Pavel z ČT strašil: Nepodpoříme Ukrajinu a následky pocítí každý občan

„Když se toho hodně děje, tak vám to strašně rychle utíká a mně ty tři roky utekly jako voda,“ přiznal prezident Pavel hned z kraje rozhovoru. Polední rok byl podle něj nejsložitější ze všech tří let, co je v úřadu, i kvůli tomu, že probíhala jednání o sestavování vlády. „Jsem rád, že to máme úspěšně za sebou,“ přiznal prezident.

V úvodu rozhovoru vysílaného na ČT24 se věnoval bezpečnostním otázkám a probíhajícím mezinárodním konfliktům. Za větší bezpečnostní riziko pro Českou republiku považuje ruskou válku na Ukrajině než konflikt na Blízkém východě, především kvůli geografické blízkosti a také proto, že do ní je zapojena země s velkým jaderným potenciálem. Konflikt na Blízkém východě je sice od Česka vzdálenější, přesto prezident připustil, že se nás může dotýkat například prostřednictvím migrace, vývoje cen nebo rizika dalšího rozšíření bojů mimo region.

Pavel okomentoval i cíle izraelsko-americké operace v Íránu. Podle něj jde především o snahu zničit íránský jaderný a balistický program a případně i změnit tamní režim. „Z posledních vyjádření Donalda Trumpa vyplývá, že o změnu režimu usilují a že chtějí mít určité pravomoci v tom, kdo v Íránu bude vládnout. Na druhou stranu od něj také slýcháme, že teď je to na íránském lidu, jakou budoucnost si zvolí. A podle všech pravidel by to na něm i mělo být,“ řekl prezident.

Od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě si Češi povšimli růstu cen pohonných hmot. Moderátor rozhovoru zmínil, že zaznívají varování, že to je „jenom začátek“. A prezident potvrdil, že se obává, že se může jednat o „dlouhodobější proces“.

„To znamená, že ty dopady budou minimálně střednědobé. Dnes ještě můžeme čerpat ze zásob plynu a ropy, které jsme nakoupili v minulosti. Další týdny už budou ovlivněny nejenom vyššími cenami, ale také nižšími dodávkami. Měli bychom být připraveni na to, že budeme čelit vyšším cenám nejenom těchto surovin, ale i v důsledku zdražování dalších komodit,“ řekl prezident.

Vláda České republiky by se podle jeho názoru nyní měla věnovat právě střednědobým a dlouhodobým dopadům konfliktu, které se budou týkat cen surovin, migračních tlaků, bezpečnostních dopadů, ale i vztahů se zeměmi regionu. „To jsou věci, které nás budou ovlivňovat v následujících letech,“ myslí si prezident.

Výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel dále hovořil o výdajích na obranu v souvislosti se závazkem členských států NATO zvýšit obranné výdaje až na tři procenta HDP. Podle něj by Česko mělo k tomuto závazku přistupovat zodpovědně vůči svým spojencům a nemělo by těžit z bezpečnosti na úkor ostatních.

Připomněl, že Česká republika patří podle ekonomických ukazatelů do první třetiny zemí Evropské unie, a proto není přesvědčivé tvrdit, že si nemůže dovolit vyšší obranné výdaje.

„Co mají říkat ty další dvě třetiny, které jsou na tom ekonomicky hůře, a přesto peníze na obranu dávají, protože jsou zodpovědní ve vztahu ke svým spojencům. Bohužel nás to může velice negativně ovlivnit v tom, že budeme ztrácet důvěryhodnost našich evropských partnerů. Pokud nás začnou brát jako vychytralé partnery, kteří se snaží na jejich úkor vylepšit pozici, tak nám to do budoucna určitě neprospěje,“ varoval prezident.

Podpora Ukrajiny

V zájmu České republiky je podle slov prezidenta pokračující podpora Ukrajiny.

„Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, pak můžeme s velkou jistotou očekávat migrační vlnu, která se bude týkat každého našeho občana. Takže je v našem bezprostředním zájmu, aby k něčemu takovému nedošlo. A cestou k tomu je pokračovat v podpoře Ukrajiny, aby Rusko na Ukrajině nevyhrálo,“ uvedl Pavel, který toto sdělení považuje za férové vůči českým občanům, aby tušili, že podpora Ukrajiny nesouvisí jen s aktuálními domácími problémy, ale i s hrozbami, které by mohly Českou republiku v budoucnu přímo ovlivnit.

Spolupráce s premiérem a dění ve vládní koalici

Část rozhovoru se prezident věnoval taky domácí politické scéně. V této souvislosti hovořil především o spolupráci s premiérem Andrejem Babišem, která podle jeho slov zatím probíhá korektně. Pavel uvedl, že on i Babiš dodrželi dohody, na kterých se předem domluvili. Pavel zde ocenil, že Babiš učinil veřejný závazek řešit otázku střetu zájmů. Posouzení, zda k tomu skutečně došlo a je jeho střet zájmů vyřešený, Pavel nechává na příslušných odborných orgánech.

Zároveň prezident připustil, že s premiérem mají na řadu věcí odlišné názory a v některých otázkách mohou vznikat názorové střety. Ty se ale podle něj snaží řešit především při osobních jednáních, nikoli veřejně.

„Já bych řekl, že si nasloucháme. Snažím se porozumět argumentům, se kterými Andrej Babiš přichází, a zatím mám pocit, že stejně tak naslouchá i on těm mým. Zatím je to opravdu korektní komunikace,“ dodal prezident ke komunikaci s Andrejem Babišem.

Slovo pak dodal i k rozhodnutí Poslanecké sněmovny nevydat k trestnímu stíhání Andreje Babiše ani Tomia Okamuru. Takový výsledek byl podle něj očekávatelný.

„Nečekal jsem, že by to dopadlo jinak. Zároveň si myslím, že otázky imunity by se měly vztahovat především na práci poslanců – tedy na to, co se řekne a udělá ve Sněmovně, a ne na širší souvislosti,“ řekl prezident.

Podle Pavla může rozhodnutí Sněmovny sice snížit určité napětí kolem obou politiků, ale neočekává, že by mělo výraznější dopad na fungování vládní koalice, a neočekává dramatické změny.

Abolici pro premiéra prezident nezvažoval ani nezvažuje. „Zpronevěřil bych se tím všemu, co jsem kdy říkal a dělal,“ řekl. „Politika je vždy mixem hodnot a pragmatismu. Ale tohle by zavánělo takovým pragmatismem, ve kterém se hodnoty zcela vytrácejí, a toho nejsem schopen,“ dodal.

SMS Petra Macinky a česká politická kultura

Uvedl, že obsah zpráv pro něj sám o sobě nepředstavoval zásadní problém, za nepřijatelný ale považoval způsob jejich formulace. „I proto jsem se rozhodl esemesky zveřejnit. Aby si i veřejnost mohla udělat představu o způsobu komunikace mezi ústavními činiteli, který považuji za naprosto nepřijatelný. Pokud by mělo být standardní, že spolu ústavní činitelé komunikují prostřednictvím ultimát, tak je to špatný signál o naší politické kultuře,“ vysvětlil prezident.

„Ty esemesky byly směřovány k tomu, aby se ke mně dostaly a byly zveřejněny. O to Petru Macinkovi šlo,“ dodal Pavel s tím, že už nechtěl nadále snášet tlak, který na něj Macinka údajně vyvíjel.

Prezidentská kampaň 2028

Řeč přišla i na prezidentské volby v roce 2028 a Pavlovu případnou další kandidaturu. Prezident podle všeho stále není rozhodnutý.

„Nevím, jestli ještě nějaká kampaň bude,“ přiznal prezident.

„Bude-li u občanů poptávka a dostatečná podpora pro mé zvolení a samozřejmě zdraví moje i mojí rodiny, pak účast v dalších volbách velice silně zvážím, protože bych považoval za zradu těch, co mi důvěřovali, kdybych z toho utekl,“ řekl Petr Pavel a dodal, že on z boje prý nikdy neutíkal.