5.7.2021
Kategorie: Historie

Sovětský ponorkář Vasilij Archipov zachránil svět před jaderným Armagedonem

Sdílejte článek:

SM

„Teď je zničíme! Zemřeme, ale všechny je potopíme – nestaneme se ostudou flotily,“ řve vyčerpaný a napůl hysterický kapitán sovětské ponorky Valentin Savickij. Odpal jaderného torpéda proti americkým lodím musí schválit 3 lidé a proti byl jeden. Jmenoval se Vasilij Alexandrovič Archipov.

Je říjen 1962, vrchol kubánské raketové krize, a v Karibiku se pohybují sovětské ponorky. 27. října 1962 byl Vasilij Alexandrovič Archipov na palubě sovětské ponorky B-59 poblíž Kuby, když lodě americké flotily začaly na sovětské ponorky ponorky B-4 (kapitán Rurik Ketov), B-36 (kapitán Alexej Dubivko), B-59 (kapitán Valentin Savickij) a B-130 (kapitán Nikolaj Šumkov) shazovat cvičné hloubkové nálože. Celá akce byla navržena tak, aby donutila sovětské ponorky k vynoření.

To se povedlo a B-36, B-130 a B-59 se vynořily na povrch. Situace na B-59 ale byla velmi dramatická a jejímu vynoření předcházela událost, která mohla zničit svět.

Co totiž americké lodě snažící se dostat Rusy na povrch nevěděly, byl fakt, že sovětské ponorky mají kromě torpéd konvenčních i torpéda s jadernou hlavicí. Posádka B-59 vedená kapitánem Savickim neměla spojení s Moskvou a výbuchy neškodných amerických náloží kapitána přesvědčily, že začala třetí světová válka.

V pasti ponořené ponorky, kde nefungovala klimatizace a teplota stoupla přes 50 stupňů Celsia, se začal rodit plán na použití torpéda s jadernou hlavicí proti americkému svazu vedenému protiponorkovou letadlovou lodí CVS-15 USS Randolph. Nálož o síle 15 kilotun TNT by americké lodě pravděpodobně těžce poškodila a možná i potopila, ale hlavně by vyvolala odvetný jaderný úder na SSSR a jeho satelity. Začala by tak třetí světová válka.

Důstojníci sovětských ponorek měli dovoleno spustit Armagedon bez čekání na souhlas od Moskvy. Podmínkou byl ale souhlas tří nejvyšších důstojníků na lodi. Dva včetně kapitána Valentina Savickiho s vypuštěním torpéda souhlasili. Podle zprávy amerického bezpečnostního archivu Savickij údajně vykřikl: ,,Teď je zničíme! Zemřeme, ale všechny je potopíme – nestaneme se ostudou flotily. “

Archipov ale nevěřil, že zuří válka, že se jedná o útok na sovětské ponorky. Vyčerpanému kapitánovi říkal, že loď není v nebezpečí. Padající hlubinné nálože zleva a zprava, hlučné, ale vždy mimo cíl – to jsou signály, argumentoval Archipov. Říkají: ,,Víme, že jsi tam. Identifikujte se. Pojďte a promluvte si. Nemáme v úmyslu ublížit.”

Kapitána přesvědčil a osudné torpédo, které mohlo zničit svět, nebylo nikdy vypáleno.

B-59 se vynořila a vyčkávala na instrukce z Moskvy. Okolo byly čtyři americké torpédoborce USS Beale (DD-471), USS Cony (DD-508), USS Lowry (DD-770) a USS Murray (DD-576). Američtí námořníci nabízeli ponorce pomoc, ale ta byla kapitánem odmítnuta a ponorka za asistence amerických lodí opustila oblast. Stejně tak ostatní tři sovětské ponorky.

Archipov po událostech během Karibské krize postupoval výše na žebříčku sovětského námořnictva a v roce 1981 mu byla dokonce udělena hodnost viceadmirála.

Když se americký prezident Kennedy dozvěděl, že US Navy bombarduje sovětské ponorky cvičnými náložemi, obával se, že si Sověti spletou výbuchy s opravdovým útokem…

Sověti ani Američani netušili, co se odehrává na palubách 4 ponorek přitisknutých pod hladinou… Anatolij Andrejev, člen posádky na další sovětské ponorce si vedl deník, kde popsal celou situaci.

Za poslední čtyři dny nás ani nenechali vystoupit do periskopové hloubky … Moje hlava praská z dusného vzduchu … Dnes opět tři námořníci omdleli díky přehřátí … Regenerace vzduchu funguje špatně, obsah oxidu uhličitého stoupá a zásoby elektrické energie klesají. Ti, kdo nemají směny, sedí nehybně a dívají se na jedno místo … Teplota v úsecích ponorky je nad 50 °C.

Za takové situace, s vybuchujícími náložemi všude okolo je snadné uvěřit tomu, že třetí světová válka začala.

Ponorky zapojené do akce byly původně určené pro hlídky v chladných podmínkách arktických vod, ne pro akce v Karibiku.

Sovětský ponorkář, který zachránil miliardy lidských životů, a kterému vděčíme patrně za to, že žijeme i my, umírá 19. srpna 1998 ve věku 72 let. V roce 2017 dostala rodina sovětského ponorkáře cenu Future of Life od stejnojmenného institutu, 55 let po události na palubě B-59.

 

  • Zdroj: The National Security Archive, The Guardian, National Geographic
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 3,88 out of 5)
Loading...