14.7.2017
Kategorie: Politika

Ruský prezident Vladimír Putin na G20 nedůvěřoval nikomu

Sdílejte článek:

JURAJ POLÁČEK

Krátké video, které prezentovalo příchod některých představitelů na summit G20 v Hamburgu, skončilo nečekaným závěrem, když Putin vešel na setkání spolu s ochrankou.

[ad#clanek-respo]

Putin má výjimku?

Každý z představitelů přišel i se svou ochrankou. Jelikož všichni byli pravděpodobně ozbrojeni, dovnitř byly pouštění přes zvláštní vchod. Týkalo se to dokonce i Naredra Modi, prezidenta Indie, největší demokracie na světě. Až nakonec přišel Putin a jeho ochranka ignorovala výzvu bezpečnostní služby a dovnitř vkročili spolu s ochraňovanou osobou.

Pravidla bezpečnosti jsou na takových akcích brána mimořádně vážně. Tajné služby dopředu celé měsíce koordinují každou sekundu programu. Nejen kvůli bezpečnosti vlastních představitelů, ale i kvůli tomu, aby se zajistilo nepříjemným kolizím při aktivitách různých tajných služeb.

Podle Vídeňské úmluvy za bezpečnost účastníků diplomatických setkání odpovídá pořádající země. Na Slovensku má bezpečnost na starosti úřad na ochranu ústavních činitelů, který má pravomoc vykázat i Secret Service, který zajišťuje ochranu amerických ústavních činitelů. Samozřejmě jen tehdy, když se hlava Úřadu nerozklepe před velvyslancem USA a americkými nejvyššími představiteli.

Prakticky se ani nedá představit situace, kdyby členové bezpečnosti nějaké země na mezinárodním setkání takového významu narušily bezpečnostní protokol. Proto je spíše uvěřitelná situace, že ruská delegace měla striktní požadavek neustálého dohledu nad Putinem. Je třeba připomenout, že členové ochranky jsou od okamžiku dosednutí na letiště oficiálními členy delegace a pokud jde o odpovědnost německé tajné služby, kontakt s Rusy začíná již od toho okamžiku. Spolu s ruskou delegací je pak podle protokolu přítomen i zástupce německé strany, který odpovídá za hladký průběh příjezdu.

Otázkou je spíše jiná věc. Co vedlo Rusy k takovému aktu nedůvěry? Zdá se, že po neobvyklém létu letadla s ruskou delegací, při kterém se v maximální míře vyhnul letu přes vzdušný prostor států NATO, jde o druhý zvláštní úkaz.

Prezident ruské federace Vladimír Putin totiž letěl na summit G20 v Hamburgu velkým obloukem, který let prodloužil o 500km a vyhnul se přitom letu nad zeměmi, které jsou členy NATO.

Letoun Iljušin IL-96 s registračním číslem RA-96022 ruské delegace podle aplikace Flight Radar 24 se vyhnul území Polska a bývalých pobaltských zemí Sovětského svazu. Letělo nad Baltským mořem, protlo vzdušný prostor Finska a Švédska před tím, než vstoupilo do vzdušného prostoru Německa, které je součástí NATO.

Agentury k této události připomněly, že v minulosti letadlo s ruskou delegací letělo vždy přímo nejkratší možnou cestou s výjimkou letů nad Ukrajinou, která přelety ruských vládních představitelů nepovoluje.

Vysvětlení jsou možná dvě.

Při prvním jde jen o diplomatickou hru. Putin dává najevo, že NATO je pro něj nepřítel a že představitelům Západu nelze věřit. Kde jinde by bylo možné lépe předvést toto divadlo jako na setkání nejdůležitějších zemí, z nichž část je proti Západu naladěna spíše negativně. Putin ukazuje, že začal nový svět, svět, v němž se znovu vytváří ostrá dělicí čára Západ proti zbytku světa.

Při druhém vysvětlení jde eliminaci skutečných rizik, které hrozí a jejichž pravděpodobnost je vysoce nenulová. Pak by to znamenalo, že na ruského prezidenta Putina se plánuje útok a ruská tajná služba dělá vše pro to, aby ochránila hlavu státu. Domyslet do důsledků, co by tato možnost znamenala je začátek noční můry.

Bez ohledu na to, jak nepříjemně zní první alternativa, rozhodně je lepší vizí, než možnost, že existuje plán na likvidaci Putina. Studená válka je vždy lepší než opravdová, byť “spravedlivá” válka.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Juraj Poláček

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,40 out of 5)
Loading...