
Tragická volební účast? Možná by se senátoři měli více věnovat obvodu než politikaření
THOMAS KULIDAKIS
Je hezké radovat se z mála. Slyšet a číst, že účast u senátních voleb ve finálním druhém kole je rekordní, působí povzbudivě do momentu kruté pravdy. K volebním urnám přišlo 21,12 procenta oprávněných voličů. Leccos to napoví, jak lze výsledky číst.
Pro srovnání – k volbám do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 68,95 procenta oprávněných voličů, letos v komunálních volbách hlasovalo 48 procent voličů. Onen rekord v senátních volbách tento rok představuje radost, že volební účast těsně začíná dvojkou, což se od roku 2010 nestalo (volební účast se pohybovala mezi 15,38 až 19,44 procenta).
Radost některých opozičních stran, že vyhrály „demokratické strany“ a uhájily Senát coby „pojistku demokracie“, je tedy spíš přání inspirované myšlenkou. Ostatně, že výsledek není správné vztahovat k celostátu, uznal i Vít Rakušan. Voliči vládních stran (hlavně hnutí ANO a SPD) k senátním volbám tradičně moc nechodí, což je známá věc, navíc volební účast v baště hnutí ANO Karviné ve výši 13 procent je svědectví samo o sobě.
Osobně jsem vždy historicky byl pro parlament jednokomorový. Když už ale Senát máme, do prvního kola jsem volit šel. V tomto ohledu stojí za zmínku argumentace pirátské senátorky Sucharda Šípové, která neobhájila. Podle ní její voliči ani moc nevěděli, že se druhé kolo koná, takže nepřišli. Může to být jedno vysvětlení, nabízí se ale i jiné.
Věnovat se obvodu, nikoli politikaření
Senátoři by se mohli věnovat sebezpytování následujícím způsobem. Před prvním i druhým kolem bylo kandidátů všude plno. Pokud by zvolení senátoři takto ve svém volebním obvodu trávili celých šest let mandátu, možná by lidí chodilo více. Času na to mají dotyční více než dost vzhledem k tomu, že od začátku roku si Senát naplánoval pouze 12 schůzí, třináctá má začít 21. října. Kdo nevěří, nechť pro důkaz píle senátorské na stránky Senátu běží.
Senátorskou ostentativní přemýšlivost a rozvážnost, eufemismus pro pomalost a neakčnost ve srovnání s první ligou v Poslanecké sněmovně, nabourali příchozí právě z dolní komory. Především za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová a za STAN Ondřej Lochman. Po dlouhé době také ze Senátu vypadlo něco jiného než vratka zákona (za minulé vlády jich moc nebylo, za této Senát seká vratky zákonů do Sněmovny jako Baťa cvičky). Senátorka Vildumetzová přes poslankyni Peštovou protlačila návrh, aby jednodenní dálniční známka platila skutečně 24 hodin, ne jen do konce dne, což byla zhůvěřilost (pochopitelná, neboť stát vydělal více, protože se jednodenní málo vyplatila ve vztahu k plánování).
Pokud by se senátoři věnovali svému obvodu více než politikaření, pokud by se místo ideových floskulí a služebních cest více starali o každodenní problémy, pokud by měli záběr jako Sněmovna, nevypadlo by to tak jako nyní. Tedy že vyhrává ten, kdo má širokou rodinu a je alespoň trochu známý a že pro naprostou většinu voličů jeví se Senát i zadarmo drahý.
- Macron chce bojovat s Ruskem, ale neumí si udělat pořádek ani u sebe doma - 19.10.2026
- Sebezničující ztráta soudnosti Západu - 19.10.2026
- Dienstbierismus - 19.10.2026

Nestačlo by pro toto politické vrakoviště pietně upravené pro jistotu raději kryté dětské pisloviště,
Tam sim mohou přítomní neškodně odsouhlasit vše co ti odproti svými kyblíčky zbudovali,popřípadě to z gustem ukázkově liberálně demograticky zavrhovaných Hřibat tomu druhému progresívně rozdupat