Trhání Ústavy ve jménu spojování? Pravdy? Lásky?

Minulý týden v rámci vzpomínkové akce k výročí 21. srpna 1969 nezisková organizace Milion chvilek pro demokracii zorganizovala pochod na Hrad. V cíli se slova chopil lídr Mikuláš Minář.

Trhání Ústavy ve jménu spojování? Pravdy? Lásky? Nevím, nevím

„Přišli jsme na Hrad. Na Hrad. A co jsme sem přinesli?“
„Trenky,“ zaznělo z davu.
„To je pravda,“ usmál se Minář. „Ale kromě trenýrek jsme sem přinesli také všechno to, s čím jsme vycházeli z Václavského náměstí. Vědomí historických souvislostí, smutek, vzdor, vděčnost, naději a odhodlání. A taky Ústavu České republiky! A v té Ústavě se píše: Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády,“ načež Minář teatrálně vytrhl několik listů české Ústavy.
„A v článku 68 stojí: Prezident republiky jmenuje na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády. Tak k čemu tu Ústavu potom ještě máme, že?“ Minář vytrhl další listy a zbytek hodil mezi účastníky.
„Je mi jasný, že hned zítra mě všichni nařknou, že jsem právě zneuctil Ústavu. Ale copak lze zneužít Ústavu tak, že ji někdo roztrhá, nebo spíš tak, že ten, kdo ji má poslouchat, se jí neřídí?“

O tři dny později Milion chvilek pro demokracii na Facebooku zveřejnil poměrně rozsáhlé vysvětlení, kde mimo jiné píše: „Gesto splnilo účel a podnítilo další diskusi o tom, co to Ústava je, proč ji prezident nerespektuje a proč mu to tolik lidí toleruje. Mikuláš Minář neroztrhal výtisk ústavy proto, aby Ústavu zneuctil, ale naopak proto, aby vyzdvihl její důležitost a poukázal na to, že si zaslouží více úcty od předních ústavních činitelů.“

Vulgaritu a vandalismus aby člověk pohledal. Všechno je performance

Není-li performance správně pochopena a snese-li se na ni kritika (samozřejmě neopodstatněná), je potřeba ji náležitě vysvětlit. Ale i my, nepříliš vnímavý plebs, přeci známe ony „performance“ už z dřívějška. Třeba krádež a zničení prezidentské standarty; galapředstavení, nad nímž pukala smíchy i soudkyně, která měla na starosti navazující proces. Nebo symbolický výjev, při němž si herečka vyndávala českou vlajku z vlastního přirození. To jsou ty správné performance! Vulgaritu a vandalismus aby dnes člověk pohledal. Všechno je performance.

Myslím, že diskuze a mediální pokrytí údajného nerespektování Ústavy prezidentem je myslím docela značná, takže tenhle důvod zdá se mi býti postaven trochu na vodě. A důležitost Ústavy si, myslím, také každý rozumný člověk uvědomuje. Takže spíše jen silné teatrální gesto pro dobrý mediální zásah (PR) v rámci privatizace dalšího dne, který by měl sloužit vzpomínkám napříč politickou mapou, pro účely jednoho a stále toho stejného tábora.