Pár jízlivých poznámek

Dnes máme neděli a je nejvyšší čas se ohlédnout za uplynulým týdnem, který byl zcela zaplněn americkými volbami. Ono to je samozřejmě důležité, že v USA skončila woke kultura a liberalismus se rozpouští v slzách progresivistů, ale týden byl bohatý i na jiné události a tak si je dneska trochu prokydáme…

Začnu zajímavou informací z Izraele, kde Netanjahu odvolal ministra obrany a chvíli to skoro vypadalo na vojenský puč armády proti premiérovi. Ne, nehodlám zabředávat do morálních aspektů války proti Hamásu a Hizballáhu, ale odvolání ministra uprostřed války mi signalizuje, že naše tušení bylo správné – Izraelská moc sice vypadá impozantně, ale židovský stát zřejmě netahá za delší stranu páky. Válčit na dvou frontách a do toho mít v Tel Avivu masové protivládní demonstrace, to není právě ideální kombinace.

Ministr byl odvolán pár dní poté, co oznámil zkoprnělé veřejnosti, že na „vyčištění“ severní části pásma Gazy bude potřebovat ještě šest až devět měsíců… Vlastně jediné izraelské válečné úspěchy jsou to, že likvidují nepřátelské důstojníky. Čímž jen urychlují generační výměnu.

Já osobně si myslím, že pravým důvodem nebyl ani tak Hamás nebo Hizballáh, ale fakt, že Íránci zřejmě na izraelských základnách zasáhli něco, co zasáhnout neměli. Netanjahu uvedl, že k ministrovi ztratil důvěru, takže nejspíš mu slibovali, že íránské rakety neprojdou, ale ony prošly…

V Europarlamentu grilovali Síkelu. Byl jsem se na to podívat, abyste vy nemuseli…, ale vydržel jsem to jenom čtyřicet minut. Bylo to asi nejdokonalejší byrokratické ptydepe, které jsem kdy slyšel. Síkela odpovídal na otázky stylem Arnolda Jidáše Rimmera ze seriálu Červený trpaslík. Když se ho ptali, co udělá s tím, že rozvojové projekty čelí kritice, že jsou neefektivní, odpověděl, že si musíme definovat, co je efektivní a co není efektivní. Když se ho ptali, jak hodlá řešit projekty, které jsou předražené, odpověděl, že si musíme stanovit, co je to drahota… Kdybyste se náhodou někdy chtěli stát v EU komisařem, odpovídejte takhle. Zřejmě to funguje a Uršula z toho má radost.

Vlastně jediná zajímavá věc byla, že organizátoři Síkelu nepojmenovali Josef, ale Jozek. Takhle byl uveden na všech tabulích a nikomu nestálo za to, to opravit.

Na Ukrajině dále pokračuje vítězný ukrajinský postup vzad a zbabělé ruské postupování vpřed. Ukrajinci přišli s novou skvělou taktikou. Ustupují tak rychle, že Rusové nestíhají ta území ani obsazovat. To víte, v této válce byla kavalerie doposud na nic a pěchota postupuje hlemýždím tempem. Rus je údajně schopen poslat na Kyjev každou noc několik set dronů a Zelenského projev na Budapešťském evropském summitu se ani neodvysílal do éteru. Navíc se Orbán nechal slyšet, že Zelenskému vysvětloval, že čas fakt není na jeho straně, ale že si to ukrajinský prezident vysvětlit nenechal. Orbán to říkal tónem „každý svého štěstí strůjcem.“

Orbán teď vůbec září jak měsíc v úplňku. V Evropě je vlastně jediným lídrem, který má otevřené dveře k americkému prezidentovi a Maďarsko blokuje vstup Ukrajiny do NATO. Vzhledem k tomu, že je maďarský premiér s Trumpem (i Putinem i Sitting Pingem i Obradorem, i Modím, i Silvou) jedna ruka, tak zřejmě dělá to, na čem se už dávno domluvili. Zelenský bude zřejmě ještě vzpomínat, jak ho Orbán přátelsky varoval…

Také to vypadá, že se všichni shodli na tom, že Německo bude mít s Nordstrýmem smůlu, ale Maďarsko zato bude mít ruské ropy i plynu dost…

Donald Trump sice nevyřešil válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin od zvolení, ale stihl to ohledně problémů německé vlády. Scholz vyhodil ministra financí Lindera z FDP a Německo směřuje k předčasným volbám někdy v březnu. Budou to zajímavé volby… hodně zajímavé. Všichni budou přemýšlet, jak vyšachovat hentu „nedemokratickou opozici“ v podobě AfD a zároveň nějak předstírat, že nejsou všichni stejní libtardi.

Mimochodem… i FDP má svého Lipánka. Také se u nich našel jeden ministěr, který neodstoupil z funkce, ale vystoupil ze strany. Mimochodem… Volker Wissing nosí stejně nepadnoucí oblek jako Lipavský. Vůbe vypadá, jako Lipavského tatínek.

A na závěr mi dovolte konstatovat, že Piráti se rozhodli urychlit cestu do politického záhrobí a zvolili si k tomu toho nejpovolanějšího – Zdeňka Hřiba. Byl to Hřib, který má lví podíl na tom, že nebinární Pekso a Kolajo vypadli z europarlamentu a Markéta Gregorová se tam teď tváří jako poslední mohykán. Byl to Hřib, který zařídil pirátský debakl v krajích, protože v Praze pokazil na co přišel. Hřib je chodící arogance a sedící neschopnost. Ať sáhl na co sáhl, všechno bylo špatně.

A tak z něj udělali předsedu… koneckonců, je to poslední státem placený Pirát.

Mimochodem… v Pirátské straně je 401 příčetných členů. Ti volili Lukáše Wagenknechta, který jediný byl skutečně henta lepší opozice, protože si troufl rozporovat cenu granátů dodávaných na Ukrajinu. Ten jediný skutečně alespoň předstíral, že je proti vládě.

Ale Piráti mají také 454 nepříčetných členů, kteří Hřiba zvolili… Děkujeme a posíláme klíčenku. Piráti jsou mimo hru a už se jimi nemusíme zabývat. S těmi méně binárními se ještě jednou potkáme v Progresívním česku, kde si padnou do náruče se všemi Šmardy a Petříčky… a celé to bude trvat přesně do chvíle, než budu zveřejněny volební výsledky.

Myslím, že Rakušan měl dneska mimořádně příjemné spaní.