USA a potraty? Je to složitější

Zaprvé, v USA nedošlo k plošnému zákazu potratů (kdybych byl Cemper, tak už tady o spoustě lidí píšu jako o dezinformátorech a veřejně je dehonestuji). Došlo k tomu, že si o event. zákazu či omezení rozhodne každý stát federace sám. Ano, v mnoha státech se díky tomu potraty skutečně omezí či možná úplně zakážou. Uvidíme.

Zadruhé, republikáni, kteří správně odmítali nesmyslnou a nechutnou diskriminaci okolo očkování proti covid-19 (kdo se nenaočkoval měl zákaz vstupu skoro všude, někdy dokonce nemohl prezenčně studovat nebo pracovat) a provoláváli “my body, my choice”, nyní slaví “my body, state’s choice” v případě těhotenství. Ano, je to pokrytectví a úplný zákaz z medicínského hlediska není rozumný. Biologické vědy nám nepomohou, protože už samotná spermie a vajíčko jsou živé buňky (dalo by se tedy říci, že jsme všichni, ehm, nebo tedy alespoň většina z nás, sériovými vrahy).

Zatřetí, demokraté, kteří z hlediska nejenom vědeckého a medicínského, ale především morálního a etického, zcela nesprávně razili cestu naočkovat každé rameno bez ohledu na věk či anamnézu “protože to přece doporučili neomylné autority, instituce a experti” a segregovat od “zodpovědné” části populace tu “antivaxerskou” pomýlenou a závadnou, nyní hrozí pěstmi, že přece “my body, my choice!”. Ano, je to kombinace odpornýho svinstva a zase jednou toho starýho dobrýho pokrytectví. Ze všech, kteří do této skupiny spadají (a podle médií, Twitteru a FB to vypadá na podstatnou část naší společnosti), se mi dělá fyzicky nevolno.

Začtvrté, u nás v České republice je potrat také omezen. Do 12. týdnu těhotenství je legální a to ve stylu “no questions asked”. Mezi 12. a 24. týdnem je pro potrat potřeba doporučení lékaře. Po 24. týdnu těhotenství je potrat u nás nelegální. Pro kontext doplňuji informaci, že nejmladší předčasně narozený novorozenec, kterého se podařilo zachránit, byl starý 21. týdnů a jeden den. Jenom pro úplnost – myslí si tu někdo z těch progresivních liberálů (jejichž politika, kterou dělají či vyznávají, nemá s progresem ani liberalismem už nic moc společného), že by měl být potrat povolen až do 42. týdne? Nebo do kdy by si to představovali? A když jsme u toho – není diskriminační, že lékař do dokumentace u na první pohled zdravého chlapečka, kterému zjevně nic nechybí, napíše “pohlaví: mužské”? Neměl by tam napsat raději “pohlaví: toho času nejspíše mužské”?

A konečně zapáté, já osobně se domnívám, že jediný správný přístup neexistuje. Každá společnost (či její část) k tomu může přistupovat trochu jinak. Já pocházím z té, která chápe jako začátek života první úder srdce. Respektuji však každého, kdo tu hranici vidí jinde (např. při splynutí spermie a vajíčka). S tím, že si každý stát v Evropě nebo v USA určí sám, kde je ta hranice, nemám problém. Přesto se domnívám, že by politika jakéhokoliv státu měla v této věci prosazovat kompromis. A faktem zůstává, že tam, kde zcela zakážete potraty, tak způsobíte víc škody a utrpení než užitku a štěstí. Jeden z dopadů takové politiky, jsem viděl na vlastní oči v Brazílii, když jsem tam svého času stážoval na tamní dětské chirurgii ve městě Campinas. Tam jsem si teprve uvědomil, že pokrok v medicíně nemusí nutně přinášet jenom to dobré.