Vypořádání se s koronavirovým režimem

Koronavirová nákaza byla odvolána, “vypnuta” ze dne na den a z plošné výzvy premiérky “očkovat se je občanskou povinností” je stupeň nebezpečí snížen na úroveň chřipky a spousta lidí v tom vidělo příležitost slavit tak, jako kdyby jim zbývall jen jediný večer života. Podle norské policie to ještě nepředčilo Silvestra ani hlavní státní svátek (17. května). Vše bylo při starém: omdlévání ve frontách, drobné rvačky, hromadné rvačky a rvačky na život a na smrt, mj. aby byla obsazena pohostinská zařízení. Vždyť po tak dlouhých omezeních prospěje hýbat sebou i ostatními. Jako kdyby vytáhli z domácích jeskyň do teplých krajů, či z války do osvobozené země. Navzdory vysoké míře opilosti dokáže přece jen většina pít a slavit, aniž by byli z nich násilníci a ostatním na obtíž. Mají totiž základní postoj, jenž určuje jejich chování nehledě na procento alkoholu v krvi.

Ovšem cesta k plnému znovuotevření společnosti více a dříve nevedla tak, jak prohlásila norská premiérka Erna Solbergová přes «covid pasy», certifikáty, bezpečným způsobem dokládajícími, kdo jste, zda jste očkováni, nedávno prošli testem se záporným výsledkem anebo jste prodělali onemocnění koronavirem. Které máte spolu s dokladem totožnosti předkládat, abyste mohli dělat i ty nejvšednější věci. Přitom zlatým hřebem každého právního státu je neprůstřelně odůvodněné a předvídatelné vykonávání práva. Proč nebyl záměr dotažen do konce? Ztroskotal na reakcích, mezi nimi jsme mohli číst a slyšet “Proti tomuto budu bojovat, i kdyby mě to stálo život” a “Bude-li zaveden certifikát, jenž drasticky omezí práva neočkovaných, tak to považuji za natolik závažný zločin, že se postarám o to, abych se nakazil, abych získal týchž práv jako mí spoluobčané, aniž se nechám očkovat něčím, s čím nesouhlasím.”

Proč předvádět něco jako “Vítejte ve velkém znovuotevření země, vítejte v svobodě, sbohem koronaviru” za situace, kdy rodiče odmítají, aby děti chodily do škol proto, že obce a města nemají nákazu pod kontrolou a kdy jsou třeba v Oslu hromadně testovány děti od pěti let a bylo spuštěno očkování od 12ti let? Vláda navíc podle svého webu usiluje o prodlužování omezení prozatím do července 2022.

Podle některých byl pro znovuotevření Norska zvolen špatný den. Místo soboty měli vybrat třeba pondělí, anebo alespoň neděli. Jenže jinak by nemohla vláda a parlament bez omezení uspořádat velkou akci na oslavu posledního čtyřletého období.

Autoritářské opojení vládnoucích, jež postrádá logiku, smysl pro proporcionalitu opatření a základní práva, jež jsou slepí vůči všemu až na vlastní posty a jimž jde jen o prestiž a nikdy dobrovolně neustoupí ani o píď. Aneb se mluví o líhni lidí mdlého rozumu. Protože čím více toho víte, tím pošetileji zníte hloupým lidem.

Vláda si z Ústavy udělala trhací kalendář. Úlety byly na denním pořádku. Buď jste byli spasitelem anebo šílenecem. Norové byli k systému dokládání stavu očkování velice kritičtí a zpochybňovali právní základ. Během týdne se vláda v rámci slyšení dočkala přes 9000 odpovědí, což je pravděpodobně rekord. Dušovali se, že systém přispěje k označování lidí, státem vedené štvací kampani, diskriminaci, rozdílnému zacházení, polarizaci, rozbrojům a rozkolům ve společnosti, jako by nám nestačily ty, co již máme. Aby vyjádřili svůj nesouhlas, tak sahali k velice nevybíravému slovníku. Nejčastěji byla skloňována paralela ke vznikající totalitě.

Plíživá totalita je zamaskována za represivní toleranci. Takovému systému dovolili, aby se postavil na nohy proto, že byli příliš zaneprázdnění nálepkováním whistleblowerů za konspirační teoretiky, zlé, hloupé, nebezpečné, „cvoky“ a samozřejmě rasisty a fašisty atd.

Jménem “ochrany proti nákaze” (jako kdyby byl Covid jedinou hrozbou a problémem této země) přijímali konformní masy jakýkoliv přestupek spáchaný státem. Podle některých jde o strukturní problém vládnutí v Norsku: poměr mezi “pravidlováním”, pravidly a úsudky a zdravým a rozumným uvážením při vykonáváním moci. Houšť střídavých, protichůdných pravidel a strategie zapínání a vypínání s laxním prolínajícím se s přehnaně přísným vykonáváním ukazuje, že lidem zvolení zástupci si zvolili lid čelící systému nezastupovat. Sem tam poodstoupili ze zbabělosti, aby mohli sklidit zásluhy za vše a vinu za nic.

K nejkritizovanějším opatřením patří ta na hranicích. Norská vláda byla již v březnu letos kvůli své “koronapolitice”, zejména karanténě a dočasnému zákazu přicestování pro blízké ze zemí mimo EHS, obžalována za zločiny proti lidskosti. Zastavili-li vás na hranicích a odmítli-li jste karanténu, pak vás třeba pustili po krátké slovní výměně o tom, že nemají oporu v zákoně, aby vás do toho donutili. Nakonec jste na ně vytáhli “A vy jste kdo? Právník?” Jako kdyby šlo o podstatu věci.

Ačkoliv budou na hranicích prováděny namátkové kontroly, tak se cestujícím uleví. A na letištích se snad již nebudou odehrávat srdceryvné scény jako když matka s třemi dětmi žadonila svalovce-ostrahu o to, aby mohla popojít s vyjícím batoletem, jelikož cestovali zdaleka a pak čekali hodiny ve frontě. Odpověď přišla formou zaštěkání “ne”.

Technologický vývoj propůjčili politikům značnou moc, ovšem potřebovali krizi, aby ospravedlnili všechny zásahy do vašich životů: kde jste, co děláte a jaké zastáváte názory. Svoboda vyjadřování bude platit jen tehdy, jste-li s narativy režimu zajedno. Tím, že vám odeberou svobody a práva, jež jste brali jako daná, vám budou veškeré rozvolnění a úlevy připadat jako dobrotivě milosrdné ze strany režimu.

Norská masmédia za celé trvání výjimečné situace vládě i politikům ušetřila kritiku i zodpovědnost za ono dobrovolné donucování. Současně se politici a další rozhodli masmédia nekonfrontovat s tím, že využívala situaci k prodeji strachu a že roztleskávala dalším a dalším opatřením, jimiž krmila obyvatele. Kolikrát vláda opatření pozměnila a vymýšlela další poté, co ta stará dostatečně nehýbala masmediálním prodejem? Za vše mohl koronavirus, nikoliv opatření, nepochopení statistik, nezájem o dostupnou odbornou kritiku i alternativní informace.

Rok co rok jsme dopouštěli, aby senioři hnili v pečovatelských domovech a odpírali jim život prodlužující péči, jelikož by to bylo příliš drahé, ovšem v březnu 2020 se vláda rozhodla, že je-li to potřeba na záchranu byť jediného života, pak musí být odstaveny životní základy každého. Pro národní zdraví se stal jediným parametrem Covid-19. Opět a zas se potvrzovalo, že za rozhodnutími o opatřeních vlády, vč. rozhodnutí o uzavření Norska, nestála odborná hlediska.

Proč masmédia nepřinášejí rozhovory s těmi, jež očkování litují, popř. jejich blízkých, jež jsou rozlícení z toho, že mají jejich dítě/rodič/další příbuzný/á v důsledku očkování podlomené zdraví anebo jsou znepokojení tím, k čemu všemu mohou vedlejší účinky ještě vést? A proč umírá nyní na koronavirus více plně očkovaných než neočkovaných? Proč nejsou zajímavá tato a další čísla, o nichž se mlčí?

• Yngvar Brenna