Pocheho nedáme, raději se nechat vydírat vlastními kmotry, než ustupovat Babišovi

Již v první chvíli, když se tohle prolátlo v některých médiích, tušil jsem, že se jedná o vnitrostranické vydírání jistých řekněme „státotvorných“ sobotkovců typu – se skřípěním zubů vám tu koalici s Babišem odkýveme, ale ministrem zahraničí musí být nějaký eurohujer a „náš člověk“, přestože by se jistě dali najít jiní adepti s mnohem rozumnějšími a nikoli europatolízalskými postoji.

Za všechny uvedu jako příklad rovněž europoslance zvoleného za ČSSD, sociologa Jana Kellera, jehož ovšem pro jeho odvahu říkat pravdu, politický mainstream, včetně ČSSD samotné, jaksi hodil přes palubu, ačkoli byl tehdy, na jaře 2014, dokonce volebním lídrem této strany do Evropského parlamentu, zatímco Poche se tam protlačil z mocenských důvodů, díky silnému vlivu jeho osoby v pražské stranické organizaci, původně se počítalo s jinými adepty.

Proto se tak úzkostlivě říkalo, řešte vládu a program, ale o jména se nestarejte. Kdyby se ona jména vybírala podle odborných a osobnostních předpokladů k výkonu funkce ministra toho či onoho, bylo by jen logické diskutovat právě o jménech. Ale pokud je zájem opačný, jména „neřešit“, znamená to, že ona jména jsou otázkou vnitrostranických politických dohod ve stylu, že různé kliky se snaží proválcovat do vlády své lidi, bez ohledu na jejich kvality a bez ohledu na to, že tím mohou poškodit stranu jako celek.

A před pár dny to prasklo: musíme trvat na Pochem, protože právě s touto podmínkou členská základna v Praze ve své většině hlasovala pro koaliční vládu s hnutím ANO, kdybychom Pocheho vzdali, Praha se „vzbouří“ a může utvořit koalici s dalšími kraji, kde je většina straníků naladěna spíš protikoaličně.

A což teprve z větší části sobotkovští poslanci, nominovaní ještě bývalým stranickým vedením, jejichž část se několikrát nechala slyšet, že možná tu ruku pro důvěru koaliční vládě ČSSD + ANO nezvednou? A kdyby jim Zeman, Babiš a Filip rozkopali jejich eurohujerskou bábovičku v podobě Miroslava Pocheho na ZaMini, možná by si rozmysleli svůj příslib, že se zaťatými zuby budou respektovat výsledek stranického referenda a ty ruce nakonec přece jen zvednou. Takže vláda za každou cenu, i za cenu kmotra na postu ministra zahraničí a za cenu ústupků vnitrostranických vyděračů ne jen z Prahy. Na tohle já nemám žaludek, proto jsem, ač původně rozhodnut hlasovat pro vstup do vlády, jsem kvůli protlačování kmotra Pocheho nakonec v referendu hlasoval proti.

Jen nerozumím tomu, proč si Pocheho oponenti stále berou do úst jen to, jak Poche hlasoval v roce 2015, když mnohem rozumnější a příhodnější by bylo ukázat, jak hlasoval např. v letošním roce, ergo, že pan Poche je vítačem a sluníčkářem stále, že to nebyl jen nějaký krátkodobý zápal, kdy ještě nemálo rozumných lidí přeci jen mohlo věřit, že to s tou migrací „nebude tak horké…“, ale jeho eurohujerské postoje jsou naprosto stejné i v roce 2018, viz následující:

Hlasování 2015:

• POLITIKA: Proč Zemanovi vadí dinosaurus Poche

Hlasování 2018:

• Jan Keller: Mě zvolili lidé z Česka, ne migranti. Až se masy Afričanů hnou, co ministr Metnar? Až nám vezmou kontrolu nad migrací, demokracii si můžeme strčit za klobouk

Kdyby se třeba Vojtěch Filip, prezident Zeman a vnitrostraničtí odpůrci Pocheho zabívali oním hlasováním letošním, konkrétně šlo o usnesení k pokroku EP v otázce globálních paktů OSN, což je v podstatě promigrační pakt, z něhož do značné míry vychází tzv. Dublin 4, tedy zamýšlené trvalé přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie…, působilo by to na veřejnost mnohem elegantněji, byl by to důkaz, že Poche ani v současnosti, po mnoha teroristických útocích či aktů hromadného znásilňování ze strany migrantů, své „vítačské“ postoje nezměnil. A také by se někteří vyhli lapálii se seznamem tzv. 12ti zrádců., u nějž se vedou spory o jeho pravdivosti či nepravdivosti.

Jenže, tito „velcí hráči“ zjevně nemají čas si nechat radit zdola, mají na to „své lidi“, kteří jim často radí ne úplně nejlépe, případně jim radí nikoli to, co je dobré pro ně, ale co je výhodné pro toho kterého poradce samotného.

Výsledkem je, že se pak naprosto zbytečně dostávají do trapných situací, viz onen sporný seznam „zrádců“.

Snad si z toho alespoň někteří vezmou ponaučení a začnou se konečně zajímat, co si o tom či onom myslí řekněme poučená veřejnost, tj. lidé, kteří se o věc zajímají, byť třeba nemusejí být odborníky.

Můj videoblog na téma Poche ministrem: Proč jsem nehlasoval pro koalici ČSSD s hnutím ANO

Jak vidno, od 6. června, tedy za poslední dva týdny, se situace nijak významně nepohnula…

[ad#pp-clanek-ctverec]