23.8.2013
Kategorie: Společnost

Víte, co je tisíc bruselských úředníků na dně moře? Slibný začátek.

Sdílejte článek:

JIŘÍ HEMERLE 23|08|2013

Bude to již téměř 25 let od doby, kdy se bývalé Československo vymanilo ze socialistického sevření svého hospodářství a životů svých obyvatel. Jaké výsledky měla ideologie „poručíme větru, dešti“ víme a o vlivu povinnosti pracovat na efektivitu a výkonnost firem také.

 

[ad#hornisiroka]

 

Nadutost a hloupost některých jedinců, a jimi vytvořených zájmových skupinek, snažících se ovlivnit přirozený vývoj věci, nebere, jak se zdá, konec v žádné době, a to bez ohledu na poznatky a zkušenosti, které jsou dnes k dispozici. Stále znova a stále dokola se rodí iniciativy a tvoří předpisy regulující, zakazující, omezující či podporující tu či onu činnost. Samozřejmě vždy pod heslem lepších zítřků. A tak bojujeme proti globálnímu oteplení, které se v cyklech na naší planetě opakuje milióny let, bojujeme proti hospodářské krizi, která se také pravidelně opakuje a opakovat se bude, protože nekonečný růst je nekonečná pitomost.

 

A přesto, že socialismus a jeho centrální plánování, ztroskotal všude, kde byl zaveden, a mnoho zemí se s jeho důsledky vypořádává dodnes, Evropská unie a její představitelé se do této slepé uličky vydali a táhnou nás s sebou. Za potlesku, po červeném koberci pod vlajícími prapory se žlutými hvězdami, se naši rudí bruselští byrokraté vydali budovat sociální evropský superstát. Výsledky jejich úsilí se pomalu dostavují a na summitech, z nichž každý je samozřejmě klíčový, je čím dál složitější stav věci okecat tak, jak to dělali komunisté u nás. Prohlášení, nikým nevoleného komunisty Barrosa o tom, jak EU překonala krizi, nám pomáhá asi tak, jako když nám Milouš vysvětlil, že sice došlo ke zdražení toaletního papíru, ale zlevnily lokomotivy.

 

Pokud by pánové ráčili zvednout své tučné zadky a sestoupili by ze svého nereálného světa, kde se ekonomice daří tak jak si oni přejí, do skutečného světa, možná by jim došlo, že k současnému stavu přispěli více než cokoliv jiného. Jejich nařízení, směrnice a regulace, zvyšují náklady firem, omezují růst a investice stejně jako vznik nových pracovních míst. A teď zjišťují, že Evropou obchází strašidlo nezaměstnanosti a už si vyhrnují rukávy na další hloupé předpisy.

 

Pracovní trh funguje na stejných základech jako jakýkoliv jiný trh, tedy na hledání rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Stav jedné či druhé určuje stejně tak cenu práce jako počet pracovních míst a je obrazem poptávky na trhu služeb a produktů. Záměr EU povinně zaměstnávat či doškolovat nezaměstnané pod 25 let věku je konina hodná velkých komunistických vůdců. Jestli vznikne nové pracovní místo nepřirozeně a bez poptávky, jen na základě nařízení, pak vnikne na úkor jiných míst. Pokud tedy musím zaměstnat mladého uchazeče, přesto, že jej nepotřebuji, musím někoho jiného vyhodit nebo musím někomu produktivnímu odebrat část jeho peněz na daních či odvodech, abych mohl toto nové místo dotovat.

 

Socialisté, komunisti a odboráři, to je stejně jedna banda, tomu říkají solidarita. Já tomu říkám lumpárna, protože žít z výsledků práce jiných lidí lumpárna je. Ostatně zkuste žít z výsledků lidí, kteří nic netvoří. Je to jen hon na schopné a úspěšné, logicky u neschopných a neúspěšných není co brát.

 

 

Výsledkem těchto opatření určitě není a nebude konkurenceschopná Evropa a svobodní a odpovědní obyvatelé. Už jen z toho důvodu, že konkurenceschopnost musí začít konkurencí na trhu práce, a to zejména pro mladé, jinak ztrácí účel i jejich vzdělávání. A obávám se, že pro Českou republiku ztrácí účel být součástí Evropské unie.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 4,78 out of 5)
Loading...