.

Šlachtova „bomba“

GIBS vyšetřuje trestnou činnost policistů, celníků nebo dozorců. Ředitele inspekce jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru.

Když plukovník Robert Šlachta odcházel z vedení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na protest proti policejní reorganizaci, předal podle dobře informovaného policejního zdroje olomouckému vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi důležitý materiál. Dokument podle zdroje dokazuje propojení bývalého policisty Igora Gáboríka, jenž byl ve vazbě v souvislosti s kauzou Beretta, s lobbistou Ivo Rittigem.

„Materiál – což je stěžejní – rovněž popisuje, jak Rittig předal šéfovi Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalu Murínovi šifrovaný telefon za účelem komunikace právě s Igorem Gáboríkem (a to přes exministra Pavla Němce). Komunikace mezi Murínem a Gáboríkem je zdokumentována,“ dodal zdroj.

Žalobce Ivo Ištvan tehdy informace nepopřel. Prohlásil však: „Nemohu se k nim nijak vyjádřit.“

Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, bývalá Ištvanova nadřízená, v roce 2016 uvedla: „Murín byl technikou – krytovanými telefony – nejen zásobován mafiány (Rittig ji měl platit, Němec dodávat), ale dokonce se údajně pravidelně scházel s Gáboríkem, co je ve vazbě v kauze Beretta. Proto Murínovi i celé Generální inspekci bezpečnostní sborů státní zástupci vůbec nevěří.“

Němcovi klienti: Nečasová i Hrdlička

Že exministr spravedlnosti Pavel Němec prodával šifrovací zařízení do mobilů, není tajemství. Například MF DNES informovala, že mezi jeho „klienty“ patří či patřili „kmotři“ jako Roman Janoušek s Tomášem Hrdličkou a zmíněným Rittigem, expremiér Petr Nečas s Janou Nagyovou Nečasovou, bývalý místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Mezi další měl patřit podle informací z Němcovy firmy náměstek na policejním prezidiu Zdeněk Laube, jenž stál za policejní reorganizací spolu s policejní prezidentem Tomášem Tuhým a ministrem Milanem Chovancem. Laube se k informacím nevyjádřil.

Pražská vrchní státní návladní Lenka Bradáčová ve zmíněném roce 2016 uvedla, že předala poslancům z výboru pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů zprávu, že inspekce obdržela v posledních třech letech 33 podnětů k prošetření úniků informací z protikorupční policie. Prý ale nedokázala rozkrýt a vyšetřit ani jeden z nich. Skupina, která s informacemi obchodovala, prý používala téměř 150 šifrovacích telefonů. A právě na tuto spojitost exšéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta upozorňoval.

U většiny mobilů policie prý dodnes nezná majitele. „Důkazy žádné nemám, jen mi to jde dohromady s tím, že ta reorganizace se dělala v posledních týdnech. Údajně začala den po operaci Gáborík. Utajeně před policisty i státními zástupci,“ řekl Šlachta v roce 2016 k likvidaci ÚOOZ.

Šéf inspekce kontakty nepopřel

V aféře Beretta jde o vynášení informací z trestních spisů za úplatu. Figuruje v ní právě bývalý policista Gáborík. V síti vyšetřovatelů však uvízla též pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová, veřejnosti známá například z kauzy Opencard. Oba případy vyšetřoval právě protimafiánský útvar Roberta Šlachty.

Šéf GIBS Murín kontakty s Gáboríkem nepopřel, třebaže je označil za náhodné. Prohlásil: „Pana Gáboríka znám, a to jako policistu, se kterým jsem kdysi pracoval ve stejné policejní budově. V posledních letech jsem ho náhodně několikrát potkal, ale pravidelně se s ním nestýkám.“ K dotazu, kdy ho viděl naposledy, uvedl: „Abych pravdu řekl, tak si přesně nepamatuji. Ale zkuste se zeptat těch, kteří ho sledovali a dnes vyšetřují – mohli by znát přesné datum.“ Chovanec na otázku, má-li nadále Murín v této souvislosti jeho plnou podporu, tehdy odmítl reagovat.

Citlivý případ Beretta byl přitom v roce 2016 ohrožení. Ministrům přistál na stole materiál s informacemi o vzniklém policejním superúřadu. Vyplývalo z něj, že jednu živou kauzu – právě Beretta – nebude moci útvar vyšetřovat. „V jednom případě dojde k situaci, kdy nově vzniklý policejní orgán bude vyloučen z dalších úkonů trestního řízení v dané věci,“ psalo se v čtyřstránkovém dokumentu.

Šlachta v rámci tohoto doporučení policejního velitelství, aby na Berettě pracovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, zopakoval: „Je to naprosto nesmyslné. Jde o zásadně živou kauzu, která vedla k té slavné reorganizaci.“

„Spis týkající se šéfa policejní inspekce Murína (součást kauzy Vidkun) byl s jediným číslem jednacím nyní přidělen na protidrogovku, aby se k němu nikdo nedostal, což by bylo v nově vzniklé centrále více než pravděpodobné,“ dodal dobře informovaný zdroj. Reorganizace totiž znamenala sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s protikorupční policií a protidrogová centrála nebyla do nového útvaru zahrnuta.

Náměstek pro výkon a trestní řízení protidrogové centrály Tomáš Kubík k tomu tehdy uvedl: „K interním informacím policie a státního zastupitelství se ze zásady vyjadřujeme až po skončení vyšetřování.“

Později Murín absolvoval ve věci výslech. Tenkrát vyšetřovatelům podle serveru iRozhlas.cz tvrdil, že se s Gáboríkem setkal náhodně – ten jej prý opakovaně navštívil doma. „Najednou se ukázal před vrátky. Bylo to jako náhodné setkání. Ptal se, jak se mám, jak mi roste tráva, kolik budu mít třešní. Nechápal jsem smysl a důvod jeho návštěv. Jelikož jsem slušně vychovaný, prohodil jsem s ním pár společenských témat,“ řekl k tomu Murín do protokolu.

Ztráta důvěry

V průběhu letošního února se Murín podle mluvčího GIBS opakovaně sešel s Babišem na úřadu vlády. „Premiér pozval ředitele na dvě schůzky, na kterých ho vyzval k rezignaci. Důvodem k odstoupení z čela Generální inspekce bezpečnostních sborů je údajná ztráta důvěry ze strany premiéra,“ uvedl Mitáček. Jako vhodné datum navrhl premiér konec února letošního roku, což by se údajně obešlo bez dalších skandálů, dodal.

Aniž by to mluvčí Ivo Mitáček dával do souvislosti, v dalším odstavci stejné tiskové zprávy pak informoval, že v pondělí byla v hlavním sídle inspekce v Praze zahájena kontrola z Ministerstva financí ČR. „Kontrola je všeobecného charakteru a vzhledem ke značnému množství vyžádaných dokumentů a podkladů je jim poskytováno zázemí pro práci na plánovaných pět týdnů,“ uvedl mluvčí.

Informaci o plánu odvolat Murína potvrdil předseda KSČM Vojtěch Filip, podle kterého ho premiér o záměru informoval na jedné ze schůzek ohledně programu nové vlády.

Filip na tiskové konferenci novinářům řekl, že se o tom Babiš zmínil. „Nedivil jsem se tomu,“ uvedl s tím, že mezi jednotlivými policejními útvary je velká rivalita, což má GIBS řešit, ale neřeší. Nemyslí si, že by vláda v demisi neměla takové kroky činit.

Šéf pirátů Ivan Bartoš novinářům řekl, že bude od Babiše chtít znát důvody, proč chce odvolat takto vysoce postaveného člověka. Řečnicky se zeptal, zda tento postup „nezapadá do vyšetřování Čapího hnízda“, kde Babiš čelí trestnímu stíhání kvůli podezření dotačního podvodu, a zda nechce předseda vlády v demisi dostat polici do svého područí.

Kdo je Murín

Murín vystudoval pražskou Policejní akademii, titul JUDr. získal na Akademii policejního sboru v Bratislavě. U policie slouží od roku 1982, před příchodem na GIBS pracoval jako šéf odboru obecné kriminality středočeské policejní správy, vedl kladenskou policii a byl šéfem policejního oddělení Praha-západ.

Vystřídal ve funkci šéfa inspekce ředitele Ivana Bílka. Na Bílka, který stál v čele GIBS od roku 2012, se snesla tvrdá kritika kvůli takzvané olomoucké kauze Vidkun. V případu jde údajně o ovlivňování některých trestních kauz a úniky informací z trestních spisů. Murínovi do funkce pomohla ČSSD.

Rezignace šéfa GIBS by byla jednou z dalších personálních změn, které vláda v demisi od začátku roku provedla. Odvoláni byli například generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera, ředitelka pražské Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská, ředitel Fakultní nemocnice v Ostravě Svatopluk Němeček a generální ředitel České pošty Martin Elkán.

Babiš svolá kvůli nespokojenosti s Murínem Bezpečnostní radu státu a 15. března navštíví bezpečnostní výbor Sněmovny. Plánuje i schůzku s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. V Murína nemá důvěru, pochybuje o jeho morální a profesionální integritě, řekl ve středu Babiš novinářům.

Babiš svou nedůvěru v ředitele inspekce zdůvodnil dokumenty z olomouckého vrchního státního zastupitelství, které nemůže zveřejnit. Tvrdí, že z nich vyplývají Murínova pochybení, která měla být potrestána kázeňsky. „Toto opatření bylo na Úřadě vlády vyřízeno velice nestandardním způsobem,“ prohlásil Babiš.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: securitymagazin.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 3,50 out of 5)
Loading...