Praskla lež od Nelež

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

V jednom z těch malých, šťouravých a protivných médií, žijících mimo hlavní proud, se včera objevila zajímavá zprávička. Spolek „Nelež“ prý v loňském roce obdržel od americké vlády 95.000 dolarů. Peníze mu měly přijít v rámci dotačního programu s názvem Public Diplomacy Programs, který byl zřízen za účelem „…podpory cílů a záměrů zahraniční politiky USA, prosazování národních zájmů (myšleno USA) a zvyšování národní bezpečnost informováním a ovlivňováním zahraniční veřejnosti a rozšiřováním a posilováním vztahů mezi lidem a vládou Spojených států a občany zbytku světa.“

Co je na tom zvláštního? Vždyť všelijakých obskurních, vládou USA (nebo Eurokomisí) placených neziskovek máme na rozdávání. Tak proč se vzrušovat nad jedním spolkem? Proč z klubka škůdců, udavačů, cenzorů, lobbystů za cizí zájmy, ochránců ničemů a propagátorů všeho rozkladného, za jaké běžný člověk neziskovky považuje, vytahovat zrovna firmu Nelež? Inu, podívejme se na ně.

Založení spolku bylo slavnostně oznámeno v únoru 2020 na webu manipulatori.cz. Byla to doba, kdy nedůvěra v progresivismus, liberální demokracii a vůbec ve směřování Západu dosahovala ve společnosti takových hodnot, že je elity Západu vyhodnotily jako už fakt nebezpečné a ohrožující. Spolu s Covidismem (jako příležitostí umravnit obyvatelstvo a zahnat je zpět do řady) byl tehdy zahájen také boj s alternativními médii a vyhlášena totální válka „dezinformacím“. Tedy faktům, informacím a únikům dat, se kterými si oficiální propaganda nevěděla rady, protože je v rámci stávajícího systému a „narrativu“ nedokázala zpracovat a zařadit. Aniž by se ta oficiální, dlouho vršená pyramida lží, nezačala bortit.

Jako houby po dešti se proto tehdy vyrojili lovci dezinformátorů, hodnotitelé důvěryhodnosti webů, ověřovači faktů a jiná cenzorská havěť. Placená a úkolovaná bůhví odkud. Každý z těch škůdců plurality a svobody slova měl svou metodu. Metoda spolu Nelež, spočívala ve „vyhladovění“ nežádoucích webů. V jejich odstřihnutí od reklamy. Šli na to od velkých firem. Kterých se důrazně zeptali, zda vědí, že jejich inzerát se vyskytuje na „dezinformačním webu“. A jestli to tedy mají chápat tak, že s obsahem webu souhlasí. Jestli jako opravdu jejich firma podporují Putina a jeho trolly… Většina velkých podniků se podělala. Přesněji řečeno, jejich vedení. To víte, nadřízený management z úzkostlivě korektního Západu by takovou informaci (a to si pište, že by ji dostal) vyhodnotil jako zásadní manažerské selhání. Ne, ne, hypotéka, rodina, dobré bydlo… Těm ředitelům se ani nemuselo moc hrozit.

Pro méně počítačově gramotné firmy, nebo pro jejich ne dost důsledné ajťáky, nabízel Nelež na svých stránkách ke stažení i docela podrobný manuál. Jak si počínat, co kde nastavit, jak na několika úrovních zabezpečit, aby se jejich reklama ani náhodou k žádnému „závadnému“ webu nepřiblížila. Můžete se pokochat zde. Jejich malá, ale výživná příručka končí nádhernou větou: „Pro Nelež.cz nezištně a s dobrým úmyslem připravil Martin Peška.“

Každého ovšem napadne jedna kardinální otázka – jak ty „dezinformační“ weby určovali? Co rozhodovalo o zařazení webu do kategorie „fuj, Putin“? Odpověď najdete na jejich stránkách. A svou bezelstností vás ohromí. O předurčení příslušné stránky k záhubě se rozhodovalo podle tří kritérií. Prvním byl posudek firmy Sémantic vision. Což je jakási podivná (ze zahraničí placená) agentura, prohazující vše na síti programem, který vybírá spojení a hodnocení. Takže zjednodušeně, ne dost kritiky a Rusko = proruský web. Jakákoli kritika a EU = dezinformace… Druhým zdrojem je posudek Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Neziskovky, placené (mimo jiné také) z USA. No a tím třetím posuzovatelem je známý slovenský web aktivisty Smatany – Konšpirátori.sk. Na jeho mínění záleží nejvíce. A víte, jak tam posuzují „důvěryhodnost“ podezřelého webu? Prozkoumá ji komise, ve složení – spisovatel, politolog, publicista, umělec, lékař, biolog, učitel a historik. Ti pak vydají posudek: „….na základě svého přesvědčení o společenské prospěšnosti daného média.“

Jsou to zkrátka odborníci na slovo vzatí. Ostatně, když nahlédnete na stránky Nelež, objevíte samé staré, známé firmy.  Kromě „analytika“ Vrábela se tu, na jednom z předních míst, usmívá i sám Bob Kartouz. Mluvčí Elfů, prznitel školství skrze Eduin, osoba, která musí být všude, kde se kuje něco „progresivního“, nebo protinárodního.

Ale teď zpět k penězům. Členové Nelež o sobě na svých stránkách píšou: „Jsme profesionálové, kteří se dlouhodobě zabývají komunikací, pracují s daty nebo se věnují médiím, a kterým není jedno, že se v České republice masivně šíří dezinformace a lži. Své odborné zkušenosti a kreativitu využíváme v boji proti záměrně šířeným dezinformacím. Naše aktivita není politická a pracujeme bez nároku na honorář.“ Takže co těch 95.000 dolarů? A můžeme předpokládat, že nezůstalo jen u nich. Financování škodlivých neziskovek je podobné, jako praní peněz v mafii. Peníze se od zdroje rozlévají do tisíců drobných potůčků, v podobě grantů a dotačních titulů, vypisovaných po (relativně) malých částkách na to, či ono, aby se časem sešly u domluveného příjemce, jako honorář za akci, kterou se „donor“ moc nechlubí. Ostatně, zkusili jste se třeba dopátrat (celkového) financování takových Elfů, HateFree, nebo vítacích, či právnicko – prouprchlických neziskovek? Bez nástrojů centrální banky nemožné…

Neměli by tedy, po oněch 95.000 dolarech, vyhlásit kluci z Nelež, kteří přece „pracují bez nároku na honorář“, sami sebe za dezinformátory?

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (37 votes, average: 4,76 out of 5)
Loading...
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2022/05/JAROBANNER2.jpg
32 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)