21.1.2016
Kategorie: Společnost

O mocné nezodpovědnosti!

Sdílejte článek:

JAN ŠINÁGL 21|01|2016

Jako příklad NKÚ uvádí chyby pražského a ostravského policejního ředitelství při nákupu aut. „Pražské krajské policejní ředitelství porušilo zákon o veřejných zakázkách, když u dvou zakázek na dodání pěti automobilů v celkové hodnotě téměř 2,7 milionu korun oslovilo pouze jednoho dodavatele a požadovalo konkrétní vozidla,“ popsala Málková. Kromě konkrétních požadavků policie pochybila i při následném postupu. Nakoupená vozidla totiž bez dalšího využití prohlásila za nepotřebná a převedla na jinou organizační složku státu. „Pražské ředitelství tak pořídilo majetek, který nepoužilo k výkonu své působnosti, čímž porušilo rozpočtovou kázeň,“ uvedl NKÚ (zdroj).

[ad#clanek-respo]

Policejní ředitelství je pachatelem?! Kde jste ho potkali? Kolik je mu let? Jaké má vzdělání?! Nikdo není za nic odpovědný, zato téměř každý odpovědný dokáže vysvětlit, proč není odpovědný za svoji práci a své podřízené. Pro většinu jsou funkce jen prostředek osobního prospěchu, ne službě zemi a občanům!

Konkrétní osoba musela přijít s konkrétním návrhem a zdůvodnit svůj návrh! Proč NKÚ nejmenuje konkrétní osoby podepsaná pod dokumenty? Nezjistil je, nebo se zase upřednostňuje ochrana soukromí veřejné osoby před veřejným zájmem? Takové práce je na nic, když NKÚ jen oznámí trestní čin a nemá pravomoc podat TO ani veřejně jmenovat odpovědnou osobu.

Bohužel je to tak. Moc vniká odzdola klientelismem, kdy každý od někoho něco potřebuje, každý na druhého něco ví. Tak se dospěje ke „kolektivnímu“ rozhodnutí např. podvodně koupit auta, kdy nejvíce profituje ten „nahoře“. Je-li v ohrožení, „odzhora“ se odpovědnost zase vytrácí propojením se spolupachateli ze „zdola“, tedy opět vzájemným krytím a propojením. Nepochybně tyto mechanismy takto fungují nejen u policie, ale i v justici a na úřadech. Občan je potom bezmocný a snadnou obětí těchto zločinců v „bílých límečkách“, ukrytých v neprostupné anonymitě.

[ad#clanek-respo]

Nelze tomu zcela zabránit, ale míra, jaké se dosáhlo u nás je neuvěřitelná a ohrožuje už přímo základy státu. Potýkáme se s dědictvím totality mnohem více, než jsme si ochotni připustit. Z rudého kabátu přeskočila do demokratického a je stále troufalejší, ale vždy bude dělat jen to, co jí dovolí občané. Je to jen chatrný „domeček z karet“, jako vše, co není postaveno na pevných základech.

Je jen na občanech, aby se do „korupčního chrámu“ konečně pustili. Mnoho to nechce, stačí narušit na správném místě klientelistický řetěz. Ztratí soudržnost a začne likvidovat sám sebe.

ZDROJ: Jan Šinágl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (6 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...