Výsluhy nás stály 12,5 miliardy. To je za pět let nárůst o 64 %

VOJTĚCH RAZIMA

Stát zaplatil v roce 2023 bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12,5 miliardy korun. To je za pět let nárůst o 64 %. Výsluhy náleží bývalým příslušníkům po odchodu do civilu a jejich výše záleží na počtu odsloužených let. Ty nejvyšší činí v průměru 73 tisíc měsíčně a je dostávají generálové ve výslužbě. Řada z nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. Opakovaně k tomu vyzval všechny zákonodárce. Podpořte nás v této kampani nejen symbolickým darem.

Rekordní schodek státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první pololetí roku 2023 schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii České republiky. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) to má několik hlavních příčin. I přes vysokou inflaci, která podpořila výběr příjmů, rostly výdaje rozpočtu meziročně rychleji než jeho příjmy. Příjmy se zvýšily o 130,2 miliardy korun, ale výdaje vzrostly meziročně o 162,6 miliardy. Hlavním problémem jsou podle NKÚ rostoucí mandatorní výdaje. Ty v prvním pololetí 2023 činily přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.

Jedním z podstatných nákladů mandatorních výdajů jsou výsluhové příspěvky. Tato renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let, za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu.

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Stává se normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí. S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy.

Jiné státy mají systém výsluh nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby namísto 15 let. Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena.

V ČR živíme 200 generálů

Že jsou v armádě generálové asi překvapí málokoho. Že jsou generálové u policie a tajných služeb by člověk asi také očekával. Místa, kde by čtenář generálské výložky asi nehledal jsou hasičské zbrojnice, celnice a věznice.

V České republice došlo k jmenování do všech generálských hodností od roku 1998 do roku 2023 ve 406 případech. Z toho 309 jmenování připadlo na vojáky, 40 na policisty, 10 na příslušníky tajných služeb, 24 na hasiče, 6 na celníky a 17 na bachaře. Šlo však o jmenování do všech čtyř generálských hodností, a to brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. Počet jmenování tak neodpovídá počtu osob, které mají generálskou hodnost. Například u vojáků bylo za posledních 25 let do prvních generálských hodností nově jmenováno 146 vojáků.

Za posledních 25 let bylo jmenováno v průměru 16,3 generála ročně, ale za poslední dva roky se s generály tak říkajíc roztrhl pytel. V roce 2022 jich bylo jmenováno 32 a v roce 2023 si pro generálské lampasy zašlo na Pražský Hrad 31 osob.

Na státní svátek 28. října 2023 prezident Petr Pavel, sám armádní generál ve výslužbě, jmenoval do generálské hodnosti 16 osob. Například plukovníka PhDr. Dušana Gáče, MBA, ředitele Vazební věznice Brno, do hodnosti brigádního generála; plukovníka Mgr. Davida Chovance, prvního zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel, do hodnosti brigádního generála; či plukovníka Mgr. Petra Matějčka, ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, do hodnosti brigádního generála.

Do generálských hodností byli povýšeni dokonce i lampasáci ve výslužbě. Plukovník ve výslužbě Mgr. David Dlouhý, Ph.D., rektor Policejní akademie byl povýšen do hodnosti brigádního generála ve výslužbě. Plukovník ve výslužbě Mgr. Petr Špaček, bývalý náměstek ředitele Bezpečnostní informační služby pak do hodnosti brigádního generála ve výslužbě. V souvislosti s povyšováním papalášů v záloze obzvláště bolestivě vyniká jako pokrytecká promluva prezidenta Pavla při jmenování do generálských hodností: „Vím, kolik je za tím práce, kolik je za tím různých i drobných neúspěchů, kolik je za tím nepříjemností spojených se stěhováním, spoustou změn, ale také kolik je za tím úsilí pro naplnění všech předpokladů odborných, kvalifikačních, lidských, protože generálské hodnosti se už nedávají za známost. Dávají se opravdu za výkon. Dávají se za splnění všech podmínek.“

Generálové nás stojí více než půl miliardy ročně

Jak už bylo uvedeno, došlo v ČR do konce roku 2023 k povýšení do generálských hodností v 406 případech. Pouze asi v polovině případech došlo k povýšení do první generálské hodnosti. Předpokládejme, že polovina generálů je stále ještě ve služebním poměru a že náklady na každou jejich výplatu činí včetně všech příspěvků a odvodů 400 tisíc měsíčně. Generálové nás tak na platech stojí 484 milionů ročně.

Předpokládejme dále, že druhá půlka generálů již odešla do civilu. V takovém případě berou a do smrti budou brát výsluhové příspěvky. Kverulant zjistil, že průměrná výše výsluhového příspěvku u 10 nejlépe placených příjemců činila v roce 2023 73 tisíc korun měsíčně čistého. Nejvíce berou policejní generálové v důchodu a to 86 tisíc korun. Nejméně bývalí celníci a to 69 tisíc. Celkem 102 generálů nás tak na výsluhách stojí 90 milionů ročně.
Potrženo, sečteno nás dvě stovky generálů stojí ročně 574 milionů korun. Kverulant proti této rozežranosti státu protestuje a žádá zastavení jmenování dalších generálů.

Výsluhy

Na výsluhové příspěvky mají nárok následující profese:

příslušníci Armády České republiky včetně Vojenského zpravodajství
příslušníci Bezpečnostní informační služby
příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů
příslušnici Hasičského záchranného sboru
příslušníci Policie České republiky
příslušníci Vězeňské služby
příslušníci Úřadu pro zahraniční styky a informace
příslušníci Generálního ředitelství cel

Průměrná výše výsluhového příspěvku se v roce 2023 pohybovala od 14,5 tisíce u bývalých celníků až po 31 tisíc u bývalých příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů. Největší nárůst od roku 2019 do roku 2023 zaznamenali bývalí dozorci. Těm se měsíční renta zvedla z průměrných 9,4 tisíce na 16,1 tisíce korun. To je nárůst o 71 %. V průměru vzrostly výsluhy za posledních pět let o 38 %.

Došlo k i nárustu počtu osob, které výsluhové příspěvky pobírají. Zatímco v roce 2019 jich bylo 86 tisíc o pět let později v roce 2023 to už bylo 104 tisíc. To je nárůst o 21 %.

Nárůst 64 %

Ještě horší je to s nárůstem celkové sumy, která je na výplatu výsluh potřeba. Kverulant zjistil, že v roce 2023 stát bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na výsluhách téměř 12, 5 miliardy korun. Přitom v roce 2019 to bylo „jen“ 7,5 miliardy korun. Mezi roky 2019 až 2023 je to nárůst 64 %.

Náklad na výplatu policejních výsluh se téměř zdvojnásobil

K největšímu nárůstu vyplacených příspěvků došlo v té největší kapitole. Od roku 2019 do konce roku 2023 bylo policistům a hasičům vyplaceno celkem 26,7 miliardy korun. Zatímco v roce 2019 stačily na vyplácení 24 254 bývalých policistů jen 4 miliardy v roce 2023 už vnitro z veřejných rozpočtů muselo vydat 7,2 miliardy korun. Vypláceno už je 31 138 bývalých policistů.

Z výše uvedeného je zřejmé, že nárůst vyplacených příspěvků policistům je téměř dvojnásobný. I to je jeden z důvodů proč státní dluh v průběhu 1. pololetí 2023 poprvé v historii ČR překročil hranici 3 bilionů Kč a jeho stav k 30. 6. 2023 činil 3 044,4 miliardy korun. Jen úroky z tohoto dluhu v 1. pololetí 2023 dosáhly výše 37,5 miliard korun.

Výsluha 86 tisíc korun čistého měsíčně

Kverulant zjistil, že ve třech čtvrtletích roku 2023 bylo vyplaceno na 10 nejvyšších výsluhových příspěvků bývalým příslušníkům policie celkem 7 754 113 korun. To je průměru 86 157 korun čistého měsíčně a zpravidla je dostávají generálové ve výslužbě. Řada z v nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Pojďme se podívat na některé z nich.

Generál s pošramocenou pověstí

Jen ztuha si lze představit křiklavější příklad politické trafiky, než je právě působení bývalého policejního prezidenta a generála na postu velvyslance na Slovensku a souběh policejní výsluhy.

Tomáš Tuhý nastoupil k policii v roce 1991 a dotáhl až na policejního prezidenta v hodnosti generálporučík. V listopadu 2018 vyměnil policejní kariéru za velmi lukrativní trafiku v diplomatici. Člověk s naprosto nulovou znalostí diplomacie a prapodivným vzděláním byl jmenován na jeden z nejdůležitějších postů ministerstva zahraničí. Stal se velvyslancem na Slovensku.

Celkem 400 měsíčně

K měsíčnímu výsluhovému příspěvku ve výši kolem 55 tisíc čistého dostával od státu velvyslanecký plat ve výši přibližně 85 tisíc měsíčně. Vedle toho velvyslanci ještě dostávají náhrady zvýšených životních nákladů. Ty v případě Slovenska činily v roce 2022 9685 eur tedy přibližně 225 tisíc měsíčně.

Potrženo sečteno Tuhý si přišel na téměř 400 tisíc měsíčně.

V roce 2016 se provalil skandál s únikem informací, v němž se Tuhého jméno objevilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala případ z roku 2014. Policie tehdy podnikla razii v IT firmách, mezi něž patřila společnost Tesco SW, vlastněná bratrem bývalého hejtmana ČSSD Martina Tesaříka. O zásahu se však už v předvečer operace dozvěděli podezřelí. Detektivové pracovali s verzí, že do úniku mohl být zapojen i Tuhý. V jeho rodině se totiž objevil telefon s německou SIM kartou, přes kterou kdosi komunikoval s jedním z podezřelých. Původně měli vyšetřovatelé za to, že ze zmíněného přístroje kdosi napsal varovnou SMS. Jenže když se případem v roce 2017 zabývala sněmovní vyšetřovací komise, zjistila, že detektivové udělali chybu. Popletli totiž směr komunikace. Na mobil, který se později ocitl v rodině Tuhého, SMS o chystané razii naopak přišla. Kvůli špatné detektivní práci byli služebně potrestáni vyšetřovatel inspekce i dozorový žalobce. Samotnou kauzu úniků nakonec inspekce odložila.

Na konci roku 2022 odhalil investigativní tým Seznam Zprávy plagiátorství bývalého strážce zákona. Šlo o to, jak Tuhý získal titul Ph.D. na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě v době kdy už byl policejním prezidentem. Dizertační práce měla 86 stran a byla na téma Metody řízení zajištěnosti údržby průmyslových podniků. Expert na plagiátorství odhalil v Tuhého práci velkou část buď doslovně shodných, nebo mírně poupravených textů. A to ze dvou diplomek, dvou bakalářských prací a několika článků z internetu.

I tento Tuhého skandál patrně vedl k tomu, že na začátku roku 2023 musel Slovensko opustit. Pak se o něm uvažovalo jako o velvyslanci ve Slovinsku, ale nakonec z toho sešlo a na ministerstvu zahraničí údajně končí v prosinci 2023. V listopadu 2023 zveřejnili kolegové z webu Seznam Zprávy informaci, že Tuhý má být z rozhodnutí Andreje Babiše lídrem kandidátky hnutí ANO v krajských volbách v roce 2024 v Moravskoslezském kraji a že řada krajských členů s tímto krokem nesouhlasí. Kverulant bude dál působení Tuhého pečlivě sledovat a bude-li opět zaměstnán ve státních službách a současně pobírat výsluhový příspěvek, bude křičet na celé kolo.

Generálové ve vedení zdravotních pojišťoven

Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Několik z nich jsou bývalí generálové, pobírající výsluhový příspěvek.

Vrchní bachař

Od 1. 7. 2019 je členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly. Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).

Dne 8. května 2017 bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Podle Kverulantova neověřeného názoru je to právě Dohnal, komu byla v roce 2022 vyplácena vůbec nejvyšší měsíční výsluha ve výši 100 100 korun, kterou bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti.

Další bývalý policejní prezident

Nejspíš velmi podobně je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten totiž stihl sloužit ještě totalitnímu režimu a do civilu odešel až počátkem roku 2022. Švejdar si v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 téměř 700 tisíc korun.

Roman Prymula

Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statutárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady, a to Všeobecné zdravotní pojišťovny, prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.

Andor Šándor

Dalším komunistickým lampasákem, který se v novém režimu velmi dobře uchytil, je brigádní generál ve výslužbě Andor Šándor. Ten v letech 1980 až 1984 zastával velitelské a štábní funkce motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1983 byl členem KSČ. V letech 1984 až 1986 absolvoval zpravodajský kurz Generálního štábu Československé lidové armády. Od roku 1986 pak na generálním štábu působil. Poté byl z tohoto místa stažen a připravoval se na vysazení do zahraničí, k čemuž před listopadem 1989 již nedošlo. Jeho kariéra však pokračovala i za nového režimu a v letech 2001 až 2002 byl v hodnosti brigádního generála náčelníkem rozvědky. Do civilu odešel 1. srpna 2002.

Plat 2500 korun za hodinu

Andor Šándor v září 2014 uzavřel s Dopravním podnikem Prahy (DPP) smlouvu na „poradenské služby a odborné konzultace v oblasti bezpečnostní politiky a realizace bezpečnostních opatření“. Smluvní odměna činila 2500 korun za hodinu práce bez DPH. To je luxusní hodinová sazba i dnes, natož v roce 2014. Co přesně a zda vůbec něco Šándor pro městský dopravní podnik dělal, se Kverulantovi nepodařilo zjistit, jisté je, že DPP objednával každý měsíc od „experta“ Šándora 50 hodin práce. Šándor si tak k výsluhovému příspěvku mohl každý měsíc přičíst ještě 125 tisíc korun. Od září 2014 do roku 2017 tak Andor Šándor dostal vyplaceno od DPP více než 4 miliony korun.

Jiří Šedivý

Profesionální kariéru vojáka z povolání začal Jiří Šedivý za normalizace v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1985 byl jmenován do funkce velitele 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou. Šedivý byl do roku 1989 členem KSČ.

Šedivý se neztratil ani po revoluci. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska. V květnu 1998 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu. V prosinci roku 2002 odešel do civilu v hodnosti armádního generála.

Lobbing jako forma korupce

Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu. Jmenuje se Generals s.r.o., tedy česky generálové. Generál Šedivý je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti.

Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur. Šedivý také prolobboval nákup dražších a horších amerických vrtulníků Bell UH-1Y Venom za 17,3 miliardy korun a Kverulant za to na něj podal v červenci 2023 trestní oznámení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že vysloužilí generálové mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany. Přitom je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.

Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo a kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.

Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby ten, kdo lobbuje, ztratil nárok na výsluhový příspěvek.

Malá domů v době kovidu

Pražský magistrát si v době kovidové krize, v létě roku 2020 objednal od Šedivého firmy Generals „Provedení řízených rozhovorů s radními hl. m. Prahy a vybranými řediteli odborů MHMP, jejich vyhodnocení a návrhy na optimalizaci Činností orgánu krizového řízeni hl. m, Prahy a Magistrátu hl. m. Prahy při řešeni situace obdobného charakteru.“ Šedivého firma za to dostala 90 750 korun. Potřebnost provedení rozhovorů a kvalitu výstupů, nechť posoudí laskavý čtenář sám. Podle Kverulantova názoru nešlo o nic jiného než o malou domů v době kovidové krize na samé hranici etického jednání. Nikoho by patrně nemělo překvapit, že pod závěrečnou zprávou: „Spolupráce při zpracování Závěrečné zprávy k řešení krizové situace ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru na území hl.m.Prahy“, je vedle Jiřího Šedivého podepsán i jeho někdejší stranický kolega v ozbrojených řadách KSČ Andor Šándor.

Petr Pavel

V našem výčtu dobře zabezpečených bývalých komunistických lampasáků samozřejmě nemůžeme opomenout ani současného prezidenta Petra Pavla. Připomeňme si, že ten byl během listopadových dní roku 1989 profesionálním vojákem, členem KSČ, studentem zpravodajského kurzu, po jehož absolvování se měl stát komunistickým rozvědčíkem na Západě s krycím jménem Pávek.

Civilní zaměstnanci s výsluhovým příspěvkem

Řada zaměstnanců odchází ze služebního poměru, ale zůstává v bezpečnostních složkách či v resortech zaměstnaná na pozicích civilních, respektive občanských, zaměstnanců. Kverulant to považuje za nemravné.

Dva příklady za všechny. Bývalý zástupce Národní protidrogové centrály Gabriel Berži s výsluhou 63 tisíc korun nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort záhy spolupráci ukončil. Berži pak nastoupil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie, přestože IT rozhodně nebylo podle zdrojů z policie jeho silnou stránkou. Na sladký život policejního důchodce upozornil deník Právo.

Podle Aktuálně je podobně zařazeným „výsluhářem“ například bývalý šéf vojenské policie Miroslav Murček, který je s vysokou výsluhou civilním zaměstnancem tohoto sboru. A ze své éry u vojenské policie není v podobném civilním postavení sám.

Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu

Výsluhový příspěvek vojáků, policistů, celníků, hasičů a bachařů má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani jednoho z bývalých vysokých lampasáků v této kauze.

Kverulant je přesvědčen, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát či jiná veřejná instituce nebo kteří se věnují lobbingu, nemají mít na výsluhy nárok. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. V červenci 2023 k provedení této legislativní změny vyzval všechny zákonodárce. V prosinci 2023 svoji výzvu znovu zopakoval.

„S ohledem na migrační krizi“

Prosadit změnu ale nebude lehké. Mnoho politiků má mnoho přesvědčivých důvodů si represivní složky předcházet. Tyto důvody však naplno uvádět nemohou a tak si berou na pomoc staré osvědčené bubáky. „Podcenění vnitřní bezpečnosti by nás stálo víc než to, co požadujeme. (…) I s ohledem na migrační krizi a na celkově horšící se bezpečnostní situaci nejen v Evropě chápeme podporu vnitřní bezpečnosti jako zásadní,“ sdělil v listopadu 2023 kolegům z Echo24.cz první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Politici ignorují skutečnost, že v České republice v mezinárodním porovnání je policistů poměrně dost. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: ... 21 751,00 Kč

Vybráno 48.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Takhle tu válku soudruzi nevyhrajeme - 26.4.2024
• Co jsme to udělaly mužům? - 26.4.2024
• ČT má k nezávislosti daleko asi jako na Mars - 26.4.2024

(12 votes, average: 4,58 out of 5)

Loading...