26.8.2019
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Petříček a jeho kašpárkův svět

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilKašpárkův svět. Tak se jmenuje jedno loutkové divadlo pro děti. Nevím, proč se mi právě jeho název vybavil po přečtení zprávy o posledním vystoupení ministra zahraničí, Tomáše Petříčka. Ten měl dnes projev před našimi diplomaty, kteří se, jako každý rok, sešli do Prahy k pravidelné poradě.

Pan ministr zde zdůraznil, že Česko je jednoznačně součástí rodiny západních národů, “které se hlásí k liberálnímu právnímu státu, ochraně základních práv a svobod, ale i tržní ekonomice”… A basta!

První zádrhel by nějaký šťoura mohl spatřit v tom „liberálním státu”. Stačí totiž  letmé nahlédnutí do základního zákona, do Ústavy ČR, abyste zjistili, že se tu píše pouze o demokratickém státu. Už v Hlavě 1. A pak na mnoha místech. Ale o nějaké „liberální demokracii” nebo „liberálním státě” zhola nic. Jo, o suverénním státě, to ano, to už by se v Ústavě nějaká ta zmínka našla. Ale o tom až někdy  jindy.

Podívejme se teď spíše na tu povedenou rodinku. Na Petříčkem adorovanou „rodinu západních národů”. Ke které patříme. Protože to je vám spolek k pohledání. Tak třeba náš veliký přítel a soused, Spolková republika Německo. Před nedávnem zdejší vláda schválila cenzuru internetu. Jen tak, a zcela otevřeně. Rozhodovat o tom, co je či není možné na webu zveřejnit, bude od teď německá vláda. Sociální sítě budou muset cenzurovat obsah, jinak jim bude hrozit od státu pokuta v přepočtu až 1,35 miliardy korun. (zde).

V důsledku tohoto a mnoha podobných opatření z posledních let, se už Němci bojí špitnout na veřejnosti o „choulostivých tematech”, jako je migrace, multikulti a podobně. Bojí se snad ještě více, než kdysi obyvatelé východního, komunistického bloku. Podle tamějšího Institut für Demoskopie Allensbach (Institutu pro výzkum veřejného mínění), odpovědělo na otázku, zda je možné ‚se na veřejnosti svobodně vyjadřovat kladně pouze 18 % dotázaných. Celých 59 % Němců pak uvedlo, že se vyjadřují bez zábran pouze v kruhu svých velmi dobrých přátel a známých. (zde).

Ale pojďme dál,  k dalšímu vypečenému bratříčkovi z oné povedené evropské rodinky. K veliké, starobylé a kulturní Francii. Po  neslavných, docela brutálních zákrocích policie proti „žlutým vestám”, kdy ozbrojenci stříleli do vlastních protestujících občanů gumovými projektily tak, že jednomu z vůdců demonstrantů vystřelili oko a mnoho dalších zranily, se postupy gendarmerie dostaly před soudní stolici. A ta jim, tak nějak evropsky, demokraticky a v duchu tradičního humanismu požehnala. Francouzské bezpečnostní složky mají tedy i nadále právo používat při rozhánění demonstrací kontroverzní zbraně na gumové projektily. Tak rozhodla Státní rada, která v zemi zastává roli nejvyššího správního soudu. (zde).

A když už jsme u těch velkých a starších evropských bratří, bylo by chybou ignorovat nebo obcházet Španělsko. Tam se pro změnu „liberální demokracie” obořila na řádně zvolené, ale rebelující katalánské poslance. Kteří si troufli přistoupit k plnění programu, za který byli obyvateli své provincie zvoleni. Kromě brutálního rozehnání katalánských demonstrací (být to v Rusku tak mu snad vyhlásíme válku) pohnali španělští liberálové regulerně zvolené katalánské poslance k soudu. Celé bývalé vedení vzbouřené provincie teď čelí obvinění ze vzpoury a dalších trestných činů, kvůli kterým mohou jeho členové teoreticky dostat až 30 let vězení. Tedy „pálku” v době míru nebývalou… (zde).

Takže k tomuhle spolku my, podle ministra Petříčka, chceme a musíme patřit. Tady je náš vzor…. A aby své zjevné mimoňství a ideologickou zaslepenost pan ministr potuploval a definitivně potvrdil, zakončil tento vůdce (z Božího dopuštění) naší diplomacie svůj projev klasicky, zcela v mantinelech evropského hlavního proudu: Naše diplomacie by se prý měla i do budoucna zabývat pomocí s rozvojem Ukrajiny. Ve vztahu k Rusku by pak měla postupovat v souladu s politikou Evropské unie a Severoatlantické aliance, na jejímž rozvoji se chce aktivně podílet.

O nějakých českých zájmech tu nepadlo ani slovo. Je proto na místě otázka, jestli by se tahle funkce měla i nadále nazývat „ministrem zahraničí České republiky”. Jestli by nebylo lépe si nalít čistého vína a přejmenovat to na „úřad pověřence Evropské únie pro otázky východních teritorií”, nebo přímo na „Styčného Unijního důstojníka pro území Protektorátu”…

Anebo, což by bylo asi jednodušší, vyhnat socany a jejich ideové souputníky od tohohle ministerstva co nejdál.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (35 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky