25.12.2024
Kategorie: Společnost

Pohádkové zoufalství: Kavčí hory jako továrna na brak

Sdílejte článek:

MILENA DOUŠKOVÁ

Pamatujete na Vorlíčkovy pohádky plné napětí, humoru a lásky? Tak tohle dneska nehrozí.

Když se řekne česká pohádka, měl by člověk dostat pocit, že Vánoce jsou tu proto, aby nás pohladily po duši. No, poslední roky by si to spíš spletli s tréninkem na přežití – protože, co si budeme povídat, česká televizní pohádka dnes připomíná dort od pejska a kočičky. I po něm je špatně od žaludku.

Kavčí hory totiž produkují „pohádky“, které by i nejotrlejšího diváka donutily utéct k reklamnímu bloku. Co se nám snaží namluvit? Že herci s charismatem usínajícího šneka a příběhy připomínajícími slohovky z páté třídy znovu oživí český filmový zázrak? Těžko. Chybí talent, srdce, a především kdokoliv, kdo by kameramana s prostatickými problémy poslal na přestávku.

Letos se vytasili s „Třemi princeznami“. No, spíš třemi zoufalkami, co se snaží dostat z příběhu, který s pohádkou má společné asi tolik, co rychlovarná konvice s operou. Vydržela jsem, protože napsat kritiku bez do koukání by nebylo fér. Princezny neuměly hrát a Sofie ani dobře mluvit. Mladý Trojan nestál za nic. Snad trochu pohádku vyzdvihla Klára Melíšková, ale režisér by měl u tvoření myslet. Klára potřebovala Zářivec na mládí krásu. Na tom je pohádka založená, ale tak ošklivou a starou bábu co z ní udělali, aby člověk pohledal. Navíc rejža Kláru vedl jako hlupák, protože přehrávala občas jsem jí ani nerozuměla.

Pamatujete na Vorlíčkovi pohádky plné napětí, humoru a lásky? Tak tohle dneska nehrozí. Dnešní princezny nejsou křehké a pohádkové, ale spíš zmatené feministické karikatury, které se víc soustředí na genderovou korektnost než na to, aby vám ukradly srdce. A princ? Ten už dávno neseká hlavy drakům, ale míří na plastiku, aby „našel své pravé já“. Kde jsou časy „Pyšné princezny“, „Tří oříšků pro Popelku“ nebo „S čerty nejsou žerty“, či Anděl Páně? Tyhle filmy měly šarm, herce, kteří uměli zahrát emoce, a scénáře, co nepůsobily jako výplod generátoru náhodných vět. Tyhle klenoty aspoň trochu zachraňují čest české pohádky. Ale co ostatní? Žumpa financovaná z koncesionářských poplatků. Těžko se divit, že lidi nechtějí platit víc, když dostanou produkt, který by radši neviděli.

Dnešní produkce je všechno, jen ne pohádková. Je to spíš výsměch divákovi. Ať už jde o dialogy, co se vlečou jako zácpa na D1, nebo o herce, kteří připomínají školní ochotníky. Vzít na Štědrý večer něco takového do ruky? Jedině v rukavicích, aby vám na nich neulpěly stopy kulturního zmaru.

Zmar společnosti, zmar pohádky

Zdá se, že bída české pohádky odráží naši společnost. Místo boje za pravdu tu oslavujeme absurditu. Místo silných princů dostáváme lekci o tom, jak žít „jinak“. Pohádky by měly být zrcadlem ideálů, ne parodií sebe samých.

A tak končíme rok dalším propadákem. Snad se dramaturgové na Kavčích horách konečně probudí a uvědomí si, že pohádka není o tom, jak být trendy, ale jak nechat diváky věřit na zázraky. Do té doby nám zbydou jen vzpomínky na časy, kdy princezna nebyla aktivistka a princ byl opravdový muž mající jasno ve své sexuální orientaci.

 

POLITIKARINA.CZ

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (25 votes, average: 4,84 out of 5)
Loading...
30 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)