Proč (ne)volit prezidenta

Sdílejte článek:

JIŘÍ KINKOR

Politické názory prezidentských kandidátů Zemana i Drahoše jsou iracionální.

[ad#textova1]

Ani jeden z nich netuší, co jsou individuální práva člověka (na život, majetek a svobodu), a ani jeden z nich netuší, že jedinou morální funkcí státu je ochrana individuálních práv. O tom, že Zeman je výrazný a přesvědčený socialista, jistě nikdo nepochybuje. O Drahošovi toho moc nevíme, ale kdyby navrhoval zrušit všechny sociální programy, plně deregulovat všechna odvětví ekonomiky a kompletně privatizovat školství a zdravotnictví, jistě bychom si toho všimli. Nic podobného od něj neslyšíme, tudíž je velmi pravděpodobně stejným kolektivistou, jako 95% obyvatel České republiky. Takže nepochybně bude přispívat k pošlapávání svobody, stejně jako Zeman.

Prezident má však v našem ústavním systému, jak známo, velmi omezenou roli, nejvýznamnější z jeho funkcí je reprezentace republiky vůči zahraničí. (Pomíjím jeho funkci vrchního velitele ozbrojených sil, kde nejedná samostatně, a která se stejně netýká těch nejpodstatnějších otázek, kde a jakým způsobem naše ozbrojené síly nasadit, ani jakou strukturu má naše armáda mít, a součástí jaké mezinárodní aliance má naše země být). Všechny jeho funkce týkající se jmenování osob do těch či oněch státních funkcí (vláda, soudy, armáda, ČNB apod..), jsou víceméně formální, žádný zásadní vliv na roli státu v lidském životě nemají.

Reprezentační funkce prezidenta není jen o tom, jaké názory prezident prezentuje, ale také o tom, JAK je prezentuje. Tedy jak se prezident obecně chová, jak vystupuje a jak vypadá. Svými projevy má nemalou možnost ovlivňovat veřejné mínění, jak doma tak v zahraničí. Člověka, který vypadá nemocně (i když třeba není), unaveně a stařecky, a mluví, jako kdyby měl za chvíli usnout nebo zkolabovat, málokdo respektuje, ať prezentuje jakékoli názory. A právě toto Zemana do velké míry diskvalifikuje. Nehledě na to, že neustále promlouvá ironicky, v bonmotech, a bohužel někdy i vulgárně. A to je nepřijatelné. Zeman má nepochybně některé důležité názory relativně rozumné, a to zejména na Izrael a Palestinu, migrační krizi, a také vůči EU není zdaleka tak tolerantní (či dokonce nekriticky loajální, ne-li servilní) jako jeho soupeř Drahoš. Mnoho takových světlých stránek ale Zeman nemá.

Drahoš sice vypadá reprezentativně, ale chybí mu razance, a především myšlenková vyhraněnost. Jeho heslo „Hádkami a okopáváním kotníků se nedostaneme nikam“ ho řadí k těm všem iracionálním intelektuálům (asi tak 99% ze všech), kteří tvrdí, že „svět není černobílý“. O této hanebné a nesmyslné frázi jsem kdysi psal v knize Trh a stát, která je stále aktuální a ještě dlouho bude. 

Podle Drahoše a jemu podobných nic neplatí absolutně, je třeba vše tak nějak respektovat a tolerovat, hlavně ne příliš kritizovat, abychom se náhodou nedostali do extrému a neizolovali se od hlavního proudu evropské politiky (tj. rozuměj od proudu iracionality). Kromě Drahošova silně prounijního (tj. velmi iracionálního) postoje vůči EU a jeho environmentalistického pochopení v podstatě moc nevíme, jaké názory by ve své funkci zastával. Jeho postoj k NATO není příliš směrodatný. EU je pro Drahoše jasnou kotvou. Drahoš si neuvědomuje, že EU je iracionálním a zločinným, svobodu systematicky ničícím, spolkem, a proto kamkoli půjde EU, tam půjde Drahoš. A pro Českou republiku je postoj vůči EU zdaleka a s velkým odstupem NEJDŮLEŽITĚJŠÍ politickou otázkou.

Oba výše zmínění kandidáti jsou zlem. Poprvé v životě neumím při politické volbě rozlišit, které z nich je menší. Proto ani jednoho z nich volit nebudu.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jiri Kinkor

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 3,21 out of 5)
Loading...