23.2.2016
Kategorie: Politika

O Burešově zemi, kde zítra již znamená včera

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 23|02|2016

Tak se zdá, že naše koblihová demokracie plíživě, ale jistě, dosahuje absolutního dna socialistické žumpy. Vystresované a vyděšené davy opět „jásavě“ kráčí vstříc zářivé budoucnosti plné bolševických paragrafů na okrádání, fízlování a udávání. Vyškolení agenti si opět s národem hrají jako kočka s myší a zástupy užitečných idiotů jim k tomu tleskají při cestě na vlastní funus.

[ad#clanek-respo]

Salámovou metodou nás dnešní mocní vrací do doby před rokem 1989 již delší čas, pokusy o byrokratické i ekonomické šikanování populace můžeme vypozorovat již pěkných pár roků zpět, ale v současných dnech jakoby propustili stavidla svých komunistických vášní i myšlenek a již zcela bez ostychu z nás opět dělají nesvéprávné otroky státu, aniž by se snažili tento fakt nějak zvlášť zakrývat. Zřejmě jim v jejich snažení bylo velkým impulsem právě dosazení bolševického (ne)estébáka do prakticky nejdůležitější úřednické státní funkce, při kterém společnost ani nemukla a to bylo znamení, že půda pro hlubší neosocialistickou orbu je již dokonale připravena.

Tak se to na nás valí jedno za druhým. Vše prý pro „obyčejného člověka“, by se mu lépe a radostněji žilo, zakroutit krkem keťasům, šmelinářům, zlodějům a parazitům, stovkami zákonů vytvořit nového euročlověka, který se bez vědomí mocipánů a beze strachu před kriminalizací sám nebude moci ani svobodně vys .. tolicovat.

Kdejaký vládní famfulák, tvaří v tvář své zbytečnosti či až škodlivosti pro společnost, snaží se tento fakt zakamuflovat sepisováním nesmyslných elaborátů, které partajfýrerům poslušný parlament přetaví v právní normu a to je užaslému národu presentováno jako ona jediná a správná cesta za prosperitou a sociálními jistotami, jako cesta ke svobodě a blahobytu. Bohužel jen málokomu zatím dochází, že stejnou cestou již dříve budoval lepší společnost kupříkladu Stalin nebo Gottwald.

Není možno se prodanit k prosperitě, stejně jako není možno se nesmyslnou a nepřehlednou zákonnou kriminalizací téměř každého životního úkonu prošikanovat ke svobodě. Jenže naše současná vládní garnitura je zřejmě zcela opačného názoru. Občana považuje za kus hloupého dobytka, kterého je třeba co nejrychleji proregulovat životem až k definitivní porážce. Nedat mu nadechnout, nedat mu šanci na vlastní racionální úvahu, nedat mu vydělat na na eráru nezavislý život. Držet jej ve strachu, v myšlenkovém i ekonomickém otroctví.

„Strana jsem já!“ prohlásil guru dnešního socialistického státu v jednom rozhovoru. Přesně to ukazuje na myšlenkové pochody současných vládnoucích papalášů. Považujíce se za něco víc než obyčejný plebs, který přeci nemůže rozumnět jejich sociálnímu inženýrství, se v podstatě personifikují do rolí jediných samovládců, kteří si mohou dělat se svojí hračkou, Českou republikou, co chtějí, vytěžit její bohatství do posledního zbytku, poddané ožebračit a „demokratickou“ politiku dělat jen při dělení této kořisti.

Jsou to „jen“ takové malé střípky ve formě již přijatých zákonů či z vládních kruhů vypouštěné pokusné balónky co si ještě můžou soudruzi dovolit. Nařídit otrokům jak se mají oblékat při večerní procházce, co (ne)mohou dělat ve svých soukromých prostorách, v podstatě znemožnit normální řízení automobilu, vytvářet centrální šmírovací registry, podporovat udavačství, likvidovat soukromé podnikání, znehodnotit školní vzdělávání, vytvořit privilegovanou erární vrstvu voličů za koblihu a mezi to „nenápadně“ přidávat výhodné erární pobídky pro obchodníky se státními koryty. To jsou jen malé špičky obrovského byrokratického ledovce šikany, nesvobody a buzerace, se kterými se musíme každý den vypořádávat. Spokojený, plnohodnotný život se v tom vést nedá. Pokud tedy nejste fašisoidní socialista bez svědomí, oligarcha bez charakteru či politický chovanec eráru a jeho, občanům nakradených, peněz.

Žijeme v zemi, kde s námi pánové nahoře opět hrají levou, lépe řečeno levicovou, hru na Potěmkinovy vesnice. Žijeme v zemi, kde estébácké praktiky opět vítězí při řízení společnosti. Žijeme v zemi, kde nás stát okrádá o tři čtvrtiny našich výdělků. Žijeme v zemi, kde právo a spravedlnost jsou jen prázdné pojmy. Žijeme v zemi, kde nás chtějí znovu trestat za vlastní názor. Žijeme v zemi nesvobodného trhu, deformovaného regulacemi, dotacemi a korupcí. Žijeme v zemi, kde multikulturní eurosocialismus maskuje svou pravou postatu konzumním šmejdem.

[ad#clanek-respo]

Žijeme v zemi, kde zítra již znamená včera. Fašismus i socialistický pseudokomunismus už tu přeci byl. Proč se stále pálíme o stejná kamna a nedokážeme se konečně poučit? Co si ještě necháme líbit? Zákaz kouření i v autě? Halal stravu ve školních jídelnách? Paušální daň za elektřinu? Povinné udání souseda, který vám daruje jablko ze zahrádky? A co třeba přilby pro chodce? Kde to skončí … ?

bloger

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...