
Podrobná analýza dezinformací: Selektivní ověřovači faktů jsou cenzurní nástroj nejen EU a někdy sami šíří dezinformace
KAREL MARTEL
Tento článek je pro pochopení celkového kontextu ohledně politiky EU, některých zemí a sociálních sítí vhodné číst spolu s článkem Velké uzavření internetu po roce 2015: Cenzurní obrat od svobody projevu v EU, některých zemích a na sociálních sítích. Do třetice časem na mých stránkách vyjde článek o ověřování věku, zákazech VPN a dalších dystopických restrikcích, které jsou napříč světem zaváděny v posledních několika letech.
Tento článek se na základě práce s rozmanitými zdroji věnuje probíhající morální panice z dezinformací a vyvrací mainstreamový pohled na dezinformace. Článek odhaluje, jak se boj proti dezinformacím stal nástrojem cenzury ze strany EU a různých států, jak probíhá státní financování ověřovačů faktů a jak nikým nevolení ověřovači faktů potírají svobodu slova. Článek taktéž poukazuje na progresivistickou taktiku, kdy ověřovači faktů odhalují převážně či výlučně jen dezinformace šířené konzervativci, za dezinformaci označují i chybějící kontext, na základě drobné chyby označí celý článek za dezinformaci či na základě pár článků celý web za dezinformační nebo dokonce sami šíří dezinformace. Dále uvádím vybrané „dezinformace“, které se ukázaly být pravdivé, a dezinformace, které ověřovači faktů neřeší.
- Od poloviny desátých let se šíří morální panika z dezinformací, kterým je přisuzován obrovský vliv na politiku a smýšlení obyvatelstva (např. „Volby vyhrály dezinformace.“) Progresivisti opustili svobodomyslné ideály a začali s cenzurou.
- Ověřovači faktů jsou mnohdy placeni z daní progresivistickými vládami a EU.
- Ověřovači faktů vytváří seznamy, na základě kterých inzerenti blokují nepohodlné weby, a rozhodují o tom, co sociální sítě smažou.
- Ověřovači faktů jsou z drtivé většiny progresivisti.
- Mnoho „dezinformací“ se ukázalo být pravdivými (kauza Huntera Bidena, EU zákaz olova, únik covidu z laboratoře, holčičky s penisy ve španělských učebnicích, Twitter files či řada historických příkladů, např. Projekt MKUltra).
- Mainstream manipuluje s lidmi především selektivním výběrem pravdivých informací (např. často píše o zákazu lgbt pridu v Maďarsku bez jakéhokoli zatčení či stíhání, ale nepíše o zatčení 12 000 osob ročně v Británii za politické názory.) a když šíří dezinformace, tak to ověřovači faktů neřeší.
- Taktikou ověřovačů faktů je selektivní výběr.
- Ověřovači faktů ignorují dezinformace mainstreamu (např. pohlaví, Minárikovy články proti Polsku, další články o Polsku v Novinkách, Idnes a Respektu, údajný lov velkých savců ženami).
- U nepohodlných článků stačí drobná chyba pro označení celého článku za dezinformaci a u nepohodlných webů část článků pro označení celého webu za dezinformační).
- Koncept dezinformací rozsáhle ovlivňujících společnost pochází z raného SSSR s pracoval s ním i Stalin.
Změny v přístupu ke svobodě projevu v roce 2015
Morální panika z dezinformací úzce souvisí s počátkem uzavření internetu. Frekvence slov misinformation a disinformation v médiích a akademických pracích raketově vzrostla v roce 2016 a několik let rostla a od té doby se drží na vrcholu. Bylo by naivní si myslet, že najednou z ničeho nic se v roce 2016 globálně prudce zvýšil výskyt dezinformací, i vzhledem ke skutečnosti, že rok 2016 není technicky zlomový (např. vznik AI, která mnohonásobně zrychluje strojové vytváření falešných obrázků a textů, přišel až kolem roku 2023). Progresivisti napříč světem opustili ideály svobody a rozhodli se potlačit opozici skrze tzv. dezinformace. Zatímco původně byly za dezinformace označovány zcela smyšlené příběhy, dnes jsou tak označovány nepohodlné zprávy s odkazem na chybějící kontext. Mnozí lidé naivně věří v doslova magickou sílu dezinformací a zcela popírají svobodu a individuální rozhodnutí a věří ve věci typu „Dezinformace vyhrály volby“, přičemž lidi s jiným názorem vnímají jako ovce či oběti dezinformací, které se ncehaly zmanipulovat, přičemž sami popírají fakta o probíhající islamizaci Evropy.

Hlavní taktikou boje proti dezinformacím je to, že
- ověřovači faktů označují pouze dezinformace od konzervativců, nikoli od mainstreamu
- Za dezinformaci označí i drobnou chybu v jinak pravdivém článku či dokonce celý web označí za dezinformační kvůli chybě v článku.
- Naopak dezinformace mainstreamu zcela ignorují.
- Celé články označují za dezinformační kvůli chybějícímu kontextu.
- Někdy dokonce sami přímo šíří dezinformace a pravdivé informace, nehodící se mainstreamu, označují za dezinformace.
Prudký nárůst slov anglických misinformation, disinformation a českého slova dezinformace lze také sledovat v datech vyhledávání Google.
Celosvětově, zejména v anglicky mluvících zemích, se ta slova vyhledávala již dříve, přičemž k prudkému nárůstu došlo na počátku roku 2020 a od té doby probíhá morální panika. V kontinentální Evropě lze sledovat naprosto minimální vyhledávání před rokem 2015, nárůst v letech 2015 až 2017 (patrně souvislost s evropskou migrační krizí, prvním Trumpovým vítězstvím a brexitem).
V Česku před podzimem 2016 se tato slova prakticky nevyhledávala, přičemž před rokem 2014 jsou statisticky významná vyhledávání zaznamenána jen jednou. Slovo dezinformace se do českého prostředí začalo dostávat s globálními trendy po amerických volbách v roce 2016, přičemž více se rozmohlo na přelomu let 2017 a 2018 v souvislosti s českými prezidentskými volbami. Právě z doby těchto voleb si slovo dezinformace já osobně poprvé vybavuji. K dalšímu nárůstu došlo za covidu a po ruské invazi na Ukrajinu, ač od té doby frekvence slova dezinformace klesá.
Celosvětově:

Spojené státy americké:

Francie:

Česko:

Od roku 2016 se začal používat termín „doba postfaktická“, což proniklo i do češtiny. V roce 2017 vydaly Time článek „Is truth death?“ V prosinci 2018 Evropská unie vydala Akční plán boje proti dezinformacím. Média jsou plná tvrzení vnímající naprostou moc dezinformací a vnímají dobu od roku 2015 jako jakýsi nový věk dezinformací. Morální panika z dezinformací se zintenzivnila v reakci na 6. leden 2021, covid a specificky v našem prostředí na ruskou invazi na Ukrajinu, a nakonec v reakci na vznik generativní umělé inteligence.
Jak fungují ověřovači faktů?
Neznalý člověk by si mohl myslet, že ověřovač faktů je nadšenec, který ve svém volném čase bez nároku na odměnu prochází internet a zjišťuje, co je pravda a co nikoli. Ve skutečnosti ověřovači faktů slouží k tomu, aby sociální sítě na základě jejich rozhodnutí mazaly nepohodlné příspěvky a inzerenti neinzerovali na nepohodlných webech. Ověřovači faktů mají centralizované prostředí shromážděné v organizacích International Fact-Checking Network a European Fact-Checking Standards Network, kterou z našich daní platí Brusel. Ověřovat fakta samozřejmě může kdokoli, třeba i já, ale mě by mezi sebe ověřovači faktů nepustili, takže bych neměl vliv na sociální sítě a inzerenty. Ověřovači faktů mnohdy označí za dezinformaci i tvrzení s chybějícím kontextem, což je velmi vágní definice.

Mnoho organizací ověřovačů faktů je financovánoz našich daní Evropskou unií. Evropská unie financuje např. českou organizaci Demagog.cz. Jednou z neziskových organizací ověřovačů faktů, kterou sociální sítě používají, je organizace Trusted News Initiative spojená s britskou vládou. Neziskovka Hamilton 68 vytvořila seznam ruských dezinformačních účtů, z nichž drtivá většina nebyla nijak spojena s Ruskem a většinou neřešila Rusko, ale předevšm domácí americkou politiku a kulturní války. Seznamy neziskovky Hamilton 68 využíval před-Muskovský Twitter pro blokování a mazání. Ověřovači faktů jsou obvykle navázáni na různé pseudovědecké studie z humanitních oborů vysokých škol (viz. replikační krize), které nahradily vědeckou metodu ideologií a ideologickými konstrukcemi (např. popírání biologické reality pohlaví či genetických rozdílů v IQ).
Další cenzorskou organizací je britská organizace Global Disinformation Index založená v roce 2018. S touto organizací dle své hlavní stránky spolupracuje česká cenzurní organizace Nelež. Tato organizace stanovuje webům a médiím index rizika dezinformací s otevřeným cílem nepohodlné weby vyhladovět tím, že se jejími rozhodnutími řídí sociální sítě tím, že nepohodlným webům blokují reklamu, a inzerenti tím, že neinzerují na nepohodlných webech. Tato organizace je placena britskou vládou, Evropskou unií, německým ministerstvem zahraničí, Georgem Sorosem a také organizací Disinfo Cloud, kterou v minulosti dotovala americká vláda. Když se médium UnHerd dotázalo, proč je zařazeno na seznam rizikových médií, tak se redaktoři dočkali odpovědi, že jedním důvodem jsou názory autorky na feminismus a gender. Zdroj

Politické názory ověřovačů faktů
Ověřovači faktů jsou z drtivé většiny levicoví (progresivisté), zatímco silně konzervativní ověřovači faktů neexistují, jelikož je nadřazené organizace mezi sebe nepustí a nedostanou dotace. Vzhledem k rozdělenosti moderní západní společnosti a drtivé převahy progresivistů v akademické a mediální sféře si nedovedu představit nezaujaté organizace ověřovačů faktů, které by upozorňovaly na dezinformace obou stran (možná tak v Japonsku by něco takového mohlo fungovat):

Zdroj obrázku s názory ověřovačů faktů. Při tomto názorovém zaměření ověřovačů faktů je třeba si uvědomit, jak funguje skupinová psychologie. Nějaký ověřovač může být rozumnější a snažit se o neutralitu, ale skupinový tlak ho stejně donutí splynout s davem. Mnozí ověřovači faktů neskrývají, že řeší stejně všechny dezinformace, ale prioritně řeší dezinformace, které vnímají jako škodlivé (což jsou vzhledem k jejich pohledu na svět dezinfomrace konzervativní.)
Situace v Česku
Ověřovači faktů jsou velmi aktivní i v Česku. Jedná se o organizace jako Manipulátoři (Jan Cemper), Demagog, Nelež či Čeští elfové. Zejména Manipulátoři a Čeští elfové se zaměřují takřka výhradně na konzervativce, za dezinformace uvádějí různé chybějící kontexty či dokonce i pravdivé informace nějakým způsobem vyhodnocené, naopak dezinformace mainstreamu (např. dezinformace Novinek proti Polsku, viz. níže) většinou ignorují. Některé skupiny pořádají přednášky ve školách. Manipulátoři mají netransparentní financování, nelze dohledat jejich podíl na projektech financovaných Bruselem ani jediného konkrétního dárce s výjimkou firem. Demagog má financování o něco transparentnější a je financován z našich daní Bruselem pro projekty pod European Fact-Checking Standards Network a z vašich návštěv také Googlem. Nelež dle své stránky působí jako nejradikálnější česká cenzorská organizace, je součástí Global Disinformation Index a aktivně se snaží o zničení nepohodlných webů tím, že na nich nebudou inzerenti umisťovat reklamy. Na své stránce uvádí své partnery, tedy firmy, které cíleně neinzerují na webech, které GDI označil za dezinformační. U založení Nelež stojí T-Mobile. V českém prostředí se oproti tomu anglojazyčnému liší např. tím, že více řeší ruskou invazi na Ukrajinu a méně gender. Tyto skupiny vytváří seznamy „dezinformačních“ webů, na které např. Seznam v diskusích blokuje odkazy. Ověřovači faktů jsou mylně považováni za spolehlivý, nezaujatý a a nezávislý zdroj, kterým se řídí např. sociální sítě, inzerenti, správci internetových diskusích či wikipedisté.
Zjednodušeně taktika ověřovačů faktů
Na základě všech zdrojů lze záležitost dezinformací shrnout tak, že morální panikou z dezinformací je veřejný diskurs ovlivňován především tak, že:
- Ověřovači faktů vyvrací pouze konzervativní dezinformace.
- Progresivistické dezinformace nejsou vyvraceny. Progresivističtí dezinformátoři a dezinformační weby nejsou uváděny na seznamech.
- Drobná nepřesnost či chybějící kontext u konzervativního obsahu stačí pro zařazení mezi dezinformace
- Konzervativní weby a autoři jsou označeni za dezinformační ve všem svém obsahu pod záminkou kdejaké nepřesnosti či pod záminkou dezinformací v článcích jednoho autora, tedy celé takové weby či autoři ztrácí dosah.
- Občas ověřovači faktů označí za úplnou dezinformaci (nejen chybějící kontext) i pravdivou zprávu (např. kauza Huntera Bidena či genetické rozdíly v IQ mezi lidskými rasami) pravděpodobně pravdivou zprávu (např. únik covidu z laboratoře), ač tento bod je méně častý než ty předchozí.
Rozhodně neříkám, že žádné dezinformace neexistují, ani to, že neexistují konzervativci šířící dezinformace. Problém je, že ověřovači faktů řeší jen dezinformace od konzervativců, za dezinformace označují i různé chybějící kontexty a vyhýbají se uvádění dezinformací ze strany progresivistů. Dalším problémem je, že spolu se skutečnými dezinformacemi (různé čipy ve vakcínách či desetitisíce dětí vězněných ještěry z Demokratické strany) dávají do jedné škatulky i pravdivé informace (viz. níže) či nepotvrzené a nevyvratitelné možnosti (např. nechtěný únik covidu z laboratoře). Ověřovači faktů označují celé konzervativní články či přímo celé weby za dezinformační za kdejakou drobou chybu, která se každému občas vloudí, naopak zcela vymyšlené příběhy (např. od Pavola Minárika) v mainstreamu je nechávají klidnými.
Seznam „dezinformací“, které se ukázaly být pravdivé
- Hunter Biden: Již několikrát zmíněná kauza Huntera Bidena. Evropské médium Politico, které současný diskurz považuje za velmi spolehlivé a nezaujaté, tvrdilo, že se jedná o ruskou dezinformaci. Článek je stále k nalezení.
- Olovo: Na přelomu 10. a 20. let Evropská komise zakázala používání olova ve střelivu v řadě lokalit, včetně míst s loužemi, přičemž jeden evropský komisař nedlouho předtím označil pravdivé tvrzení, že EK chce zakázat olovo, za dezinformaci, což následně opakoval také deník Aktuálně.cz. ZDROJ, další zdroj
- Únik covidu z laboratoře: Již brzy po vypuknutí pandemie byl únik covidu z laboratoře označen za konspirační teorii jak Faucim (na základě studie z března), tak českým mainstreamem. V roce 2021 se jednalo již o předními vědci přijímanou teorii. Sama CIA považuje náhodný únik covidu z laboratoře pravděpodobný.
- V případě Bidenovy kauzy lze předpokládat, že nemalá část ověřovačů faktů a nepochybně samotný Biden věděli, že jde o pravdivou informaci, ale potřebovali ji utajit, aby Biden neprohrál volby. V případě umělého původu covidu si většina z nich asi skutečně myslela, že jde o dezinformaci.
- Holčičky s penisy ve španělských učebnicích: Miloš Kadlec, člen organizace ověřovačů faktů Manipulátoři.cz,vydal 8. listopadu 2018 článek Advokát Jakub Kříž hájil Piťhu. Sám při tom manipuloval s fakty. V tomto článku Kadlec lhal, že si Kříž tvrzení vymyslel s tím, že ve Španělsku existovaly pouze takové materiály na jedné akci v Baskicku, avšak ve skutečnosti existovaly učební materiály vyobrazující dívky s penisy ve více provinciích, včetně těch schválených španělskou vládou. Jakub Kříž z Aliance pro rodinu Manipulátory zažaloval, soud potvrdil pravost Křížova tvrzení a Manipulátoři se museli omluvit.
- Twitter files: Předtím, než Musk zveřejnil, jak státní složky žádaly přímou či nepřímou cenzuru, tak mainstream označoval podobná tvrzení za konspirační teorie. ZDROJ
- Historické případy: Lze najít celou řadu případů událostí, např. tajných projektů CIA, které byly označovány za dezinformace, ale později je státní složky přiznaly. Za příklad lze uvést Projekt MKUltra, tedy pokusy CIA na ovládání lidské mysli pomocí LSD a psychického mučení. Podobné příklady lze nepochybně najít v každé velmoci, ale USA je častěji zveřejnovaly. ZDROJ Kdysi systém považoval za lež i oběh Země kolem Slunce.
Dívky s penisy a chlapci s vagínami ve španělském účebním materiálu:

Seznam dezinformací mainstreamu, které ověřovači faktů neřeší
- Systematická dezinformační kampaň Novinek proti Polsku a PiS v roce 2021: Asi největší systematickou dezinformační kampaň v mainstreamových médiích spáchal bývalý autor Rudého práva Pavol Minárik. Na serveru Novinky.cz napsal řadu dezinformačních článků s cílem vyvolat v českém národě silně negativní postoj k polskému národu a tehdy vládnoucí polské straně Právo a spravedlnost. Zde se nejedná o žádný chybějící kontext, ale o zcela vymyšlené příběhy. Minárik vydal celou řadu článků:
- Polsko najednou začalo tolerovat LGBT. Leklo se, že přijde o evropské miliardy (v září 2021 si Minárik vymyslel, že pět polských vojvodství jsou „zóny bez LGBT“, kde mají sexuální menšiny zákaz vstupu do kaváren, restaurací, kin či parků. Dezinformace pochází od polského lgbt aktivisty Barta Staszewského, který se na hranicích obcí fotil s vlastní cedulí zóna bez lgbt a ve svém twitterovém příspěvku neuvedl, že tam tu ceduli umístil sám. Jeho dezinformacím zcela lživě poškozujících obraz Polska uvěřily nejen možná i statisíce čtenářů Novinek, ale i dokonce i Evropská komise, která na základě jeho dezinformací vedla proti Polsku řízení. Ve skutečnosti pouze část vojvodství a obcí vyhlásila nijak nezávaznou deklaraci, že podporují přirozené rodiny a tradiční hodnoty a odsoudily ideologii lgbt.)
- V dalším dezinformačním článku Polsko zavádí povinnou výuku dívek k morální čistotě a ctnosti progresivní dezinformátor Minárik opět lže (ve skutečnosti Polsko žádnou výuku dívek k morální čistotě a ctnosti nezavádělo a to už vůbec na úkor programování a jazyků, jak dezinformační web Novinky.cz tvrdí. Ve skutečnosti pouze jeden z poradců ministra školství v rozhovoru pro katolický deník uvedl, že školy by měly vychovávat dívky k morální čistotě a ctnosti.)
- V článku Po tragédii na Moravě se z Polska ozývá podpora i jízlivá kritika lhář Minárik našel v tisícovkách soustrastných komentářů tři komentáře typu „Dobře vám tak, Češi“ a na základě toho zcela lživě tvrdí, že nemalá část Poláků se z tornáda raduje.
- Článek V Polsku zakázali školačkám krátké sukně. Aby nedrážily spolužáky a učitele opět dezinformuje (tvrdí, že v důsledku povinné výuky k ctnosti nesmí školačky nosit krátké sukně či mít odhalená ramena, což by nepochybně vyvolalo kritiku opozičních politiků a demonstrace, ale nic takového se nestalo. Jediné, co se skutečně stalo, že jedna učitelka v Gdaňsku řekla, že by se dívky nemohly oblékat vyzývavě. Dezinformaci převzala např. politická neziskovka Jsme fér).
- Minárik šířil dezinformace už za komunistického režimu, kdy tvrdil, že drtivá většina Poláků se distancuje od Solidarity.
- Všechny články jsou dodnes dostupné na Novinkách a jediný ověřovač faktů je neoznačil za dezinformace, ač za dezinformace označují i pravdivé informace s chybějícím kontextem, tak tyto zcela vymyšlené příběhy neřeší. Dezinformační kampaň proti Polsku zřejmě přestala v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Dezinformační kampaň odhalily a popsaly Konzervativní noviny v několika v tomto odstavci odkazovaných článcích.
- Polka po úmrtí plodů zemřela, ale český mainstream lže, zemřela kvůli zákazu potratů: V lednu 2022 v Čenstochové zemřela žena tři týdny po lékařském odstranění dvou mrtvých plodů. Zatímco v polských médiích se jednalo o zapadlou zprávu v regionech, tak v Novinkách (autorka Jitka Zadražilová) aIdnesu (autorka Ditta Stein) šlo o jednu z hlavních zpráv dne. Český mainstream lhal, že zemřela, jelikož kvůli zákazu potratů ji lékaři odmítli mrtvý plod odstranit, což však ve skutečnosti udělali a nikdo to nezakazuje. Zemřela až tři týdny po zákroku, přičemž příčina smrti je podle polských zpráv nejasná, mohlo se jednat buďto o ledabyle provedený zákrok či o nákazu covidem, což ani jedno se zákazem potratů nijak nesouvisí. Článek s výsledky vyšetřování neukazuje na žádnou souvislost se zákazem potratů.
- Polsko očištěno od homosexuálů: Respekt patří mezi nejvíce woke média v Česku. V rubrice krátkých útržkovitých zpráv Minulý týden Ivan Lamper uvedl: „Evropská unie upozornila polskou vládu, že ta polská vojvodství, která se začala veřejně označovat jako „očištěná od homosexuálů“, porušují svým štvaním proti menšinám Smlouvu o EU a přijdou o evropské dotace.“ Na dotaz novináře Konzervativních novin Jaroslava Zamazala, který dezinformace odhalil, odpověděl, že zdrojem jsou právě Minárikovy články, a na dotaz, zda lgbt-free zone přeložil do češtiny jako očištěná od homosexuálů schválně, aby překlad připomínal rétoriku Třetí říše, odpověděl, že ano s tím, že „příslušníci LGBT komunity v Polsku vystaveni zacházení analogickému se zacházením s židy ve Třetí říši“, což je ukázkový příklad člověka zcela zmanipolovaného dezinformacemi.
- Pohlaví: Progresivisti běžně popírají biologickou realitu pohlaví, tvrdí, že existují více než dvě pohlaví či naopak, že pohlaví neexistuje či se jedná o věc volby. Objektivně samozřejmě existují dvě pohlaví, ač existují jedinci, kteří mají znaky obou pohlaví (např. intersexuálové/hermafrodité).
- Zadržení Čechů v Kosovu: V září 2019 se v českých médiích objevila zpráva o zadržení českých fotbalových fanoušků na zápase v Kosovu, ač později vyšlo najevo, že na fotbal v Kosovu nešli. Zde se na rozdíl od Minárikových dezinformací pravděpodobně nejedná o cílenou dezinformační kampaň.
- IQ testy a Česká televize: V roce 2015 Česká televize odvysílala reportáž K čemu jsou IQ testy?, kde tvrdila, že neexistuje žádná přirozená inteligence a naměřené IQ nemá na moc věcí vliv, což je zcela v rozporu s vědeckým poznáním, ale v souladu s bioleninismem popírajícím dědičnost.
- Zamlčený kontext České televize: Oficiální profil České televize na Twitteru vydal 26. března 2026 tweet o silně kritizované eutanázii pětadvacetileté Noelie Castillové, kterou v dětství stát odebral, a následně se stala se obětí skupinového znásilnění. ČT ve svém tweetu zcela zamlčela její odebrání a skupinové znásilnění, což není sice přímo dezinformace, ale hrubě chybějící kontext. Sice nelze dohledat, zda pachateli skupinového znásilnění byli migranti, nejspíše muslimové, avšak vzhledem k tomu, že mezi pachateli skupinových znásilnění v západní Evropě tvoří většinu pachatelů, to lze považovat za velmi pravděpodobné.

- Hamba podle vzoru Dombas: Po demonstraci proti vládě Petra Fialy dne 28. října 2022 se na českých (dokonce lze najít i zmínku ve španělštině) sociálních sítích mezi příznivci vlády Petra Fialy rozšířila fotografie ženy s transparentem s nápisem „HAMBA!“, často s komentářem „Hamba podle vzoru Dombas“. Autoři příspěvků tvrdili, že fotografie byla pořízena na demonstraci proti Fialově vládě, ač fotografie pochází ze starší demonstrace proti vládě Andreje Babiše, což lze doložit i tím, že žena v pozadí má placku Milionu chvilek a fotografie pochází z jiného místa v Praze.
-

- Pravěké ženy lovily i velké savce: Progresivistický Deník N na základě dezinformační podvodné studie šířil dezinformaci, že ženy lovily ve většině společností a účastnily se i lovu velkých savců. Tato dezinformace se globálně šířila progresivistickými médii. Novější studie z roku 2023 odhalila nereprodukovatelnost původní studie a zjistila, že se ženy účastnily lovu jen v menšině loveckosběračských společností, a i tam jen lovu malých zvířat.
- Zeman postupuje automaticky: V roce 2017 se šířila dezinformace, že Miloš Zeman, jakožto stávající prezident, postupuje do druhého kola automaticky. Na rozdíl od mainstreamových dezinformací kolem pohlaví či Polska se nejedná o obecnou mainstreamovou záležitost, ale patrně o skutek jednoho člověka či malé skupiny. Jedná se o jedinou zmíněnou pro-mainstreamovou dezinformaci, kterou sám mainstream již v době, kdy se začala šířit, odsoudil.
- Války: Dezinformace jsou neodmyslitelnou součástí válek. Jsou šířeny buďto místně dané jednotce či komunitě či ve velkém v médiích, přičemž podle expertů státu, který tyto dezinformace šíří, se jedná o pravdivé informace. Již ve starověku bylo běžnou praxí zveličovat počty zabitých nepřátel. Dezinformace nejsou jen záležitostí lidí, ale i šimpanzi ve vnitroskupinových sporech či meziskupinových válkách šíří dezinformace tím, že se snaží vypadat větší vzpřímenou polohou, naježením vlasů či stáním na vyvýšeném místě.
Dezinformace jako největší globální riziko
Jako doklad extrémní morální paniky a posedlosti progresivistických elit z dezinformací lze uvést, že Světové ekonomické fórum se v lednu 2024 dotázalo 1 500 expertů na globální zprávu o riziku, přičemž v žebříčku největších globálních rizik pro příští dva roky na první místo jakožto největší globální riziko umístili dezinformace a misinformace a na třetí místo společenskou polarizaci, tedy další záminku progresivistů. Naopak skutečné problémy jsou umístěny níže, např. intenzivní mezistátní konflikt stojí na 5. místě, inflace na 7. místě, globální ekonomická katastrofa na 9. místě a znečištění na 10. místě. Jen velmi málo ověřovačů faktů odhalí zjevné dezinformace, pokud autorem je progresivista. Také je třeba uvést, že zdroj Světové ekonomické fórum je automaticky brán v médiích a vědeckých studiích či na Wikipedii jako věrohodný zdroj a jeho tvrzení jako objektivní pravda, tudíž taková tabulka může mít dalekosáhlý dopad. Není překvapením, že dané tvrzení sdílela Evropská unie.

Původ slova dezinformace
Slova dezinformace má původ v Leninově a Stalinově Sovětském svazu. Slovo dezinformace (Ru. дезинформация [dezinformacija]) zmiňuje Stalin v roce 1923 v propagandistických novinách Pravda. Velká sovětská encyklopedie z roku 1952 definuje dezinformaci jako: „Dezinformace neboli šíření zkreslených nebo záměrně nepravdivých informací. V buržoazních zemích je dezinformace hojně využívána jako forma politické propagandy k uvedení veřejného mínění v omyl, zejména pokud jde o vztahy mezi kapitalistickými a socialistickými státy, pokrok socialismu, národněosvobozenecká hnutí a podobně.“

Státovědní přirovnání ověřovačů faktů k inkvizici
Ověřovači faktů ze státovědního hlediska fungují jako inkvizice. Nejsou přímo státní, ale stát jim umožňuje vykonávat moc nad obyvatelstvem a buďto jim umožňuje vybírat daně (inkvizice placena z církevních daní) či je z daní přímo platí (ověřovači faktů). Většina lidí vnímá ověřovače faktů jako soukromé osoby, mnozí možná i jako nezaujaté nadšence, kteří ověřují fakta na úkor svého volného času, ovšem ve skutečnosti je většina předních skupin více či méně placena nějakým státem či EU. Nic na tom nemění, že nepochybně někteří řadoví jedinci v průmyslu ověřování faktů jsou skutečně nadšenci, kteří se tomu věnují zadarmo a z přesvědčení, ale vedení a organizace je více či méně napojené na stát. Většina lidí však nemá čas pročítat různé výroční zprávy, takže si nevšimne toho, že jde o polostátní instituci. Kromě snahy o politickou moc a možnost získat značnou moc nad lidmi bez nutnost veřejně vystupovat či být zvolen, jsou přední ověřovači faktů motivováni i tím, že jim tato činnost umožňuje bezpracný a pohodlný příjem.
Studie kritizující morální paniku z dezinformací
Francouzská metaanalýza z roku 2023 potvrdila, že fenomén dezinformací a jejich dopad na velké sociopolitické události se zveličuje a lze jej chápat jako příklad morální paniky. Německo-britská studie z roku 2021 uvádí, že podíl dezinformací na obsahu sociálních sítích a zejména schopnost dezinformací změnit něčí politický názor, je nižší, než se uvádí, a přesvědčení, že dezinformace mají výrazný vliv, lze označit za morální paniku a že neexistuje žádný důkaz pro tvrzení, že prezidentské volby v roce 2016 Trumpovi „vyhrály dezinformace“. Americká studie z roku 2023 nepotvrdila tvrzení, že údajné ruské vlivové účty ovlivnily výsledky voleb, jelikož je tak jako tak sledovali lidé, kteří jsou již dlouhá léta přesvědčení Republikáni. Podle americké studie z roku 2016 si celých 80% dezinformací přečte méně, než pouhé 1% populace. Argentinská studie z roku 2020 zkoumala vliv dezinformací na politiku v Latinské Americe a zjistila, že dezinformace na sociálních sítích nevytváří nové politické vzorce, maximálně mírně zvětšují ty již existující. Americká studie od Brendana Nyhana z roku 2020 potvrdila, že dezinformace existovaly v každé lidské společnosti a paradigma, že žijeme v době post-faktické a že dříve existoval zlatý věk bez dezinformací, představuje příklad morální paniky a vede k cenzuře. Autor dále uvádí, že neexistují žádné systematické důkazy pro tvrzení, že prevelance mylných představ je v současnosti vyšší, než v minulosti. Vědecký článek z dubna 2021 uvádí, že víra ve falešné zprávy není exkluzivní pro jednu stranu, falešné zprávy existovaly vždy a na Floridě podporuje konspirační hnutí QAnon pouze 5% až 8% Republikánů. Podle článku z roku 2018 šíří morální paniku z dezinformací tradiční média ve snaze, aby stát omezil konkurenci (sociální sítě). Ani jedna z uvedených studií se však nezabývala tématem „dezinformací“, které se ukáží jako pravdivé, ani s dezinformacemi šířenými mainstreamem (např. popírání kauzy Huntera Bidena).
Mainstreamová propaganda
Obdobnou taktiku má mainstream jako takový. Většina zpráv v mainstreamu není vymyšlená, ale mainstream cíleně vynechává pravdivé informace nehodící se do progresivistického paradigmatu (demografické statistiky ohledně nárůstu podílu obyvatelstva neevropského původu v západní Evropě, rozdíl v plodnosti a kriminalitě mezi islámskými a černošskými imigranty a původním obyvatelstvem či masové zatýkání opozice v Británii či institucionální diskriminace bělochů v Kanadě.) Český mainstream donedávna nenapsal ani slovo chat control a běžně české mainstreamové weby informují o tom, co nám EU nutí, až když to je schválené nebo těsně předtím (např. povinné zateplení). Naopak u osob, které mainstream nemá v lásce (Trump, Orbán, Okamura, Turek, PiS) mainstream záměrně uvede kdejaké bezvýznamné nešikovné vyjádření či kauzu nějakého příbuzného, známého či dokonce s daným politikem nijak nesouvisejícího člověka (zejména v případě Orbána je běžné mu přisuzovat cokoli, co se stalo v Maďarsku a nějak souvisí se státními institucemi, např. případ týrání v dětském domově). Reálně jsme se z českých mainstreamových médií mohli více dozvědět o tom, že někdo někde v Maďarsku něco udělal (samozřejmě nenápadně napsáno v kontextu, aby to vyvolalo dojem, že za to může Orbán), než až donedávna o tom, že zemí EU a Evropská komise se opakovaně snaží zavést povinné skenování veškeré komunikace na internetu nás všech. Taktéž srovnejme, jak moc český mainstream informoval o zákazu lgbt pridu v Maďarsku, ač kvůli němu nebyl vůbec nikdo zatčen, a jak málo informoval o zatčení 12 000 lidí ročně za politické názory, zejména za kritiku islámu a imigrace, ve Velké Británii. Jelikož jen málokdo prohledává zdroje a čte média v různých jazycích, tak tento selektivní výběr pravdivých informací mainstreamovými médii má obrovský vliv na smýšlení populace, jelikož lidé si kvůli tomu pořádně neuvědomují, jak daleko zašla islamizace západní Evropy a jak moc je EU autoritářská a její systém (zejména Evropský soud pro lidská práva a Soudní dvůr EU) vede k islamizaci Evropy. Kdybych četl jen český mainstream a nepřemýšlel v souvislostech, tak bych také neměl postoje, jaké mám. Dezinformace šířené mainstreamem (např. Minárikovy články či skrývání kauzy Huntera Bidena) mají pravděpodobně výrazně menší vliv než selektivní výběr pravdivých informací.
Státní podpora prorežimních novinářů
Různé státy nenápadně podporují prorežimní novináře. Státy a EU dávají mnohým médiím spřízněných neziskovek dotace. Evropská unie chystá projekt Media+, který by prorežimním médiím poskytl 79 miliard korunz našich daní. Formálně to EU klasicky zaobaluje jako „podpora nezávislých médií“ a argumentuje potřebou udržet demokracii, ač právě financování vybraných soukromých médií je v rozporu s nezávislostí médií i demokracií.
Kanada vrací soukromým médiím až 35% z daní z mezd. Podobná privilegia mají někteří novináři také v Itálii. Francie dotuje oficiálně uznaná soukromá média miliardou eur ročně. Masové dotace médiím chystá také Kalifornie. V USA mají novináři privilegia ve svědectví.
- Boj o poplatky - 17.4.2026
- Symboly nejsou nevinné: Sudetoněmecký sněm v Brně a nové hranice přijatelného? - 17.4.2026
- Pár aktuálních souvislostí - 17.4.2026

