Vánoce nejen v Mississippi

Jak se překulí Díkuvzdání, v obchodech se rozjedou předvánoční slevy. V supermarketech a v rádiu zpívá Bing Crosby o tom, jak sní o Vánocích bílých, zatímco Frank Sinatra slibuje, že bude na Vánoce doma (byť jen ve snách). “Všude venku blinkají slaté čárofčičky”, jak by se vyjádřil pan Kaplan z knížky Leo Rostena a není snad dne abyste ve schránce nenašli dopis se žádostí o příspěvek na tu či onu charitu. Žádosti jsou rok od roku sofistikovanější – obsahují dárky jako je kalendář, pracovní rukavice nebo podložky pod sklenice a vy musíte mít každým rokem silnější žaludek na to, abyste většinu, když už ne všechny ty úpěnlivé prosby hodili do koše. Rodiny vytáhnou uložené vánoční dekorace pro interiér i exteriér – vkusnější i ty méně vkusné – betlémem počínaje, drátěnými soby se světýlky pokračuje a nafukovacím Santou konče.

Zatímco v Česku se vánoční stromeček strojí až v předvečer Štědrého dne nebo na Štědrý den ráno, v Americe je tradicí strojit umělý stromek už po Díkuvzdání. A minimálně v jedné rodině jej ani vytahovat nemusí, protože jej mají doma nastrojený celoročně. Pán domu to komentuje slovy, že jsou jedinou rodinou, která musí z vánočních ozdob otírat prach. V městech se pořádají vánoční průvody, kterými se prezentují různé spolky, organizace a komunity především formou alegorických vozů, případně pochodujících kapel. Jsem z této tradice trochu na rozpacích, když letos na voze baptistické církve seděl Mickey Mouse a jiný vůz byl evidentně vyzdoben dekoracemi vhodnými pro Halloween, včetně kostlivce. Co se mi líbilo byla pochodující školní dechová kapela stávající z nějakých 50 studentíků, hrajících vánoční píseň Angels We Have Heard on High. Další věcí, co mě napadá při zmínce o vánočních průvodech je vzpomínka na rodiny ve Wisconsinu, které přišly o své děti, když je ve vánočním průvodu srazil SUVčkem ten magor.

Ve většině církví se už od podzimu nacvičují vánoční programy. Minulou neděli v našem sboru proběhlo vánoční pásmo složené biblických textů proložených vánočními písněmi, interpretovanými jak dětmi, tak i dospělými. Zvláštností toho programu byl doprovod ruční zvonkohrou, kdy každý hráč na zvonky ovládá jen několik tónů a výsledná hudba je kooperací všech hráčů. Přiložený odkaz není z našeho sboru – tak dokonalí zatím nejsou.  https://www.youtube.com/watch?v=djOA-G-5MrY Další tradicí, která se tu udržuje je carolling – zpívání koled. Včera večer zastavil u našeho domu miniautobus s dětmi sboru (plus dospělácký doprovod), aby nám zazpívali písně jako je Joy to the World. Byl to pro Billa a mě zlatý hřeb včerejšího večera. Ještě teď se usmívám, když si vzpomenu na ty malé prcky s jakým nadšením zpívali.

Často vzpomínám na Vánoce dob již dávno minulých, kdy jsme se jako velká rodina sešli u babičky. Vůně smažených řízků prolínající se s tlumeným povídáním dospělých a s chaosem způsobeným honícími se bratranci, všichni napjatě čekající, až se z obývacího pokoje ozve zvonek. Pomalu se otvírající dveře do pokoje, na jehož konci svítil ve tmě rozsvícený stromek. Už si nevzpomínám na dárky pod stromečkem, ale vzpomínám na dědu, sedícím v hlubokém ušáku, předčítajícím 2. kapitolu z Lukášova evangelia hlasem Františka Smolíka i na jeho modlitbu za ty, jejichž Vánoce jsou poznamenány smutkem či bídou. Vzpomínám na babičku, jak nás doprovázela na klavír, když jsme zpívali Narodil se Kristus Pán i Čas radosti, veselosti.

Ty časy jsou pryč. Člověku je jasné, že teď je na něm, aby zajistil oslavu Vánoc pro další generaci. A stejně ho pokaždé dostane nějaký detail – vůně, melodie, věta – které jej vrátí zpátky tam do dětství.

Co bych přála sobě i Vám k nadcházejícím Vánocům? Dvě věci: abychom se všichni sešli se svými milovanými u štědrovečerního stolu a, pan Vidlák promine, aby se z pana Vidláka, apoštola apokalypsy stal Vidlák – prorok Jonáš, jehož proroctví lidé vzali vážně a učinili úspěšné kroky k odvrácení prorokované apokalypsy.

Na dnešním snímku vidíte škálu vánočních dekorací, jak jsem je nafotila v městečku. Dlouho jsem dumala, jakou píseň vybrat k vánočnímu tématu. Nakonec to vyhrál gospel v podání Kenny Rogerse (jehož písničky česky nazpívali zpěváci Pavel Bobek a Petr Spálený) a skupiny Home Free. Škoda, že tenhle gospel nepřevzal do svého repertoáru Spirituál kvintet blahé paměti.