
Šéfka AfD sklidila potlesk od německých podnikatelů za slib návratu k ruským energiím a jádru
VK
Weidelová sklidila potlesk německých podnikatelů za návrat k levným energiím z Ruska! AfD chce ukončit financování ukrajinské války a v Bruselu požadovat německé peníze zpět! Zelenský šokoval západní partnery, chce dalších 27 miliard USD na zbrojení a Berlín navrhl, aby si EU vzala zase další půjčku!
Německá AfD pochopila něco, co vládní CDU a SPD buď pochopit nedokážou, anebo to ve jménu bruselského Green Dealu a pokračování války na Ukrajině pochopit odmítají. Německý hospodářský zázrak nebyl založen na drahém americkém zkapalněném plynu, na dotovaných větrnících, na uzavírání jaderných elektráren ani na přeměně průmyslové velmoci v obrovskou montovnu závislou na politických rozhodnutích z Bruselu.
Byl založen na levné a spolehlivé energii, na exportu a na politice, která německým podnikům umožňovala vyrábět za ceny, s nimiž mohly konkurovat na světových trzích. Právě k tomuto modelu se chce podle spolupředsedkyně AfD Alice Weidelové vrátit budoucí vláda její strany.
Na 2. Dni podnikatelů parlamentní frakce AfD v Bundestagu prohlásila, že Německo potřebuje obnovit jadernou energetiku, nakupovat zemní plyn a ropu tam, kde jsou nejlevnější, tedy podle ní především v Rusku, a co nejrychleji se zapojit do mírových rozhovorů s Moskvou. Nejde prý pouze o ukončení války, ale také o základní bezpečnostní a hospodářský zájem Německa. Stejnou linii Weidelová představila [1] již v rozhovoru pro Reuters, kde spojila ztrátu levných ruských energií s oslabováním německého průmyslu a rušením pracovních míst.
Přepis videa:
„Především je důležité, abyste vy jako podniky měly levné a bezpečné zásobování energií. A za to ručíme. A proto požadujeme návrat k jaderné energii. To je z našeho pohledu zcela zásadní. A proto musíme nakupovat fosilní paliva – tak, jak to tak skvěle dělají naši asijští kolegové – tam, kde je zemní plyn a ropa nejlevnější, a to z Ruska.
A proto, vážení přátelé, z hloubi srdce věříme, že je v nejhlubším zájmu Spolkové republiky Německo, abychom se co nejrychleji zapojili do mírových jednání s Ruskem. Nejen proto, abychom ukončili tuto strašnou válku a zbytečné umírání, ale také proto, že je v našem nejhlubším bezpečnostním i ekonomickém zájmu, abychom s Ruskem udržovali dobré vztahy.“
Na celé situaci je největší ironií, že AfD dnes nesbírá voliče nějakým převratným ekonomickým objevem. Weidelová pouze oprášila princip, na kterém po celé dekády stavěly německé vlády CDU a SPD. Helmut Kohl podporoval průmyslovou základnu sjednoceného Německa a Gerhard Schröder rozvíjel energetické vztahy s Ruskem, protože oba chápali, že německý hospodářský model potřebuje obrovské množství stabilní a levné energie. Německo dováželo suroviny, vyrábělo automobily, stroje, chemické produkty a další zboží s vysokou přidanou hodnotou a vyváželo je do celého světa.
AfD zvedla ze země klíč k německému blahobytu, který CDU a SPD zahodily
Tento model začaly německé vlády postupně rozebírat ve jménu klimatické transformace a definitivní úder mu zasadilo odstřižení od ruských energií po vypuknutí války na Ukrajině. Energetická politika přestala být nástrojem hospodářského rozvoje a stala se prostředkem geopolitického boje. Náklady však nenesou politici, kteří tento kurz nařídili. Platí je německé továrny, živnostníci, zaměstnanci a domácnosti prostřednictvím vyšších účtů, ztráty konkurenceschopnosti a přesunu výroby do zahraničí.

AfD nyní tento odhozený klíč zvedla a nabízí ho přesně těm skupinám, které bývaly přirozeným voličským zázemím CDU, případně průmyslového křídla SPD. Weidelová podnikatelům neslibuje další dotační program, nový klimatický fond ani složitější systém kompenzací. Říká jim něco mnohem jednoduššího: stát má zajistit podmínky, aby podniky dostaly levnou a bezpečnou energii, a potom jim přestat překážet.
Právě proto její slova sklidila potlesk. Němečtí podnikatelé nepotřebují, aby jim vláda nejprve politickým rozhodnutím prodražila elektřinu a plyn a následně jim část vzniklé ztráty vracela prostřednictvím dotací doprovázených stovkami formulářů. Potřebují cenu energie, při které mohou vyrábět bez státní berličky. A přesně na tomto místě se dnes AfD dostává do prostoru, který CDU a SPD dobrovolně vyklidily.
Merz čeká na další dva volební rozsudky
Politická síla tohoto poselství se ukáže již 20. září 2026, kdy se současně uskuteční zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku a volby do berlínské Poslanecké sněmovny. Oba termíny potvrzuje [2] německá spolková volební komisařka. Pro kancléře Friedricha Merze půjde o další mimořádně nebezpečnou zkoušku poté, co AfD zvítězila v Sasku-Anhaltsku a uštědřila CDU politický výprask.
Meklenbursko-Přední Pomořansko leží na severovýchodě Německa, tedy v regionu, kde AfD dokáže spojovat odpor proti migrační politice s kritikou sankcí, drahých energií a podpory Ukrajiny. Berlín zase od roku 2023 řídí starosta Kai Wegner z CDU, takže případná výrazná ztráta vládní strany v hlavním městě by měla celoněmecký dopad. Nejde tedy o nějaké dvě izolované zemské soutěže. Po debaklu CDU v Sasku-Anhaltsku půjde o další hlasování o Merzově politice.
Řádné volby do Bundestagu jsou sice plánovány [3] až na rok 2029, ale to neznamená, že se musí uskutečnit až tehdy. Pokud by spolková vláda ztratila parlamentní většinu nebo se koalice rozpadla, mohlo by Německo znovu zamířit k předčasným volbám. A každá další zemská porážka CDU zvyšuje tlak uvnitř strany, protože poslanci a regionální funkcionáři dobře vědí, že Merzův kurz může společně s kancléřem potopit i je.
Weidelová na AUF1: Mladí Ukrajinci se vrátí a platby Kyjevu skončí
Ještě výbušnější program představila Alice Weidelová v rozhovoru se šéfredaktorem rakouské televize AUF1 Stefanem Magnetem. Oznámila, že vláda AfD by zastavila platby Ukrajině a veškerou podporu pokračování války. Současně požaduje [4] návrat mladých ukrajinských mužů v branném věku, kterých podle ní pobývají v Německu statisíce.
Weidelová tím udeřila do jednoho z nejcitlivějších míst celé ukrajinské otázky. Kyjev tvrdí, že nemá dostatek vojáků a potřebuje další peníze na obranu, zatímco v zemích Evropské unie žijí statisíce ukrajinských mužů ve věku, ve kterém by na ně na Ukrajině dopadala branná povinnost. Němečtí daňoví poplatníci tak mají podle dosavadního modelu současně financovat pobyt části ukrajinských občanů v Německu, chod ukrajinského státu i dodávky zbraní pro pokračování války.
Přepis videa:
„Návrat, především těch mladých ukrajinských mužů v branném věku, kteří podléhají povinné vojenské službě. Máme tu řádově statisíce mladých mužů, kteří by se pak rádi vrátili zpět, a my také zastavíme platby Ukrajině a veškerou válečnou podporu a budeme od Ukrajiny požadovat i značné náhrady.“
Stefan Magnet: „Vystoupíte na barikády, nejpozději v okamžiku, kdy půjde o sestavení vlády AfD na federální úrovni?“
„Ano, především také, pane Magnete, pokud mi dovolíte, bude mít samozřejmě i vláda AfD značné důsledky pro Evropskou unii, protože už vůbec nebudeme spolufinancovat všechny ty ‚zábavy‘ našich sousedních zemí. Chceme totiž naše peníze zpět. Je to velmi snadné. Německo je v tomto fondu již desítky let největším čistým přispěvatelem.
A tento fond se využívá – právě jste uvedl příklad – na věci, které považujeme za hluboce nedemokratické a nesvobodné, jako je omezování tržní ekonomiky; tam se financuje nadměrný byrokratický aparát a poskytuje se také pomoc na záchranu institucí v našich sousedních zemích v posledních desetiletích, které nyní částečně vykupují i naše instituce za německé daňové peníze.
To si člověk musí představit: německé daňové peníze odtekly do této politiky záchrany eura v zahraničí, aby se zachránily tyto instituce, které nyní za německé daňové peníze kupují podíly v německých institucích. A já říkám: přesně tak, smějete se, je to naprosto absurdní a my říkáme zcela jasně, že chceme naše peníze zpět a že výrazně omezíme financování. A pak uvidíte, jaké divadlo se bude odehrávat v Bruselu a ve Štrasburku, až už nebudeme celý tento cirkus spolufinancovat. Těším se na tu reakci.“
Weidelová navíc oznámila, že vláda AfD by se nespokojila s pouhým zastavením dalších plateb. Chtěla by požadovat zpět peníze, které Německo po desetiletí odvádělo do evropských záchranných mechanismů a fondů. Podle její argumentace vznikla naprosto absurdní situace, kdy německé daňové peníze odtekly do zahraničí na sanaci institucí jiných zemí, načež zachráněné subjekty používají takto získaný kapitál k nákupu podílů v německých firmách a institucích.
Zelenský přišel s účtem na dalších 27 miliard dolarů
Výrok o bruselském cirkusu získal zvláštní aktuálnost ve chvíli, kdy Volodymyr Zelenský znovu oznámil, že Ukrajině chybějí další desítky miliard dolarů. Podle zprávy listu The Wall Street Journal ukrajinští představitelé postrádají [5] přibližně 27 miliard dolarů na obranné potřeby do konce roku 2026 a začátku roku 2027. Nejde tedy primárně o humanitární pomoc, opravy škol, starobní důchody nebo obnovu nemocnic, ale o další účet za pokračování války.
Tento požadavek vyvolal mezi evropskými spojenci Kyjeva značné znepokojení, protože přichází ve chvíli, kdy se rozpočtové možnosti jednotlivých států zmenšují a evropským politikům začíná docházet, že válku nelze financovat nekonečně bez dopadu na vlastní obyvatelstvo. Evropská unie už přitom schválila Ukrajině úvěrový balík ve výši 90 miliard eur a znovu hledá [6] cestu k využití zmrazených ruských aktiv, kterých se v EU nachází přibližně 210 miliard eur.
Většina těchto aktiv je uložena u bruselského depozitáře Euroclear. Belgická vláda však odmítá převzít právní a finanční riziko celé operace bez dostatečných záruk ostatních členských států. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot potvrdil [7], že postoj jeho země zůstává nezměněný. Podle dostupných údajů je u Euroclearu soustředěno asi 185 miliard eur ze zmrazených aktiv ruské centrální banky.
Fritz hledá další půjčku, zatímco Němci platí likvidaci vlastního průmyslu
A právě zde se kruh uzavírá. Německé domácnosti platí dražší energie, firmy ztrácejí konkurenceschopnost, výroba se omezuje nebo přesouvá do levnějších zemí a spolková vláda mezitím hledá další finanční konstrukci pro Kyjev. Místo aby Friedrich „Fritz“ Merz vysvětlil německým podnikatelům, jak jim zajistí levnou elektřinu a plyn, zabývá se jeho vláda tím, jak vytvořit další evropský úvěr a jak jej nějakým způsobem opřít o majetek, jehož zabavení může vyvolat mnohaleté soudní spory a ruská odvetná opatření.
Tento rozpor je pro AfD politickým darem. Weidelová může před podnikateli položit dvě nabídky vedle sebe. Na jedné straně stojí pokračování dosavadního kurzu: drahé energie, sankce, zbrojení, další evropské dluhy a peníze pro Ukrajinu. Na druhé straně nabízí obnovení jaderné energetiky, dovoz levných surovin z Ruska, ukončení financování války a omezení německých plateb do evropských fondů. Ať už si o AfD myslí kdokoliv cokoliv, rozdíl mezi těmito dvěma nabídkami je naprosto srozumitelný.
CDU a SPD přitom nemohou tvrdit, že podobná hospodářská politika je extremistická nebo nevyzkoušená. Vždyť je to v podstatě politika, na které samy vystavěly německý poválečný blahobyt. Rozdíl spočívá pouze v tom, že se jí ve jménu nových geopolitických a klimatických pořádků vzdaly. AfD ji převzala, doplnila o odpor proti migraci, válce a bruselskému přerozdělování a nyní s ní oslovuje dělníky, podnikatele i část střední třídy.
Každá další miliarda pro Kyjev může znamenat další hlasy pro AfD
Merzova vláda tak může nakonec sama vytvořit AfD cestu k moci. Každý další účet za energie, každá zavřená továrna a každá nová miliarda slíbená Kyjevu budou německým voličům připomínat, že vláda dokáže najít peníze na pokračování války, ale nedokáže obnovit podmínky, na kterých stál domácí průmysl. Politické nálepky a mediální kampaň proti AfD tento rozpor neodstraní.

Stále více Němců, kteří by před několika lety o volbě AfD vůbec neuvažovali, může dojít k závěru, že jim nezbývá jiná možnost, jak současný kurz zastavit. Ne proto, že by souhlasili se vším, co v AfD zaznívá, ale protože CDU a SPD opustily vlastní voliče, vlastní hospodářskou tradici a nakonec i elementární obhajobu německých národních zájmů.
Až se proto budou politici v Berlíně po dalších volbách pohoršovat nad růstem AfD, měli by se podívat na vlastní rozhodnutí. Alice Weidelová pouze zvedla klíč k německému blahobytu, který staré vládní strany zahodily do příkopu. Jestli s ním AfD jednou odemkne i dveře spolkového kancléřství, nebude to zásluha Moskvy ani údajných dezinformací, ale především výsledek hospodářské a politické destrukce, kterou Německu nadělily jeho tzv. tradiční vlády. A taková bude realita!
-VK-

Žádná mírová jednání s Ruskem nejsou potřeba. Německo není s Ruskem ve válce. Stačí ukončit financování Zelenskyho režimu a Rusko se s Ukrajinou dohodne na stabilním řešení. Je to jednoduché, jenom nesmíme trvat na iracionálním požadavku, aby Zelenskyho režim přežil.
Pro skopčáka dost možná
Na rozdíl od svého přeudatného vazala Tshechei,jehož expremiér v samém pošátku bratrovraženého konfliktu
RF & UA ve svých goebeleovských vastoupeních Putinovské RF válku několikrát ze svým plným nasazením vyhlásil.
Ex ministr likvidátor zahraničních věcí budulím Jan Lipavský mistrně diplomaticky ošetřil a zaoblá amazonka ,tankistkaJáňulka mocně vyzbrojila..
Nedá mi opomenout nepřetržité verbířsko hauzírácké aktivity Petra PávlaPavla(nehodící se šktněte) zajišťující její personální a muniční krytí.
A také obětavou snahu obou vlád řídících v čase
průběhu toho bratrovražedného svinsta ve prospěch biedelbergského klubu masových vrahů
,Aby takřka exekutorským způsobem vydestilovali z domorodých obyvatel poslední zbytky jejich prostředků,brzy už i úspor na vylepšení životního standartu Ukradinských mafiámů.
Díky psího strachu z nevratné ztráty místenky u svých koryt, z navratu na dno lidského septiku odkud byli vyloveni ,pokročilému stádiu u nich rozvinutého rektálního alpinismu a mediálmínu postižerní části jejichhhmrzké lůzy, tak podle mě cíleně a záměrně vytváří bájěčné podmínky komukoliv kdo by snad drze zatoužl započíst hovory o politicko/ekonomických vztazích protentokrát ČR & RF,
Čest naší památce,
zatím vše jen afd kecy , uvidí se …jako v čecháj ANO bude hůř – takové dojče Ja, es wird besser sein.
Nemci uz se pomalu probouzeji. Rikaji a poznavaji, ze jedina strana, ktera muze zachranit Nemecko, je AfD. Proto vsude vyhrava a i v celonemeckych vyzkumech je nejsilnejsi stranou. na vychode uz davno. Od vychodaku se ucit, znamena ucit se vitezit. Co vy na to, cesti blbeckove, proc se nepoucite?
Čeští blbečkové si myslí, že je zachrání Babiš.
Babiš je jen měkčím pokračováním Fujalenka, to už je jasné. Teď záleží na vývoji v Německu, který vypadá slibně a pak na Francii a Británii. Když se to nosatcům podělá tam, tak u nás to pak půjde samo a pod vedením někoho, o kom možná ještě ani nevíme.
Francie a Anglie jsou uz ztracene. Tyhle kolonialni zeme maji, co chtely. Na Lepenku uz zase neco nasli, aby nesmela kandidovat. Nejde take jen o jednu osobu, ten zvrat musi vychazet od mnoha lidi, ty ale u nich nikde nevidim. Obe zeme ovladaji krivonosove, tak jsou ztraceny. V Nemecku naopak stale pribyva lidi, kteri vidi ty dve nebezpeci pro bilou civilisaci. Zidi a moslimove jsou nasi nepratele, to si musi kazdy z nas uvedomit. Priznat nebezpeci je prvni vec proti nemu s uspechem bojovat. Kdo si neuvedomi, a neprizna, kde dela chybu, nikdy nic nezmeni. Mnoho Cechu stale povazuje Rusko za nebezpeci z dob SSSR. Tim uz ale Rusko davno neni. A ze nas Putin povazuje za nepratele, to chapu. Ma pravdu, kdyz podporujeme jeho nepritele. Jen blbci si neuvedomuji, jakou delaji chybu. Bud se zmenime v postoji k Rusku, nebo prestaneme existovat. Staci, kdyz v Moskve nekdo zmackne to spravne tlacitko. Chcete to????!!
Jedna plynová roura (ze čtyř) Nord Streamu 1,2 je plně funkční. Tak na co Němci čekají a nepožádají Rusko o zprovoznění?
Na co cekaji? Na povoleni z Brusele. Snad si nemyslite, ze Nemci smi neco udelat bez dovoleni z Brusele, Washingtonu a z Rotschild Cyty. Jsme stale jeste obsazeny stat bez mirove dohody s USA. Merz se nemuze jit ani vys….t bez opvelu od Black Rocku. Jednou v jejich rukou, jste jejimi otroky nadosmrti. Jinak na nej najdou neco v Epsteinovych spisech. USA take nesmeji delat nic, co jim obrezanci, jedno jestli sabatisti nebo sionisti nepovoli. Proto za ne vyjednavaji dva zidi, Kusnir a Witkov. Jeste jste si toho nevsimli? Tak blby snad nikdo nemuze byt. Asi se mylim.
Asi všichni známe z mládí ze školních lavic ono ikonické rčení Praotce Čecha, který přišedše na horu Říp, prohlásil, že toto je ta země zaslíbená oplývající mlékem a strdím. Od doby rozhlédnutí se Praotce Čecha po své nové domovině prošlo mnoho století a proběhlo tu mnoho pohnutých událostí, a já bych ze své dnešní perspektivy k tomuto tehdejšímu hodnocení naší země Praotcem Čechem přidal, že tím, čím tato země ještě slyne, je také velké množství zrádců, kolaborantů a lidí ochotných prodat tuto zemi za 30 stříbrných.
Stále se mi nemůže z hlavy vytratit vzpomínka na ten nekonečný průvod podporovatelů sudeťáků v Brně, kteří šlapali v květnu 2026 z Pohořelic do Brna, že prý na usmíření s Němci. Udělat si vlka kvůli tomu, abych se usmířil s těmi, co nás tu chtěli vyhubit, tak i bez toho vlka o žádné takové usmíření s potomky likvidátorů našeho národa nestojím. Když se vžiji do situace, že mi někdo zabije příbuzného a já se mu budu cpát do domu, abych mu vnutil svoji ruku na usmířenou, tak to přece uráží lidskou důstojnost. Někteří čeští zaprodanci však smysl pro národní čest a hrdost jaksi postrádají, hanba na jejich hlavy.
Ten průvod Brnem mi připadal nekonečný, a kromě pár známých tváří, které tu vidívám v Praze na akcích Chvilkařů, jsem si nemohl nevšimnout, že úplný závěr sudeťáckého pelotonu tvořila zajímavá dvojice. Ta dvojice sestávala z Foltýna (alias svině) se svojí snad gruzínskou vnučkou Dementersvelli, a nebo je tam jiný než příbuzenský vztah?
Asi bych to hodnotil takto, že aniž jsme znovu okupováni svým západním sousedem, tak už se tu pomalu formuje ta příští kamarila těch Emanuelů Moravců, Emilů Háchů, zrádců typu Čurdů apod. Vždyť to známe z roku 1989, jen nezaspat ten správný čas, kdy je třeba obrátit kabát a naskočit do rozjíždějícího se vlaku, kdo jen chvíli stál, už stojí opodál.
Mně se v souvislosti s touto již formující se pátou kolonou zde v Čechách vybavuje ten zaplněný Václavák 3. 7. 1942, kdy svět truchlil za vyvražděné Lidice a až 260 tisíc našich kolaborantů stálo na Václavském náměstí a hajlovalo a vyjadřovalo oddanost německým okupantům. Tam se těch kolaborantů na Václavák více nevlezlo, myslím si, že kdyby se tenkrát ta kapacita Václaváku dala nafouknout na dvojnásobek, že i ten dvojnásobek by ti Češi dokázali zaplnit.
Že zrádcovství proti vlastní zemi není jen novodobým českým výdobytkem post převratového období, na to se odkažme do historie. Snad první takový případ zrady / nezrady byl známý útěk Miloty z Dědic z bitvy Otakara II. na Moravském poli. Kvůli tomuto zrádnému kroku Miloty přišlo české království o posici, dnes bychom řekli, středoevropské mocnosti a Přemysl Otakar II přišel o život. Historikové se nemohou ujednotit, zdali to byla prachsprostá zrada a nebo jen zbabělost Miloty. V každém případě si tímto útěkem z válečného pole vydobyl Milota v tomto národě nelichotivou pověst.
Tam, kde není pochyb o zradě českých národních zájmů, došlo o cca 350 let později u Albrechta z Valdštejna, který byl původně spíše na straně českých stavů, ale pak záludně uloupil moravským stavům pokladnu a pelášil s ní do Vídně, aby ji položit k nohám rakouského monarchy Ferdinanda II. Zajisté, odpudivý to čin, ale nakonec zrádce zradili zrádci, vypsaná odměna od rakouského vládce na Valdštejnovu hlavu zafungovala a irští žoldáci ho v Chebu zapíchli jako vepře. On se totiž Valdštejn ještě pokoušel údajně zradit i toho rakouského monarchu, kterému původně nesl z Moravy do Vídně tu stavovskou pokladnu.
Tak to již je opravdu vzor dvojzrádce. Co na této vraždě Valdštejna bolí dvojnásob, je, že majetek, který si Valdštejn levně přihrál z konfiskací majetku českých stavů, pak propadl rakouskému císaři a přešel jeho prostřednictvím do cizích rukou. Je známo, že konfiskaci majetku českých stavů v Čechách měli na starosti Lichtenštejnové‚ konkrétně Karel z Lichtenštejna, a že jím z těchto transakcí zůstalo něco hodně za nehty. A už jsme zpátky u původního tématu, co vedlo tuto zrádnou protičeskou 5. kolonu v Brně k tomu, aby se tu znovu klaněla před Sudeťáky. A teď vezmu na přetřes ten chvost toho prosebného procesí k Berndu Posseltovi, aby nám hříšným Čechům tu velkou genocidu na Němcích za 2. světové války spáchanou odpustiti ráčil.
Budu teď možná trošku spekulovat, abych vysvětlil přítomnost Foltýna na tomto sudeťáckém potlachu v Brně. Na vrácení majetku Lichtenštejnům je osobně zainteresován náš Pávek, to je veřejně známo. Co je však jeho pohnutkou, aby prodával náš český národ a český majetek do zahraničí?
Možná jen potěšení ze zrady tohoto národa a nebo možná nějaké ty další finanční přísliby. Ona ta předvolební propagace na příštího prezidenta spolkne miliony, a tady v této zemi se nic jen tak za zaplať pán Bůh nedělá.
Nejsme snad natolik naivní, abychom nechápali, že za tímto přátelským třepáním rukou a řečmi o odpuštění jsou sudeťácké majetkové zájmy. Jenže prosazovat vrácení majetku zabaveného za kolaboraci s Němci na základě Benešových dekretů u jednoho jediného zájemce, jak to činí Pávek u těch Lichtenštejnů, je navýsost podezřelé. Ale co kdyby se Lichtenštejnům ty majetky vrátily v rámci celého toho balíku vrácení majetku Sudeťákům? Vždyť to nakonec mají od Havla ti Sudeťáci slíbeno již z těch 90. let minulého století.
Odpuštění válečných reparací Němcům, to již Havel s Klausem zařídili v těch 90. létech a teď ještě to vrácení toho sudeťáckého majetku, to ještě nemají Havlisté odškrtnuto. A pro tento důvod byl obraceč kabátu na Hradě k sudeťáckému potlachu v Brně podle mě tak vstřícný. A jakou roli v tom hrál Foltýn?
Tady podle mě existuje určitý závazek Foltýna vůči Pávkovi. Je známo, že Foltýn vedl nějaký naprosto zbytečný útvar koordinátora pro strategickou komunikaci na Úřadu vlády. My jsme tam chodili po dva roky vždy ve středu protestovat před Úřad vlády proti Fialově vládě, my ho tam u Úřadu vlády potkali.
A když bylo jasné, že Fialova Pětidemolice projela ty poslední parlamentní volby a že jaksi bude nutno se brzy pakovat z Úřadu vlády, a strategických komunikátorů že bude na úřadech práce přetlak, tak kdo natáhl pomocnou ruku Foltýnovi v tuto nelehkou dobu? Nelehkou, protože mít eventuálně mladou milenku, to vyžaduje přece mít nějakou tu finanční vatu. A byl to Pávek, který pozval v tuto nelehkou dobu svého zeleného kolegu zpátky na Hrad. Nevím, jestli jako poradce a nebo něco podobného, ale tímto krokem umožnil Pávek Foltýnovi, aby tento zavčas vypadl z Úřadu vlády a nemusel čekat, než bude potupně novou vládou vyražen. Takže Foltýn má Pávkovi co splácet.
Jen se stále nedokáži rozhodnout, zdali považuji za většího zrádce českých zájmů a českého majetku Albrechta z Valdštejna a nebo Vencu od flašky. Myslím, že to druhé je to pravé ořechové. Sestavil jsem si sám pro sebe pořadí největších českých škůdců: Venca flaška, Albrecht z Valdštejna a Milota z Dědic.
Ještě jednu paralelu bych si dovolil udělat. Stalinovi připsali angličtí historikové snad až 20 milionů obětí jeho čistek. Podle seriózních ruských historiků těch obětí bylo jen cca 750 tisíc a většinu z nich ještě má na svědomí klan kolem Lva Trockého. Mám jen obavu, aby bezectní západní historikové nenabobtnali časem počet těch pár desítek Němců zahynulých díky úplavici a dalším nemocem na cestě z Brna do Pohořelic a v kempu v Pohořelicích na statisíce.
Praotče Čechu, sorry jako, vím, že tě tímto článkem nepotěším.
Ing. Miroslav Kelnar, člen Národní demokracie
Muj otec, syn sedlaka se sedlackym rozumem, jiz davno rekl. Cesi jsou sice narod maly, ale vsivy. Tomu rikam sedlacky rozum. Mel pravdu a v dejinach se vyznal.
No, s těmi vratkami a čistým plátcovstvím je holka trochu mimo – většinu času se ty peníze prostřednictvím úspěšně vybudované IV. říše vracely v násobcích. Až v posledních pár letech se ukázalo, že to drancované ekonomiky opravdu dostalo do kolen tak, že už se tam jen šoupe papírama po stole a z dávek zbývá na nákupy toho, co se ještě jeví alespoň trochu životaschopně.
Jinak souhlas