Ulitý start Marka Hilšera

Ulité starty závodníka obvykle diskvalifikují. Podobnou diskvalifikaci si zaslouží i senátor Marek Hilšer, který vyhlásil kandidaturu do prezidentských voleb, ač Miloši Zemanovi do konce jeho mandátu zbývá ještě dlouhých tři a půl roku. Připomeňme si, kdo je Marek Hilšer a jaké metody používá, jedním mým loňským textem. A propos, ten druhý chlápek na fotografii je Hilšerův kamarád Otakar van Gmund, což je onen beznadějný ubožák, jenž jak smyslů zbavený nadával a řval 17. listopadu na Národní na Klause juniora.

Marek Hilšer: Jak vydrbat se zákony

Dle Ústavy České republiky je náš systém založen na volné soutěži politických stran. Také to je důvod, proč politické strany a hnutí dostávají za svůj volební úspěch, rozuměj za zvolení svých zákonodárců, pravidelný příspěvek. Nemusí se to každému líbit, ale je to tak. Politika prostě něco stojí. Politické strany ty peníze dostávají na svoji činnost, to znamená kupříkladu na provoz svých sekretariátů, na placené zaměstnance, kteří běžný život strany menežují, na pronájmy prostor, kde se lidé scházejí, prostě na běžný chod uskupení, jež sdružují lidi podobných ideových a politických názorů. Rozhodně ty peníze nejsou určeny pro osobní potřebu zvoleného jednotlivce, rozuměj poslance či senátora.

Jako se vším, i s touto praxí lze vydrbat. Stačí jen daná pravidla trochu ohnout a vyložit si je po svém. Svérázným průkopníkem se v tomto smyslu stal nedávný prezidentský kandidát a současný nově zvolený senátor Marek Hilšer. K tomu, abyste mohli do Senátu kandidovat jako nezávislý kandidát potřebujete sebrat alespoň tisíc podpisů. Stejných tisíc podpisů ovšem také stačí, abyste mohli založit novou politickou stranu nebo hnutí, které vás do senátních voleb nominuje.

A tak se v hlavě svérázného doktora, jenž do povědomí širší veřejnosti ponejprve vstoupil coby pomalovaný, obnažující se aktivista na úřadu vlády, zrodil nápad. Budu se vydávat za nezávislého senátního kandidáta, ale lidem k podpisu podstrčím něco jiného, totiž tiskopis pro založení politického hnutí. Jak to udělat? Nazvu svoje hnutí „Marek Hilšer do Senátu“.

Proč ta přesmyčka? Pokud do Senátu kandidujete jako skutečně nezávislý kandidát, nedostanete v případě zvolení od státu nic. Pokud ovšem kandidujete za nějakou politickou stranu či hnutí, zkasíruje onen politický subjekt za váš mandát rok co rok necelý milion korun. A to se dozajista vyplatí!

A tak si Marek Hilšer založil politické hnutí, jehož členem je fakticky jen on sám. Těch pár kamarádů, kteří mu dělají stafáž, netřeba počítat. Zkouším si představit, jak to probíhalo.

Ustavující sjezd nového hnutí svolal Marek Hilšer k sobě domů do obýváku. Pozvánku na něj odeslal Marek Hilšer sám sobě. Do pracovního předsednictva usedl Marek Hilšer. Do mandátové komise sjezd zvolil Marka Hilšera. Do návrhové komise sjezd zvolil Marka Hilšera. Do volební komise sjezd zvolil Marka Hilšera. Na předsedu sjezd, respektive Marek Hilšer, navrhl Marka Hilšera. Předsedou sjezd zvolil jednomyslně Marka Hilšera. Sídlem nového hnutí je dle stanov hnutí „Marek Hilšer do Senátu“ byt Marka Hilšera.

Teď to všechno prasklo a povedený senátor Marek Hilšer couvá. Naše (protože nás daňových poplatníků) peníze si prý nenechá, věnuje je neziskovkám. Rozuměj na politiku nalepeným darmožroutům, které nikdo nevolil. Hm, tak to jsme si opravdu oddechli.

Připadá vám to jako vtip? Mýlíte se. Je to realita. Gratulace voličům na Praze 2!