23.1.2018
Kategorie: Společnost

Strana práv občanů? Kterých?

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

Už před minulými prezidentskými volbami jsem bedlivě sledoval to, jak jednotliví prezidentští kandidáti dodržovali zákonem uloženou povinnost vést transparentní účetnictví.

[ad#textova1]

Přiznám se, že při letošní volbě už se mi tím nechce ztrácet čas, protože minulou námahu, kterou jsem do té věci vložil, v podstatě nikdo neocenil, ani zákonodárci, ani Ministerstvo vnitra, které volby dozorovalo, ačkoliv jsem je s výsledky seznámil. Při vědomí, že v podstatě všichni kandidáti tehdy zákon bohorovně porušovali, předpokládal jsem, že snad budou volby prohlášeny za zmatečné a nulitní, ale nestalo se tomu tak.

Letos tedy tomu takovou pozornost věnovat nehodlám. Nicméně za pozornost stojí jedna věc, na kterou upozornil server HlídacíPes.org, a to na velmi podivné financování kampaně-nekampaně Miloše Zemana, který v současných volbách obhajuje svůj post.

Možná, že bych ani tak nereagoval vůbec, ale v minulém týdnu jsem náhodou zhlédl rozhovor, který natočil redaktor Veselovský na DVTV.cz s šéfem strany SPO. Chtěl po něm (mj.) jednoduché vysvětlení, kde se berou peníze, které strana používá na propagaci svého bývalého čestného předsedy, dokud se ještě jmenovala SPO-Zemanovci. Soudruh Veleba mlžil, jak už to tak soudruzi dělají, na jasnou otázku nebyl ochoten poskytnout žádnou relevantní odpověď, a když se pan Veselovský (kterého popravdě moc rád nemám) ptal opakovaně a znova a znova a znova, soudruh předseda se našňupnul a odkráčel ze studia středem.

A protože nebyl jediný, který byl dotazován na zdroj financí pro Miloše Zemana, podívejme se na několik faktů, které k věci zjistil právě Hlídací pes. Volně převyprávěno asi toto:

Strana práv občanů je podezřelá, že značně účelově mlží kolem financování Zemanovy kampaně. Sama má značné nesrovnalosti ve svém financování, neumí vysvětlit, kde vzala 1,2 milionu, které zaplatila za Zemanovu kampaň (přitom vykazuje příjmy na darech příznivců ve výši pouhých 48 tis. Kč a příspěvek Ministerstva vnitra pro bývalý volební subjekt použila na splácení předešlých dluhů) a jaký je zdroj dalších osmi milionů korun které proplatila prostřednictvím dalšího subjektu, který se nazývá Přátelé Miloše Zemana (zakládající subjekt SPO[Z]), ačkoliv sama je v hospodářské ztrátě a hluboce zadlužena.

Ačkoliv spolek vede masivní kampaň na znovuzvolení Miloše Zemana, přesto není ke 4. lednu 2018 registrován jako třetí osoba pro volbu prezidenta (seznam osob) na dozorujícím Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Jednou z ukázek mlžení je vyjádření poradce prezidenta Zemana Martina Nejedlého (též osoba s velmi šedou pověstí):

„Kampaň Miloše Zemana neexistuje. Chceme vyjádřit podporu, nebavme se proto o kampani, ale o podpoře. To je strašný rozdíl.“ [citace]

Mňau! Já v tom zase tak veliký rozdíl, natož strašný, neshledávám, a za značně přidrzlé pokládám to, že voliči se mají o financování dozvědět až někdy v květnu, kdy volby už budou ukončeny a prezident zvolen. A jak už jsem uvedl výše, ani Jan Veleba, jako předseda SPO, nedovedl (a hlavně nechtěl) zdroj těchto peněz vysvětlit, což samo o sobě vyvolává hluboké podezření, že peníze mohou pocházet z opravdu, ale opravdu velmi temných zdrojů.

Podle jejího transparentního účtu (SPO) je momentální zůstatek zhruba 100 Kč. Když se zmíněný Hlídací pes pokoušel získat nějaké informace od Martina Nejedlého (člen kolegia spolku PMZ), jeho vysvětlení opět připomíná pouze vybrušování (když už použiji tohoto pěkného novotvaru):

„V ničem neporušujeme zákon, nehledejte za tím věci, které tam nejsou, rozumím vašim uštěpačným, možná legitimním dotazům, ale věřte mi: ve správný okamžik bude vše zveřejněno, aby byly věci vyvráceny.“

Jenže ve správný okamžik je bohužel teď a nikoliv až pak někdy, kdy věci už budou hotové. (Jen připomínám minulé prezidentské volby, kdy zdroje (nejen) Zemanových peněz také nebyly průběžně uváděny, ale po skončení voleb už po tom ani pes neštěkl.)

Obdobně skončil telefonát s místopředsedou strany SPO Marianem Keremidským:

„Vy neznáte zákony této země? Přeci víte, že finanční uzávěrky stran jsou do 31. 3. za rok 2017 a od ledna 2018 jsou auditovány do 31. 3. 2019. Do té doby vám nemusíme sdělovat žádnou informaci.“

No a stejně jako Nejedlý, práskl telefonem.

Přitom jednoznačným smyslem a účelem transparentního účtu je právě to, aby veřejnost byla už během kampaně průběžně informována o tom, kdo se na financování kampaně podílí a podle toho si mohla vytvářet úsudek. Problém však leží v tom, že zatímco SPO jako strana je povinna tento účet vést, spolek PMZ tuto povinnost nemá. Tedy zřetelné, zřejmé a účelové obcházení zákona.

Podrobnějším zkoumáním hospodaření SPO zjistíme, že za poslední rok obdržela strana 1,7 milionů korun (plus příspěvky od státu ve výši 2,4 milionu na stranickou činnost, které však byly použity obratem na splácení předchozího dluhu). A i tyto prostředky byly obratem předisponovány pod popiskou „interní převod“ a kam odešly, není patrné. Podle data se dá usoudit, že byly vynaloženy na kampaň při podzimních parlamentních volbách, ve kterých strana vybouchla jako papírový pytlík.

sponzori-kampane-mz.jpg (76,407 kiB)

Úspory z předchozích období strana SPO určitě neměla, protože poslední účetní závěrka z roku 2016 vykázala ztrátu 2,5 milionu korun, plus čtyřmilionový závazek z úvěru. Je-li strana takto evidentně předlužená, pak si dost dobře neumím představit, z jakých zdrojů chce tyto dluhy po případném vítězství Miloše Zemana uhradit, protože jí tím nevznikne naprosto žádný nárok na finanční plnění, ledaže by jí prostředky uhradil sám Miloš Zeman, který však osobně má k penězům a majetku všeobecně vztah velmi vlažný.

Ačkoliv osobně mám k organizaci Transparency International velmi negativní vztah, přesto použiji její hodnocení kampaně Miloše Zemana jako naprosto netransparentní a její hodnocení si odneslo školskou známku „za pět“. Ostatně za pět to měl Zeman i v těch minulých volbách — jeho kampaň byla skutečně nejméně průhledná ze všech tehdejších kandidátů (opakuji, že všichni tehdy porušili zákon a jediný, který se dopustil spíše jen drobné formální chyby, byl skladatel Vladimír Franz).

Dále se pokoušel hlídací pes získat informace i od dalších představitelů spolku PMZ jímž je například bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp (evidovaný spolupracovník StB, i když soud vynesl rozsudek, že neoprávněně), nyní člen představenstva PMZ. Srp si nepřál být telefonem rušen a předseda spolku Vratislav Mynář telefon redakce HP nezvedal vůbec a na emailovou korespondenci nereagoval. Stejně jako další podařené kvítko, bývalý generál Zdeněk Zbytek (tč. v Moldávii) který chtěl v listopadu 89 rozválcovat Prahu pomocí tanků.

pavouk-spoz.png (519,413 kiB)

Ostatně, za pozornost stojí celý „pavouk“ struktury SPO(Z) na obrázku HP (originál zde). Protože však čitelnost je poněkud omezena, uvedu jen figurující jména: Miroslav Grégr, Karel Srp, Miroslav Šlouf, František Mrázek, sdružení Přátelé Miloše Zemana, gen. Zdeněk Zbytek, Dita Portová, Mgr. Josef Baxa, PhD., ing. Vladimír Hönig, PhD., Mgr. Bc. Zdeněk Štengl, Augustin Radek, Vladimír Kruliš, Vratislav Mynář, Jan Veleba, Marian Keremidský, ing. Miloslav Soušek, Luboš Smrčka, Martin Nejedlý (vazba na Lukoil Aviation Czech), auditor Pavel Galuška (vazba na ATM Energy), František Čuba (JZD Slušovice) a i takový Felix Slováček. A samozřejmě ústřední postava: ing. Miloš Zeman. Vazby jsou z obrázku patrné.

Nynější hnutí SPO působilo nejprve pod hlavičkou „Přátelé Miloše Zemana“, ve stranu se transformovalo v roce 2009. Působilo nejprve jako „Strana práv občanů – Zemanovci“, pak bylo prezidentovo jméno z názvu vypuštěno. Miloš Zeman odstoupil z pozice předsedy strany po neúspěšných parlamentních volbách v roce 2010. Jeho nástupcem se stal šéf krajské organizace ve Zlíně Vratislav Mynář. Ten v únoru 2013 odešel se Zemanem na Pražský hrad. Po ročním šéfování Zdeňka Štengla je nynějším předsedou senátor Jan Veleba. Od roku 2010 je v předsednictvu strany vždy Martin Nejedlý.

Tolik tedy z mé strany, jen na dokreslení situace, a aby se neřeklo, že straním v prezidentských volbách Zemanovi, což v žádném případě není pravda. Ve svém článku jsem jednoznačně uvedl, že nehodlám volit menší zlo v situaci, kdy oba kandidáti ve druhém kole jsou špatní a zcela nepřijatelní. Drahoš pro svou slimákovitost a všeobecně eurohujerský světonázor. Navíc se dnes ukazuje, že je naprosto ovládán svou vlastní manželkou, která zřejmě po roli první dámy touží víc, než Drahoš sám a tedy vyvozuji, že jestliže je dnes ovládán svoji vlastní ženou, pak jej bude stejně snadno ovládat jakákoliv skupina skrytá za oponou.

Do jisté míry chápu voliče Miloše Zemana, kteří v něm spatřují v podstatě jediné zastání, protože se alespoň vymezuje proti invazivní imigrační vlně a verbálně se staví na odpor zamýšleným kvótám Evropské unie. Avšak není proti Evropské unii! Je však otázkou, nakolik efektivně by jim mohl ze své funkce ve skutečnosti zabránit.

Ale pro mě, i kdybych se snad přenesl přes tu naprostou neprůhlednost financování kampaně-nekampaně, bych pro definici Miloše Zemana použil mimořádně trefný citát kolegy Hynka Falty z FCB:

„Zeman je socan a keynesiánec nejhrubšího zrna. Dívá se na ekonomii z makropohledu, kdy vládní výdaje a investice jsou jednou položkou čtyřsektorové ekonomiky. Smysl, efektivnost a účelnost takových případných investic jsou pod jeho rozlišovací schopností. Nemá smysl to rozebírat. Je to jako snaha vysvětlovat mojí ženě, že nepotřebuje nové plesové šaty, když jich má plnou skříň.“

Už dlouho jsem nečetl něco tak přiléhavého! Ale berme to jen jako charakteristiku, pro funkci presidenta to je irelevantní.

Nicméně abych to nějak uzavřel. Celá druhá volba prezidenta v režimu přímé volby je poznamenána opět porušováním zákona a jeho účelovým vykládáním. Pro mě je zcela nepřijatelné, aby soud nalezl, že už jen při získávání podpory pro kandidaturu byl porušen (i když nejednoznačný) zákon, ale že tentokrát budeme jako dělat, že se jako nic nestalo a přimhouříme oči. Já se domnívám, že v právním státě prostě takováto situace nikdy nesmí nastat, zejména tehdy, jestliže občan je vláčen zákonem pro jeho sebemenší porušení a trestán drakonickými pokutami, zatímco stát a jeho úřady porušují své vlastní zákony naprosto beztrestně a mhouří se nad nimi oči.

Podle mého soudu bych řekl, že zrušit se měly nejen minulé volby, ale pro systematické porušování zákonů by i tyto měly být prohlášeny za neplatné, pokud si chceme nadále říkat, že jsme právním státem (o čemž mám spíše už velmi dlouho hluboké pochybnosti).

 [ad#pp-clanek-ctverec]

ZAVLADSKY
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 4,56 out of 5)
Loading...