Vezmi obyčejnou tužku

Dost mě fascinuje naprostá neochota aktivistů, hlásajících nekonečné dobro, vyvolané zavedením takového nebo makového nesmyslu, nějakým způsobem verifikovat, zda to skutečně je tak pozitivní, jak se to tváří. Přitom se vesměs jedná o naprosto banální matematické a logické úkony, případně spojené s nějakou fyzikou či chemií, zpravidla na úrovni základní školy, maximálně střední.

Vezmi…

Jako dítko, snad v první nebo druhé třídě, jsem dostal pod stromeček knížku veršů Františka Hrubína, ilustrovanou Jiřím Trnkou. Její hlavní báseň začínala verši:

„Vezmi žlutou tužku,
namaluj mi hrušku …“

Tato básnička tedy vybízela dítka k aktivitě, aby sama zapracovala na sobě a zvýšila své schopnosti.

Z tohoto důvodu jsem si dovolil tyto verše parafrázovat v textu o dnešních moderních soudruzích, kteří horují pro vše pokrokové a samozřejmě DOBRO přinášející. Dobro, které je třeba vnutit nebohým desolátům, protože oni by jinak volili ZLO a, ubozí, sami by si tím uškodili.

Dialog

V naprosté většině případů se mezi desolátem a ekologickým libtardem rozvine cosi jako dialog:

„Tak mi dokaž, že elektromobil produkuje méně CO2 než automobil.“

„To není třeba dokazovat, to je prostě pravda.“

„Ale já ti mohu naprosto jasně ukázat, že to pravda není. Na to stačí pár elementárních výpočtů.“

„To je nesmysl, na to jsou potřeba superpočítače a kvalifikovaní vědci, kteří velice dobře vědí, co mají počítat“

„Je to přitom velmi jednoduché. Najdeš, kolik energie je v kile uhlí a kolik v kile benzínu.“

„To nejde najít.“

„Ale jde. Google ti to najde na první dobrou.“

„To je ovšem nějaký podvod.“

„Firma, která Google provozuje, zapojila AI a Google sám vyhledá odpověď na konkrétní dotaz, a ještě přidá zdroje.“

„To je sice nesmysl, ale stejně, co z toho?“

„Zjistíš, kolik CO2 se uvolní spálením uhlí na jednu kWh a kolik spálením benzínu.“

„To je nemožné, to vyžaduje vzdělaného odborníka, nejlépe z Greenpeace.“

„To je učivo chemie a matematiky pro základní školu. Tu jsi přece absolvoval, ne?“

„To jsou nějaké divné obory, kterým jsem nikdy nerozuměl. Proto jsem také vystudoval filosofii a ekologii.

A stejně, co bych pak s těmi čísly dělal?“

„No, potom vypočteš, kolik CO2 na zdroji se uvolní při vyrobení jedné kWh na pohyb kol auta, a kolik na pohyb kol elektromobilu.“

„To je směšné, to jsou jen jakési podivné čáry.“

„Jsou to výpočty, které jsi musel brát na základní škole a potom daleko podrobněji na gymplu.“

„Ne, to jsou čáry, protože když se to počítá, vyjde pokaždé jiné číslo.

Já věřím tomu, co nám říkali na školení. A varovali nás před takovými, jako jsi ty. Co se nás budou snažit předstíráním vědy zmást.“

Jak praví klasik, oponu milosrdenství raději spusťme před koncem této scény.

Dovoluji si upozornit na románovou sérii US autora Turtledove („Světoválka“ a její pokračování „Kolonizace“), v níž během druhé světové války přiletěli na Zemi ještěroidní emzáci, „Rasa“. A lidé v podstatě ukončili válku a sjednotili se proti nim. V jednom díle druhé série diplomatka a psycholožka Rasy vede diskusi s vysoce postaveným činitelem Německa o tom, jak je dokázáno, že Židé jsou nižší rasa a je nutné jejich vyhubení. Němec argumentuje v podstatě stejně jako výše ekolog a nakonec dialog, rozhněván, utne a téměř vyvolá diplomatickou roztržku mezi Rasou a Německem.

Následky

Následky různého přístupu k tomu, co hlásají ekologové, případně jiní mentálně retardovaní progresivisté, jsou jasné: Lidé stejného druhu hledí na hlasatele pitomostí jako věřící na kněze, hlásajícího Slovo Boží. Zlí desoláti, a taky svině soudruha Foltýna, vezmou onu obyčejnou tužku a začnou počítat. Byť je jasné, že s kalkulačkou to jde líp a s nějakou vhodnou aplikací na PC se dostáváme ještě o level výš.

Já osobně na tyto věci používám nejčastěji konzolu jazyka R. Ten je sice určen pro statistiku, ale umí veškeré základní matematické funkce. Výhodou konzoly je, že se mohu vrátit ke dříve zadaným příkazům (a dokonce se mi mohou uložit v počítači na disk). Výhodou tedy je, možnost ujistit se, že jsem se nepřeklepl, a pokud ano, mohu příkaz jednoduše opravit a odeslat znovu ke zpracování, což je jednodušší než ho psát celý znovu.

Výsledky výpočtů mohu kopírovat do nějakého pomocného souboru a také uložit (na disk se při ukončení práce neuloží).

Je-li to potřeba, mohu si naprogramovat i funkce a procedury, které svými příkazy prostě jen volám.

Nicméně máme zde lidi, pro něž je jakákoli taková činnost černou magií, jakou programově odmítají a víru ve výroky svých guru prostě povyšují nad jakákoli fakta.

Pěkně to vyjádřil soudruh president Biden, když prohlásil: „My, Demokraté, dáváme přednost Pravdě před fakty.“ Kdyby neřekl nic jiného, jakože mám pocit, že opravdu neřekl, tento jeho výrok by měl být vytesán do nejdražší švédské žuly a písmena pokryta zlatem.

Pochopitelně, má-li se naše společnost vrátit k prosperitě a bohatství, je nutné libtardoidní osoby odstavit od moci takovým způsobem, aby nemohly dění v této zemi ovlivňovat. Což mj. znamená nevolení žádné strany, která má libtardismus v agendě, byť se k tomu nyní, pár týdnů před volbami, raději nehlásí.