Trumpův rok moci mění USA i svět

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu 20. ledna 2025 odstartoval rok, který se v americké politice zapisuje především tempem a rozsahem rozhodování. Těžištěm se stala exekutiva, tedy prezidentské příkazy, memoranda a administrativní kroky, které obcházejí pomalý legislativní proces a přesouvají politický i právní konflikt do soudů, na federální úřady a do vztahů mezi federální vládou a jednotlivými státy. Reuters v průběhu roku upozorňoval, že Trumpova druhá administrativa testuje právní limity prezidentské moci výrazně agresivněji než jeho předchůdci a že vysoký podíl těchto kroků se týká také zahraniční politiky.

Symbolickým měřítkem tohoto stylu vládnutí je prosté číslo. Podle údajů zveřejněných ve Federal Register podepsal Trump v roce 2025 celkem 221 exekutivních příkazů. Takový objem vytváří výrazný tlak na státní správu, regulační orgány i soudní systém a zároveň umožňuje velmi rychle měnit pravidla pro firmy a finanční trhy. V praxi to znamená, že zásadní změny se často neodehrávají prostřednictvím jednoho rozsáhlého zákona, ale jako série dílčích zásahů, které se navzájem doplňují a postupně posouvají hranice toho, co je možné prosadit bez souhlasu Kongresu.

Nejviditelnějším domácím dopadem tohoto přístupu se stala obchodní politika a cla, protože právě v této oblasti má prezident dlouhodobě široké manévrovací pole. Již v den inaugurace Bílý dům zveřejnil memorandum „America First Trade Policy“, které zadalo ministerstvům revizi a přenastavení obchodního a exportně kontrolního rámce ve jménu technologické převahy a národní bezpečnosti. Z ekonomického hlediska je však podstatné zejména to, že cla se v roce 2025 stala nejen nástrojem ochrany amerického trhu, ale také vyjednávací pákou vůči spojencům i strategickým rivalům, což zásadně mění chování firem v dodavatelských řetězcích, investiční plánování i cenovou politiku.

Druhá část Trumpovy strategie se výrazně dotýká institucí a vnitropolitické dynamiky. Associated Press v průběhu roku popsal trend, kdy Bílý dům využívá federální pravomoci ve sporech s univerzitami, médii, právními kancelářemi i konkrétními osobami. Z původní rétoriky o „zneužitém státu“ se tak stává praxe, která státní nástroje vědomě zapojuje do kulturní a politické konfrontace. Výsledkem je nejen další polarizace společnosti, ale také dlouhodobá nejistota pro instituce a organizace závislé na federálních pravidlech, grantech, zakázkách nebo regulaci.

Současně roste význam regionu Indo Pacifiku. Reuters informoval o oznámení rekordního balíku zbraní pro Tchaj wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů a o celkovém navýšení objemu amerických zbrojních dodávek ostrovu během Trumpových období. Tento vývoj dále zvyšuje napětí ve vztazích s Čínou a posouvá rizikový profil celého regionu. Pro Evropu má tento trend nepřímé, ale významné dopady, protože strategická pozornost i kapacity Spojených států se stále více soustřeďují na východ, zatímco evropské státy jsou vystaveny tlaku na vyšší obranné výdaje a rychlejší rozvoj vlastního zbrojního průmyslu.

Celkově se tak skládá obraz roku, v němž se americká politika méně opírala o pomalé hledání kompromisu a více o rychlé rozhodování shora, které okamžitě vytváří vítěze i poražené v průmyslu, regulaci i zahraničním obchodě. Pro spojence Spojených států je klíčové, že americké kroky jsou méně předvídatelné samotným procesem, protože proces je záměrně zrychlen a koncentrován v exekutivě, ale zároveň poměrně čitelné svou logikou, která upřednostňuje měřitelný přínos, tlakové páky a ochotu přenášet náklady vyjednávání na druhou stranu.

WSJ.com