Osmimetrový byt a švédské děvče na moři

Osm metrů čtverečných ve sklepě v Praze nabízí majitelka a architekta v jedné osobě jako největší projekt svého života. Za mne by škola, kterou vystudovala měla začít proces odebrání diplomu, protože jistě žádná kniha o architektuře ve spojení s lidským obydlím tento úlet neobsahuje. Pravda je to o 2 metry čtverečné více než je minimální velikost vězeňské cely s tím, že tato musí mít strop alespoň 2,5 m, což odhadem ten „byt“ nemá. Také by mne zajímala otázka kolaudace. Zcela pomíjím pak rozměr lidský, kdy uváděná cena 1 mil Kč není ničím jiným, než výsměchem lidskému úsilí a současně výsměchem všem kdo se ještě živí prací.

Jistě mne někdo napadne s tím, že trhu se nedá poroučet. A o to právě jde. Trh je nám poroučen. Jak jsem na to přišel ? Jednoduché zjištění spočívá v tom, že je třeba si uvědomit, kde se berou veškeré peníze v ekonomice – zůstaňme u té české. Hlavní tiskárnou peněz je Centrální banka. Dnes už zastává ve své podstatě jen tuto funkci, protože její ostatní funkce, jako je třeba měnová politika, tedy hlídání inflace už zcela pominulo, protože ona hlídá zejména to, aby inflace byla. Hlavním zájmem centrální banky je jen jedno, aby si lidi půjčovali peníze co možná nejvíce peněz na co nejdelší dobu, nejlépe po celou dobu produktivního věku. Protože pak je pro koho ty peníze tisknout, protože lidi co peníze mají je tisknout nepotřebuji. V případě, že by lidí měli více peněz než banky a tedy by oni určovali měnovou politiku, tedy by centrální banku a zprostředkovaně tak stát nutili se chovat ekonomicky je z hlediska státu nepřípustné a toto nám tam nejvyšší peněžní autorita hlídá – setsakramensky pozorně.

A co to švédské děvče , které chce zachránit svět a to až tak, že se na rok omluvila ze školy, aby to mohla projednat po celém světě. To děvče se stalo projekcí rodiny, tak jako se stávají projekcí rodiny různě „talentované“ děti ve všech lidských činnostech. Prostě si jí nějaká skupina lidi vybrala do své „čelby“, tak jako si různí sportovní manažeři vybírají mladé sportovce do svých stájí, aby je prodávali za ničím nekryté peníze „centrálních“ bank celého světa. Děvče pluje na lodi za nesmyslné peníze do Organizace spojených národů, kde bude vyprávět své vize světa o tom až svět nebude. A na to děvče pumpují PR manažeří peníze od firem, které si to dávají jako uznatelné výdaje a celý virtuální svět to sleduje a Zuckerberg bude mít aspoň na pokutu 5 mld amerických dolarů za to, že neochránil všechny ty uživatele, kterým je to zcela a srdečně jedno od „ztráty dat“ , což je dnes takový terminus technicus pro výběr peněz od někoho, kdo by mohl být nebezpečím pro tiskárnu peněz – centrální banku.

Společné ty věci mají jedno. Sdělovací prostředky na nás chrlí obě informace jako největší sdělení dnešních dní, jako něco co by mělo být hodné následování. Já mám za to, že podobné zprávy zcela degradují hodnoty, které podle mne má mít prosperující společnost. Tedy společnost, která má mít své pokračovatele. Děvče na lodi má chodit do školy, aby pochopilo více než jen to, že ovzduší se nemá zachraňovat shromažďováním a zevlováním v době školy, kdy energie, kterou mají všechny telefony všech účastníků v sobě by možná stačila k ročnímu školnému a obživě dětí menší vesnice v chudých částech světa. A ta architekta by se mohla více věnovat také dalšímu studiu života a třeba by zjistila, že na osmi metrech čtverečných, kde dřív bylo uhlí by se třeba dal umístit zásobník na vodu, kterou by ohřálo slunce na střeše její nemovitosti.

Lidi začněme se bránit, protože pokud podobné zprávy budeme jen přijímat a nebudeme o nich přemýšlet a poukazovat na jejich nesmyslnost – dojdeme konce normálnosti – dřív než si to PR manažeři těch dvou devčat dokáží představit …

Pěkné prázdniny.