Papaláši spolu poobědvat chtěli, ale plebs jim to zhatil

To jsou prostě papalášské manýry hodné nejvyšší komunistické věrchušky. Už jen fakt, že je to jen napadlo, je výsměchem všem. Směšné pak je, jak se ministři a právníci předháněli ve vysvětlování, že je to vlastně v pořádku. Nakonec tedy oba nejvyšší (nechci radši psát co) ustoupili nátlaku a setkání s rodinami odvolali. Ale že by řekli: promiňte spletli jsme se. Nebo třeba: omlouváme se, to bylo za čarou. Nikoliv. Tváří se uraženě, že se tedy podvolují nátlaku.

A tak se setkají jen ve dvou. Připomeňme si, že vláda nařídila omezit pohyb na veřejně přístupných místech na dobu nezbytně nutnou a až na výjimky pobývat v místě svého bydliště. Na „nezbytně nutnou míru“ mají být omezeny kontakty s jinými osobami. Nevím, nevím. Je ten novoroční oběd opravdu nezbytně nutný? Není to jen společenská záležitost? Prostě další výsměch nám všem.

Ale přistupme na hru těch dvou našich nejrozumnějších a nejchytřejších a na obhajobu jejich kroků ze strany jejich právnického a ministerského aparátu. Stále totiž nepřiznali, že by bývali byli svým setkáním s rodinami něco porušili. Náš upřímný pan premiér k tomu řekl: “Je to jako návštěva v domácnosti, neboť lánský zámek je sídlem prezidenta republiky a pan prezident tam de facto bydlí. Taková návštěva je zcela v souladu s platnými protiepidemickými opatřeními.“

Takže pokud to chápu správně, tak ať jsou opatření jakákoliv, mí příbuzní mě doma mohou navštívit v libovolném počtu. Kam se až ti příbuzní počítají? Co vzdálené sestřenice a jejich nevlastní sourozenci? Jak jsou na tom páry stejného pohlaví? Co má bývalá manželka a její rodina? Mohou mě navštívit všichni společně s rodinou mé současné manželky? A co lidé ze společné domácnosti, kteří na to nemají papír? Vidíte, jak je to celé absurdní.

Vždyť i naše akceschopná vláda nám radila ať se řídíme rozumem. A rozum říká, že bychom se měli snažit omezovat setkání na minimum.

Naši papaláši nám ale sdělují, že oni jsou něco víc a na ně se to přeci nevztahuje. Ale když se vám to nelíbí, tak my tedy ustoupíme a setkáme se (nezbytně nutně) jen dva. Tohle je prostě pohrdání těmi dolními deseti miliony. Navíc nezakrytě, veřejně a je u toho slyšet i to pověstné mlaskání.