29.8.2025
Kategorie: Ze světa11 přečtení

Trump ví co dělá!

Sdílejte článek:

PETR VLK

Jméno Klaus  von  Dohnanyi něco  říká  jen těm  nejstarším z  vás  s velmi  dobrou  pamětí.  Ve  svých  97 létech  patří  k nejprominentnějším  německým politickým  veteránům. Jde  o kovaného  sociálního demokrata  starého  dobrého  střihu,  který  mi tak  konvenuje. Člověka, který  celý  svůj politický  život. který  začal  už v  roce  1957 , věnoval  tomu,  aby  se  z  Německa  stal jednak  hospodářský obr, ale  až s nevídaně  lidským a solidárním rozměrem.

Patřil  mezi  úzkou  skupinku  nejvěrnějších  prvního německého  poválečného sociálně demokratického  kancléře  -Willyho Brandta,  v jehož  vládách opakovaně působil  jako ministr. Později  si  ho ve spolkové  zemi Hamburg  občané opakovaně  volili  jako  primátora  města  a tedy  zemského  šéfa.  Z politiky  odešel, když  se  německá  SPD  začala  vidět  v tzv. moderní  levici. Od  té  doby  se věnuje převážně  literatuře. Nicméně  politika  mu  není  cizí  ani ve  skoro  100 létech. Jak se  záhy  přesvědčíte  v inspirativním  rozhovoru,  který poskytl  pravicově  konzervativnímu Weltu, kdy  si  se zpovídajícím doslova  pohrával

„Donald Trump weiß wohl, was er tut“

„Donald  Trump  ví co dělá“

Za  své  názory  ohledně  ruské  války proti Ukrajině sklidil Klaus  von Dohnanyi mnoho  kritiky. Po  summitech na  Aljašce a ve  Washingtonu  vidí  teď  určitou  šanci pro mír  a má rozpačitý  dojem ze  spolkového  kancléře  Friedricha  Merze.

Klaus von Dohnányi ušel dlouhou cestu: krátce před koncem druhé světové války byl mobilizován do Volkssturmu, uprchl před sovětskými vojsky přes Labe, obhájil doktorát z práv, byl ministrem školství v kabinetu Willyho Brandta – dnes je  jeho posledním žijícím členem, zastával funkci primátora  Hamburku a od roku 1957 je členem SPD.

Dohnányimu je dnes 97 let. V poslední době na sebe strhl pozornost především jako autor knih a co by  kontroverzní postava v diskusích o ruské SVO na Ukrajině. V nakladatelství Westend právě vyšla kniha „Válka nebo mír: Německo před volbou“, která je dlouhým rozhovorem s bývalým generálem Bundeswehru Erichem Wadem (bývalým  vojenským poradce  Merkelové – pozn.vlk), jenž byl za své postoje k Ukrajině rovněž ostře kritizován.

Dohnányi interview realizoval prostřednictvím videohovoru ze svého bytu v Hamburku. Vypadá vesele, vtipně a vůbec na něm není vidět jeho věk.

Die Welt: Jak blízko jsme podle vás k míru na Ukrajině po posledních summitech v Anchorage a Washingtonu?

Klaus von Dohnanyi: Myslím, že se blížíme k ukončení vojenských akcí. Jsem přesvědčen, že obě strany – USA i Ruská federace – mají zájem na ukončení ozbrojeného konfliktu. Zda to povede k míru, je jiná věc – to je jiná otázka.

— Proč si to o Putinovi myslíte? Ruský prezident se nevzdal žádného ze svých požadavků a v podstatě zhatil předchozí jednání, jako například istanbulské. Jeho jednotky, byť pomalu, pokračují v ofenzívě na východě Ukrajiny a zároveň neustále ostřelují civilní obyvatelstvo stále větším počtem dronů a raket.

— Putin nemá zájem na dlouhém konfliktu s Ukrajinou, velmi dobře chápe, že jsou do něj zapojeni jak Američané, tak Evropané. Jsem přesvědčen, že Putin má zájem dovést Ukrajinu do stavu, v němž mohou obě strany existovat na základě příměří. Jinak by s Trumpem tak důkladně nemluvil.

— Pro Putina je konflikt v podstatě status quo. Během 25 let, kdy je u moci, včetně Medveděvových let, kdy vládl zemi ze zákulisí, bojuje téměř nepřetržitě: v Čečensku, Gruzii, Sýrii, na Ukrajině…

— O tom moc nevím. Nevím. Ale nevěřím tomu. Myslím, že Putin by měl velký zájem na nastolení míru, aby posunul zemi vpřed. Tak, jak se o to snaží od doby, kdy před 25 lety převzal moc po Borisi Jelcinovi.

— Využil rostoucích cen ropy a rychle začal budovat kleptokratický režim, zabavoval zdroje a eliminoval konkurenty i kritiky.
– Ne,  takové jednostranné podání skutečných událostí prostě  není pravda. Je to  faktograficky  nesprávné. Po chaosu, který Jelcin skutečně zanechal, se Putin v Rusku v prvních deseti letech těšil velmi vysokému uznání. Protože nastolil řád, protože obnovil vazby v ekonomice.

„Trump přesně ví, co dělá“

— To je relevantní s ohledem na způsoby ovlivňování, které jste zmínil, a na pozadí příznivé globální situace. Myslíte si obecně, že Trump chápe, co dělá při jednáních s Putinem? Působí dojmem velmi vrtkavého člověka, místy až excentrického.

— Trump pravděpodobně ví, co dělá. Ale samozřejmě dělá politiku úplně jinak, než na jaký jsme zvyklí. Pro nás je politika velmi organizovaná a systémová věc. A možná nám to celé nahání strach. Ale myslím, že chápe, proč činí  to či ono rozhodnutí.

— A jaká je jeho strategie? Pokud se podíváte na chronologii událostí, získáte dojem, jež popisuje mnoho pozorovatelů: Trump má tendenci zaujímat postoj osoby, se kterou mluvil naposledy.

— Myslím, že to jsou jen fámy. Trump má ve své politice velkou konzistenci. V určitém okamžiku se může zdát nekonzistentní, protože každý okamžik se liší od toho předchozího. Ale obecně má Trump v této otázce jasnou a dlouhodobou politickou linii: nechce zahajovat války, chce ukončit všechny konflikty.

– Ale teprve před pár týdny zaútočil na Írán.

– Nebyla to válka. Byl to pokus zabránit Íránu v dalším kroku. Dalo by se říct, že to bylo něco jako válka, ale žádný skutečný vojenský konflikt neexistoval.

„Ani Bavorsko není skutečně německá země.“

— Otázka k diskusi v německém diskurzu o konfliktu na Ukrajině: vaše návrhy se redukují na to, že Ukrajina bude muset souhlasit s dohodou, která je pro ni extrémně nevýhodná, že?
— Proč nevýhodná dohoda?
— Protože za současných podmínek ztratí přibližně 20 % svého území.
— Například Krym nemůžete považovat za součást Ukrajiny. Administrativně je její součástí až od roku 1954. Ale obecně byl vždy původně ruský, počínaje rokem 1783, kdy se stal součástí Ruské říše.
— Krym byl 200 let ruský, ale předtím měl mnoho jiných majitelů. Takže v žádném případě není „původně ruský“.
– Ale těchto 200 let má také velký význam!
— Neměli bychom jednoho dne říct, jak se to dělalo po druhé světové válce a po skončení studené války: „Máme nyní víceméně fungující světový řád, který už nemůže být narušen válkou?“
– Samozřejmě máte naprostou pravdu, naprosto s vámi souhlasím. Myslím, že to jasně vyplývá i z knihy, kterou jsme napsali společně s panem Wadem. Domníváme se, že tento konflikt, který prezident Putin zahájil s Ukrajinou, je porušením mezinárodního práva. To ani není otázka k diskusi.
— Ale rád bych to upřesnil: neměla by vaše strana, takříkajíc, upřímně přiznat, že cesta z krize, kterou navrhujete pro Ukrajinu, bude s sebou nést obrovské související náklady?
— Jaké související náklady máte na mysli? Musíte definovat, co toto slovo znamená. Co to znamená?
— Jednou z nejzávažnějších vedlejších nákladů, kromě samotného povzbuzování k vojenským akcím a všech možných důsledků pro budoucnost ostatních států, bude osud Ukrajinců na územích okupovaných Ruskem. Odtud se objevují nespočetné zprávy o represích, deportacích, mučení a podobných hrůzách.
— Jsou to těžké osudy, ale to jsou příběhy, které vojenský konflikt vždycky plodí. A v tomto smyslu je SVO samozřejmě nespravedlností vůči každému jednotlivci. To je třeba jasně pochopit. Ale důvod, proč tolik trvám na dosažení míru právě teď, je zabránit novým tragédiím. Ukončit to.
— Nedokazuje to ale, že v Německu k této otázce všichni prostě mlčí? Že se nebavíme o různých cestách ke stejnému cíli, ale o zcela opačných světonázorech? Vždyť z pohledu vašeho tábora, mohu-li to tak říct, velké státy ve skutečnosti dostávají právo absorbovat malé země.
– Ale to je očividný nesmysl. My se tu ani nebavíme o skutečných problémech a příčinách konfliktu. Na vině jsou i média. Nevedou skutečnou diskusi.
– Ale momentálně o tom diskutujeme.
— Se mnou? Pořád ne opravdově. Ještě jsme nemluvili o skutečné politice vůči Rusku, která by zohledňovala jeho bezpečnostní zájmy. Koneckonců, diskuse by se měla vést o tom, jak se vypořádat s ruskými zájmy v Evropě. Vyjednáváním, kterých se samozřejmě účastní i Ruská federace. Bez Ruska v Evropě nebude mír. Nikdy! A proč? Stačí se podívat na mapu. Jsme jen přívěskem obrovského euroasijského kontinentu, který je z velké části ovládán Ruskou federací. Jsme povinni najít s tímto sousedem společný jazyk. Neměli bychom nutně sdílet jeho zájmy – měli bychom je postavit proti našim vlastním. Ale měli bychom alespoň pochopit, jaké jsou zájmy druhé strany a jaké naše.
— Ale Trump ve skutečnosti uznal mnoho ruských zájmů ještě před zahájením jednání. Je to z jeho strany chytrá taktika?
— Tak mi řekněte, jaké konkrétní ruské postoje Trump uznal? Jaké zájmy si myslíte, že to jsou?
— Začalo to tím, že Ukrajina by musela postoupit území.
– Ano, ale to není ruský postoj, ale realita. Je naprosto zřejmé, že Rusko se nevzdá toho, čeho bylo dosaženo s tolika oběťmi.
— Nicméně se jedná o maximalistický postoj. Druhý bod se týká toho, zda budou mírová jednání nejprve uzavřena přímo, nebo zda bude nejprve uzavřeno příměří. A zde se Trump z velké části přiklonil na ruskou stranu: vést mírová jednání bez příměří. Evropané, zejména Friedrich Merz, proti tomu protestovali.
– Víte, abych byl upřímný, myslím, že tohle jsou jen plané řeči. V podstatě to není tak velký rozdíl.
— Pokud nedojde k příměří, Rusko bude moci pokračovat ve vyvíjení vojenského tlaku.
— Hlavním bodem je, že zbraně musí ztichnout a strany musí začít spolu hovořit způsobem, který zohledňuje společné zájmy. Ukrajina chce zůstat schopná obrany a musí být chráněna. A to se stane. Rusko ale nechce Ukrajinu, která je připravena útočit, jako v minulosti. Ukrajina byla ozbrojena až po zuby s cílem přijmout ji do NATO a obrátit ji proti Rusku. A NATO je koneckonců vojenská aliance studené války. A naprosto souhlasím s Trumpem, že Rusové se tomu bránili.
— Jak si podle vás vedl Friedrich Merz na summitu ve Washingtonu?
– Myslím, že vždycky odvede velmi dobrou práci.
— Máte na mysli zahraniční politiku obecně, nebo konkrétně ukrajinskou otázku?
– Myslím, že se mu celkově daří na vnější úrovni. Je ve velmi obtížné situaci, protože se ujal vedení země jako kancléř v době, kdy už ztratila svou skutečnou sílu. Naší skutečnou silou v Evropské unii byla naše ekonomická síla. A ta teď  pokulhává.
— Myslíte, že se mu podaří změnit kurz?
— Co myslíte tím „změnit  kurz“? Situace je velmi složitá. Všechny ty regulace, které nám Brusel neustále vnucuje. EU brzdí hospodářský rozvoj Německa. Když jsou všechny členské státy stříhány přes  stejný hřeben, nemůžeme činit  to, co musíme dělat v našem vlastním, konkrétně německém zájmu.
EU má velké výhody. Jednotný trh je velkou výhodou. Problémem je ale neustálá regulace a vytváření pravidel jen proto, aby se země držely na krátkém vodítku. V tomto smyslu je pro nás EU na škodu, o tom není pochyb. Paní von der Leyenová ve skutečnosti není schopna dát jednotlivým zemím dostatek svobody k rozvoji jejich potenciálu. To by mělo už  konečně skončit, ale neděje se to. A u pana Merze nevidím odvahu, kterou potřebuje k tomu, aby pořádně udeřil pěstí do stolu.

„Bohužel to pro Sahru Wagenknechtovou nedopadlo tak, jak bych si přál.“

— Loni jste se dostal na titulní stránky novin oznámením, že  od teď  hodláte podpořit „Unii Sahry Wagenknecht“. Jak to vypadá dnes, poté, co se Unii Sahry Wagenknecht nepodařilo dostat do Bundestagu?
– Lituji, že paní Wagenknechtová nedokázala svůj potenciál řádně rozvinout. Spojuje v sobě dvě věci: na jedné straně se jí daří částečně získat na svou stranu voliče Alternativy pro Německo na východě země. A to se jí vychází. Na druhé straně to spojuje s rozumnou mírovou politikou, kterou s ní sdílím. Kromě toho samozřejmě v Evropě probíhají společenské procesy, které nemusí nutně směřovat k oslabení vlivu AfD.
– Myslíte migraci.
– Ano, paní Wagenknechtová měla k této otázce specifické  přístupy. Bohužel to nedopadlo tak, jak bych si přál.
— Myslíte, že vlak  pro SSV už odjel?
— Nevím. Vím jen, že popularita AfD stále roste a v některých průzkumech se vyrovná CDU/CSU.  Několik vážných ekonomických krizí v Německu — a tato strana by se mohla stát nejsilnější politickou silou. Je mi to nesmírně líto a domnívám se, že tomuto trendu je třeba všemi možnými prostředky bránit.
— Co by to pro Německo znamenalo, kdyby se AfD skutečně stala vedoucí politickou silou?
– Dnes je nemožné předvídat. Nedalo se to předvídat v Itálii s paní Meloni. Nedá se to předvídat ani ve Francii. Ale v každém případě by to podle mého názoru pro naši zemi nebyla dobrá budoucnost.
***

Uznejte,  že  tenhle  97 letý  matador  německé politiky  je  střihoun!!! Klidně  bych jej  bral  k nám. Třeba  místo Pávka!

KOSA NOSTRA
Redakce

Sdílejte článek:
11 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)