31.8.2016
Kategorie: Politika

Šmejdi …

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

O tom, kdo jsou to „šmejdi“, máme všichni už nějakou dobu jasno. Jsou to přece ti záludní a obmyslní lidé, organizátoři všelijakých předváděcích akcí a účelových zájezdů, kteří za pomoci lsti a nátlaku vnucují důchodcům, starým a prakticky bezbranným lidem, své předražené a úplně zbytečné zboží.

[ad#clanek-respo]

V širším pohledu jsou to pak všichni ti tak zvaní „obchodníci“, kteří nějakým způsobem tyjí z toho, že svého zákazníka oklamou zamlčením podstatných informací. Nemusí jít jen o podomní obchodníčky. Znáte to všichni. Bezkonkurenční cena volání, ale horentní poplatek za stažená data, jak je psáno tím droboučkým písmem kdesi dole na čtvrté straně. Nejvýhodnější tarif, když se nám uvážete na čtyři roky. Ovšem platí jen první rok. Ke každému nákupu u nás dárek, který si ale řádně zaplatíte v ceně zboží. Nejlevnější nabídka, ovšem s enormními storno poplatky. Prvního půl roku zdarma, ale pak se prohnete…. Zkrátka šmejdy jsou v tomto smyslu i veliké nadnárodní korporace, zastupované špičkovými právníky, kteří vám hravě vysvětlí, že obchod byl poctivý, jen vy jste si nepřečetli poznámku 3 k bodu 6, uvedenou na dvanácté straně smlouvy fontem 4.

Tento trend, podveď a pak se vysměj naivitě a bezbrannosti „ovčana“, se v poslední době lavinovitě šíří i do dalších oborů. Například do správy státu. Do vlády. Tak třeba náš (hrdý a nebojácný) pan premiér. Při nedávné návštěvě Merkelové si i nožkou dupnul. Že jako kvóty odmítá! To že my prosím, jako česká republika, fakt nemůžeme přijmout… Ale přitom po šmejdovsku vynechal slovíčko „nové“, myšleno nějaké nové kvóty. Protože dobře věděl, že na základě těch „starých“, ke kterým jsme se kdysi, prý dobrovolně, zavázali, dovážíme v tichosti muslimy  dál.

Stejně i náš pravdomluvný pan ministr. Ano, ten co, jak to říct kulantně, kdysi poněkud mlžil o Lánské schůzce spiklenců z ČSSD s presidentem, pak řekněme neuvedl zcela relevantní údaje o reformě policie, nu a teď zas hrdě prohlásil, že „do konce roku žádné uprchlíky z Turecka nepřijmeme“.  Ovčan by se téměř uklidnil. Jak odvážně se za nás bere! Některým sice vrtal hlavou ten podivný důraz na slovo „z Turecka“ a tu máš čerte kropáč. Na povrch právě vyplavalo, že z jiných zemí se dováží a přijímá, až se kouří.

Někdo by mávl rukou. Osm nových uprchlíků, co to je? Co to je pro desetimilionový stát? Ano zdánlivě málo. Ale současně i hrozně moc. Protože to znamená dvě velice špatné zprávy. Tou první je, že Sobotkova vláda sklonila hřbet a přijímá, jak se z Berlína rozkáže. Ať už si o tom národ myslí a říká co chce. Jen tak činí ve skrytosti a po malých dávkách, abychom si toho, pokud možno, nevšimli. Po „šmejdovsku“.

Znamená to současně podraz nejen na občany této země, kteří muslimy jednoznačně odmítají, ale i na naše přirozené spojence z V4, kteří se diktátu postavili a nepřijímají. A s tím souvisí další, neblahý, ale dlouhodobě ověřený poznatek: kdo se ohnul jednou, ohne se vždycky. Kdo se nechal přinutit k přijetí osmi, přijme i tisíc.

Druhou špatnou zprávou je, že islamizace, a to i našeho koutu Evropy, stále běží. Možná pomaleji, než by si vládcové Unie přáli. Ale běží. Protože s islamizací, je to jako s rakovinou. To, že nemoc propukne nezáleží na počtu zmutovaných buněk, které do těla implantujeme. Propukne stejně. Jen při nižších dávkách propukne o něco později. Až se to namnoží.

V této souvislosti je potřeba si položit otázku: v co že to proboha zmutovala správa našeho státu? Čí zájmy hájí, když tohle dopouští. Zájmy občana,  který to vše platí a udržuje v chodu to zjevně nebudou.

Dávno, dávno tomu byly časy, kdy správa státu byla ctí a službou. Kdy vláda plnila úlohu jakéhosi hospodáře, který moudře a uvážlivě dbal na zvelebování svého statku. Tak, aby ho předal těm, co přijdou po něm v lepším stavu, než jej kdysi převzal.

Co bychom si ale pomysleli o takovém „moderním“ hospodáři, který by přijal tajnou nabídku majitele sousedního velkostatku: když mi pomůžeš přivést své vlastní hospodářství na buben, když dokážeš svou rodinu, své děti a manželku prodat do otroctví a ještě potlačíš vzpouru pacholků a čeledínů, kterým se to nebude líbit, pak tě u nás jmenuji šafářem? Kdybychom s úžasem viděli, jak tu neuvěřitelnou, jen v jakýchsi konspiračních teoriích zmiňovanou dohodu pokradmu, tiše a nenápadně naplňuje? Že zešílel?

Nebude snad v této souvislosti od věci připomenout, že o aspiracích jednoho našeho vysoce postaveného politika na pozici eurokomisaře si už cvrlikají i pražští vrabci na střeše. A o tom, co je pro ten post ochoten udělat, se denně, bohužel, přesvědčujeme v přímém přenosu.

Proč taky, přátelé, „šmejdovat“ v malém. Proč se trckat kdesi po zaplivaných vesnických hospodách a tlouct pořád ty stejné kydy do hlav senilních venkovanů…. Není lepší, a taky ekonomicky zajímavější, tak nějak pěkně moderně, v teple a klidu útulného salónku někde na summitu, dohodnout převedení celého státu i s občany, lesy a rybníky, pod správu Bruselského chalífátu? Domluvit podmínky… A pak už zbývá jediné. Začít a tom tajně spolupracovat.

[ad#clanek-respo]

Pro lepší krytí, aby se domácí ovčan nevzpamatoval, než budou změny nevratné, je pak nutné se proti takovéto myšlence veřejně postavit a občas zabouřit z tribuny. Taková maličká „úlitba bohům“ je nezbytná a chápající šéfové z chalífátu z toho nebudou dělat vědu. Vědí, že pro lepší a hladší průběh porážky je vždycky dobré beránka uklidnit a dát mu falešnou naději, že jej to, co cítí a vnímá všemi póry těla, nějak mine. A uznávají, že pracují se zkušenými a spolehlivými šmejdy….

vylicil

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (33 votes, average: 4,85 out of 5)
Loading...