7.3.2016
Kategorie: Historie

Válečnice Hillary Clinton

Sdílejte článek:

PATRIK JUDA 07|03|2016

Kandidátkou na prezidentku Spojených států za demokraty by se mohla stát Hillary Clinton. Věřím, že je to možné. Myslím, že by to zvýšilo šance Donalda Trumpa stát se 45. prezidentem USA. Věřím tomu, že Američané mají paměť..

[ad#clanek-respo]

Za prezidentství jejího manžela Billa Clintona ( 1993-2001) uskutečňovalo NATO s podporou EU tvrdou bombardovací válku proti Srbsku. Hillary Clinton se ještě jako americká ministrině zahraničí vyjádřila při své balkánské cestě (2012), že největším omylem, pokud jde o ty krvavé časy, bylo to, že letadla NATO začala bombardovat Srbsko až v roce 1999 kvůli Kosovu. Záležitosti na “balkánu” jsou prý jejími rodinnými záležitostmi. Tomu věřím, a i proto doufám, že u Američanů neuspěje.

Srbsko, Slované, jsou hrdý a odvážný národ. Když v roce 1913 vyhnali z Kosova dobyvačné Turky, i přesto zůstala v Kosovu multikulturní směs, kde však Srbů bylo stále více jak 50%. V 1. světové válce padlo 2.500.000 Srbů, patřili k vítězům a našim spojencům. Na jaře 1941 začali Srby vyhlazovat Němci, proti kterým bojovali srbští partyzáni. Italové s Němci umožnili vznik Velké Albánie a na Kosovu začíná etnická čistka. Zabití Srba bylo pro Albánce hrdinský čin, majetky jsou zabaveny, 70.000 rodin muselo Kosovo okamžitě opustit.

Přestože Titovi partizáni patřili opět mezi vítěze války (2.000.000 mrtvých Srbů), tak ti z Kosova měli smůlu. Komunista Tito hodlal po válce hlídat rovnost mezi národy a menšinami. Pěkná rovnost. Maršál Tito vydal dekret, který zakázal několika desítkám tisíců Srbů se vrátit na Kosovo. Jejich majetek daroval abánské chudině. Ale oni si jej vzali sami beztak, i bez hesel o vzájemném bratrství a jednotě národů. Kosovo je financováno režimem, vznikají školy, rozhlas a albánské rodiny jsou stále více početné. Demografické složení obyvatelstva se mění.

V 70. letech postihla Jugoslávii ekonomická krize a na Kosovu není práce. Kosovští albánci byli nevzdělaní, neuměli jazyk a nemohli tedy za prací někam jinam. V 80. letech jsou již vztahy mezi kosovskými albánci a Srby těžce napjaté. Srbové utíkají před teroristickými útoky některých kosovských albánců, albánští srbové jsou utlačováni, ale nesmí se o tom mluvit, aby to nenarušilo tu oficiální verzi o bratrském soužití národů. Srbské památky a kostely jsou ničeny. Srbové si zachraňují pouze holé životy.

V roce 1985 to již na Kosovu bouří a Srbové pořádají protestní pochod před parlament. Úřady ani policie však Srbům nepomohly. Vůdci protestů byli pozavíráni. Kosovská policie zasahovala téměř výhradně proti Srbům. Postupný zvrat přinesl až budoucí prezident Srbska Slobodan Milloševič, který již v roce 1987 prohlásil při návštěvě Kosova, že tady už Srby nikdo bít nesmí. Na Kosovu je obnoveno přímé působení srbských státních orgánů.

Albánská mládež demonstruje. V roce 1998 označuje USA kosovskou osvobozeneckou armádu (UCK) za teroristickou organizaci. Vojáci UCK se cvičí na území Kosova přesto dál. V Kosovu se začalo bojovat. Mezi UCK je až 2000 arabských mudžahedínů a zbraně pro UCK jsou financovány z prodeje heroinu. V Jugoslávii byla občanská válka a jugoslávští vojáci bojovali proti UCK.  Ženy a děti se stávali často pouze živými štíty. Albánci tvrdí, že na nich Srbové páchají genocidu. V kosovských lesích jsou však nalezeny masové hroby jugoslávských občanů. Někteří váleční zločinci z řad UCK, včetně vrahů, kteří se přiznali, byli po válce vydáni orgánům OSN a tresty si neodseděli. Byla nalezena i spalovna těl ve staré vápence v Klečce.

V roce 1999 začalo NATO s podporou EU bombardovat Srbsko. Použity byly i zakázané kazetové bomby. Americká stíhačka dvakrát zaútočila i na rychlík Skopje-Bělehrad a oběti byli pouze civilisté. Prezident Srbska Miloševič podporoval Srby a bojoval proti albánským separatistům v Kosovu. Během necelých třech měsíců bylo na Srbsko shozeno 1000 raket tomahawk. To byla odpověď západu, kde vznikl i nový pojem. Je zbytečné psát tuto humanitu vyslovenou panem pezidentem Václavem Havlem. Celý svět ji zaznamenal. Západ válku vyhrává, z Albánie prchla většina menšin a UCK ovládlo Kosovo, za přihlížení vojáků NATO. Srbský majetek se dělil jako kořist.

Více jak sto srbských kostelů a klášterů bylo vypáleno a zničeno. Velitelé NATO i zmocněnci OSN se fotili s veliteli UCK. Prezident Miloševič padl v roce 2000. Byl vydán do Haagu. Zemřel ještě předtím, než se stihl obhájit za podezřelých okolností. V Kosovu mají Američané svou druhou největší vojenskou základnu mimo území USA. V roce 2008 je uznána nezávislá republika Kosovo. První podepsali odtržení Kosova Němci, Italové, Francouzi, Britové a USA.

Paní Hillary Clinton odsouhlasila, také jakožto ministrině zahraničí USA vojenský zásah v Libyi v roce 2011, podpořila invazi do Iráku 2003 a ta byla. Dle New York Times je to právě Hillary Clinton, kdo vtáhl Obamu do války o změnu režimu v Libyi. Přitom i vysocí představitelé USA považují invazi do Iráku za chybu a omyl. Organizace OSN také není svatá. 

V Turecku byl umlčen svobodný tisk a demonstranté umlčeni vodními děly. V Německu rostou preference strany Alternativa pro Německo a zavedené strany dle některých odborníků ztrácejí důvěryhodnost.

[ad#clanek-respo]

Václav Klaus odpověděl týdeníku Focus na otázku: Kam kráčí Německo? Německo se mi zdá nejisté, zaražené a nesebevědomé, stále v sobě nese svou věčnou vinu, a proto odmítá normální politiku, která je střetem ideií. Svoboda politiky dnes v Německu neexistuje a základní politická témata nejsou v diskuzi povolena. Svobodná diskuze je  likvidována politickou korektností.

Věřím, že v USA vyhraje Donald Trump. On je opakem politické korektnosti a mluví hlasem obyčejných Američanů.

ZDROJ: Patrik Juda

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...