Zatímco Čína skupovala půl světa, my ztráceli čas 56 pohlavími

Za posledních 10 let Čína jen v Evropě investovala do jaderných, slunečních a větrných elektráren, fotbalových týmů, přístavů, letišť a ropy. Skupovala výškové budovy, komerční prostory, automobilky, podíly nejrůznějších gigantů i celé společnosti. Dnes vlastní navíc nejvýkonnější počítač, největší armádu a stala se nejdůležitějším obchodním partnerem pro řadu afrických států.

My si mezi tím za stejné období nechali zakázat příliš výkonné vysavače, klasické žárovky, zabývali jsme se tím, zda je Pomazánkové máslo opravdu máslo a Tuzemský rum opravdový rum. Nechali jsme si zdeformovat trh dotacemi a nechali si odvážet naše mléko, abychom vzápětí draze dováželi sýr z něj. Žili jsme si dobře.

A zatímco Čína měla nakročeno stát se největší ekonomikou světa, Evropská unie legalizovala asi 56 různých pohlaví, glorifikovala afektovanou dívku s nedokončenou školou jménem Greta a otevřela dveře miliónům migrantů, protože my to přece „šafnem“.

Dnes můžeme v přímém přenosu sledovat smutnou zbytečnost Evropské unie ve své plné nahotě. Strnulá, neschopná rychle reagovat a reálně svým členům pomoci. Evropská unie nás všechny nechala na holičkách. Čím se nás bude snažit uchlácholit nyní? Přislíbením peněz, které si od nás pak draze vybere? Dalšími a dalšími dotacemi? A čím se bude Evropská unie zabývat dál?

Spíše než si pokládat otázku, zda vítat, či nevítat letadla se zdravotním materiálem z Číny, jejichž dodávku jsme vyjednali a za níž jsme ovšem také zaplatili, je na místě se ptát, proč jsme na Číně tak závislí. Myslím, že můžeme být rádi za svou českou korunu a nyní bychom se měli snažit co nejrychleji dát se po všech směrech do kupy. Jedno je na celé věci pozitivní, na hovadiny, jako je zakřivení banánů, naprosto nesmyslná snaha o uhlíkovou neutralitu či genderové audity se snad nyní peníze mrhat nebudou. Je čas na změnu.