Nejsilnější Unie v dějinách … jen jí nefunguje energie, průmysl, obrana, technologie ani hranice

PAVEL ŠIK

Ursula von der Leyen dnes prohlásila, že Evropská unie je nejsilnější, jaká kdy byla, a současně nejkřehčí, jaká kdy byla. To je patrně nejdokonalejší bruselská věta letošního roku. Pokud se něco podaří, je to důkaz historické síly Unie, ale pokud se něco zhroutí, byla přece historicky křehká.

Je opravdu smutný poslouchat právě jí, která Evropskou komisi vede od roku 2019. Pokud ji člověk totiž poslouchá, tak má pocit, že byla včera zvolena, aby vyvedla Unii ze situace, do které jí nějaký bývalý šéf Komise vmanévroval.

Najednou se jasnozřivě postaví před veřejnost a oznamuje jí, že energie je v Evropě strukturálně drahá, že průmysl odchází, že obchodní deficit s Čínou dosahuje miliardy eur, že u některých kritických surovin jsme na Číně závislí z 80 až 90 procent, že vnitřní trh je rozdrobený, že kapitálové trhy nefungují, že elektrické sítě nestíhají, že evropské firmy dusí regulace a že je Evropa v klíčových technologiích závislá na Spojených státech.

Asi nejlepším příkladem je byrokracie. Ta osoba, která je zodpovědná za neustálý přísun dalších předpisů a nařízení, nyní s vážnou tváří prohlašuje, že Unii dusí byrokracie a navrhuje měnit ty předpisy, které sama vytvořila? Leyenová ukázala na členské státy a tvrdí, že jejich národní vlády někdy evropské předpisy ještě vylepší další byrokracií. Jasně, to je pravda, ale CSRD, taxonomii, povinnou péči v dodavatelských řetězcích, emisní systém, digitální regulace ani záplavu chemické a environmentální legislativy si členské státy nevymyslely samy.

Stejně polovičatá je její energetická diagnóza. Rusko skutečně zavřelo plyn a uzavření Hormuzského průlivu skutečně Evropu zasáhlo. Jenže Draghiho zpráva, na kterou se Leyenová sama odvolává, uvádí hlavně problémy evropského energetického trhu, vysoké daně a další náklady. Evropské firmy podle zprávy platí za elektřinu dvoj- až trojnásobek amerických cen a za plyn čtyř- až pětinásobek.

Řešením Leyenové je do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny na celkové spotřebě. Současně Leyenová přiznává, že na připojení k evropským sítím už nyní čeká výkon odpovídající šestinásobku loňského přírůstku obnovitelných zdrojů. Jenže spolehlivá elektrifikace není totéž co instalovat další větrníky a solární panely. Pokud má právě z nich pocházet stále větší část výroby, potřebuje soustava zároveň dostatek řiditelných zdrojů pro hodiny a dny, kdy nefouká a nesvítí a také výkon udržující stabilní frekvenci a napětí. Tyto služby dnes z velké části zajišťují jaderné, vodní, plynové a další synchronní „točivé“ zdroje.

Obchodní deficit s Čínou chce řešit využitím „všech dostupných nástrojů“ a založením Evropské korporace pro kritické suroviny, která je bude nakupovat a skladovat. Jenže sklad není důl, rafinerie ani továrna, zásoby nenahradí vlastní průmysl a cla nevyřeší evropskou nekonkurenceschopnost, pokud si Evropa sama zdražuje energii, investice, výstavbu i výrobu.

Ještě výmluvnější byla pasáž o umělé inteligenci. Leyenová nejprve řekla, že Evropa musí zůstat v závodě o ní. O několik minut později prohlásila, že vlastně nemusíme být těmi, kdo vyvinou špičkovou technologii, abychom z ní měli užitek. To není strategie technologické suverenity, to je přiznání porážky, způsobené skrze špatný odhad světového vývoje. Zabalené s mašličkou do motivačního slovníku.

Evropa nemá rozhodující část nejvýkonnějších modelů, čipů ani cloudové infrastruktury, ale chce svolávat jejich převážně americké výrobce a přesvědčovat je, aby zpomalili vývoj. Abychom si to přeložili, kdo neběží v čele závodu, žádá vedoucí běžce, aby na něj počkali a dávali pozor na to, co vytváří? AI Act nám prý umožňuje určovat globální pravidla umělé inteligence. Určitě? Určitě Evropa dokáže regulovat technologie, které vyvíjejí jiní? Nebo se nám tyhle technologie prostě jen vyhnou, protože evropské regulace jsou jen další položkou v nákladech?

Podobně vypadá evropská obranná nezávislost. Leyenová oznámila historicky první evropský nákup amerických střel Patriot a hned další větou vysvětlila, že se musíme zbavit závislosti na jediném dodavateli. To je lepší než stand-up.

Následoval návrh evropské obdoby článku 4 NATO, Evropské bezpečnostní rady a dalšího obranného nástroje. Jenže problém Evropy určitě není nedostatek nějakých rad plných úřednických hlav a jejich další a další zasedání.

A Ukrajině slíbila „nejsilnější podporu v historii“, více protivzdušné obrany a důslednější vymáhání sankcí. Ani jednou ale nezmínila jednání, příměří, diplomacii nebo politický výsledek, kterého chce Evropa dosáhnout. To není strategie.

Strategie musí obsahovat dosažitelný cíl a způsob, jak válku ukončit a po čtyřech a půl letech jejího politického plkání jsme se dozvěděli pouze to, že přijde další těžká zima.

V případě dronu v Lipsku zašla Leyenová ještě dál. Prohlásila za fakt, že útok provedli ruští operativci. Přitom i kdybychom vzali tu nejnižší laťku, tak i německá vláda výslovně uvedla, že se jedná o politickou „atribuci“ založenou na jakýchsi nezveřejněných zpravodajských poznatcích, zatímco trestní vyšetřování a právní řízení nejsou ukončena.

Předsedkyně Komise, která ve stejném projevu varuje před dezinformacemi, by neměla stírat rozdíl mezi politickým závěrem tajných služeb a pravomocně prokázaným skutkem.

Stejný logický trik předvedla u migrace. Pochlubila se výrazným poklesem nelegálních příchodů za poslední dva roky, což je podle ní důkaz o funkčnosti migračního paktu. Ale vzápětí prohlásila, že migrační pakt teprve musí být plně zaveden.

Nejhorší část projevu se ale týkala demokracie. Leyenová postavila do jedné řady nacionalisty, odpůrce evropské integrace, ruské vměšování a dezinformace a oznámila, že ti všichni chtějí zničit evropskou jednotu. Takže legitimní politický oponent se tím mění v bezpečnostní hrozbu a možnou loutku cizí mocnosti.

O Maďarsku pak řekla, že si jeho obyvatelé zvolili demokracii a Evropu, načež byly odblokovány miliardy eur. Zřejmě nechtěný efekt, že tyto věci spojila, působil až příliš průhledně. Říka tím takřka přímo, že když voliči hlasují správně a zvolí si její představu o Evropě, peníze mohou téct. Když ovšem hlasují špatně, nastupuje Štít demokracie, boj proti kognitivní válce a ochrana před „nespolehlivými“ informacemi.

Reálný problém podle ní představují i sociální sítě a jejich dopad na děti. Leyenová však nejprve tvrdí, že rodiče ztratili kontrolu, a vzápětí navrhuje, aby ji převzal Brusel a stanovil věkovou hranici i pravidla pro dětské účty. Jak se bude věk ověřovat, kdo bude zákaz vymáhat a zda kvůli tomu budou muset svou totožnost dokládat i dospělí uživatelé, už ale nevysvětlila.

Snad nejvýmluvnější bylo tvrzení Leyenové, že svět kolem Evropy je nepřátelský. Můžeme se hádat, zda Rusko skutečně představuje bezpečnostní hrozbu a jistě, Čína i Spojené státy představují tvrdé mocenské soupeře. Většina planety však Evropu nenapadá, pouze už odmítá její poučování, sankční ultimáta a pravidla, na jejichž tvorbě se nepodílela.

Když s vámi stále větší část světa nesouhlasí, neznamená to, že je nepřátelská. Možná jste jen ztratili kvůli rokům hloupostí respekt. Diplomatickou perlou je návrh udělat z Kanady prvního „přidruženého člena“ EU právě ve chvíli, kdy Ottawa vede obchodní spor s Washingtonem. Tím Spojené státy, na jejichž vojenských kapacitách evropská bezpečnost stále stojí, nepochybně nadchneme. Strategická autonomie po bruselsku znamená přetahovat se s hlavním spojencem o jeho nejbližšího souseda a současně očekávat, že nás dál bude dál bránit.

A tak je to s celým projevem. Když evropské předpisy dusí firmy, vznikne nový pakt proti byrokracii. Když chybějí suroviny, založí se nová korporace úředníků. Když chybějí zbraně, vytvoří se rada. Když nefunguje migrace, vznikne krizový rámec. Když se bouří voliči, vybuduje se demokratický štít. Když děti příliš dlouho sledují telefony, přijde KIDS Act. Když Evropě chybí společná myšlenka, svolá se Kongres Evropy plný „nejbrilantnějších myslí“.

Každé selhání se stává argumentem pro další pravomoc, další instituci a další plán. Evropa přitom nepotřebuje další kongres, který jí vysvětlí, jak je úžasná a nejsilnější v dějinách, potřebuje inventuru neúspěšných politik, levnou a spolehlivou energii, skutečně jednotný trh, obrannou výrobu, technologické firmy, kontrolované hranice a vedení, které nepovažuje politický nesouhlas za cizí vměšování .. potřebuje jiné vedení.

Nejsilnější Unie v dějinách? Unie, která kupuje americké Patrioty, používá americkou umělou inteligenci, shání čínské suroviny a chce opravovat regulace, které sama napsala aniž by zrušila to, co ji skutečně oslabuje, není nejsilnější. Je pouze neobyčejně sebevědomá při výrobě dalších strategií, které mají vysvětlit, proč předchozí strategie nevyšly.

FB

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Michal Fleišer 1000,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jiří Duda 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jana Gunterová 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jan Petr 100,- Kč, Hana Tvarohová 500,- Kč, Richard Eliáš 500,- Kč, Karel Urban 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč

Celkem za měsíc: ... 17 020,00 Kč

Vybráno 38.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Nejsilnější Unie v dějinách … jen jí nefunguje energie, průmysl, obrana, technologie ani hranice - 16.9.2026
• Zklamání? Spíše smutno - 16.9.2026
• V Česku se blíží cena nafty 50 korunám, v Německu směřuje ke 3 eurům, tedy přes 70 korun - 16.9.2026