
Nízká porodnost není problém ale přínos
TOMÁŠ GUTTMANN
V předchozím textu jsem uvažoval o některých příčinách nízké porodnosti v rozvinutých zemích (zde). V tomto textu soudím, že nízká porodnost v rozvinutých zemích je výhodou a v příštím textu budu konstatovat, že skutečným problémem je vysoká porodnost v rozvojových zemích.
Populární kniha Paula Ehrlicha z roku 1968 (česky: Biologická časovaná bomba) varovala před nekontrolovaným růstem světové populace, stejně jako kniha Thomase Malthuse z roku 1798 (česky: Esej o principu populace). Panoval oprávněný strach, že nebude dost zemědělské půdy, že dojde energie, a v podstatě že dojde všechno. Bude hlad. Většina zvířecích druhů vyhyne. Lesy budou vykáceny kvůli výrobě dřeva i papíru; stačilo uvažovat třebas jen spotřebu toaletního papíru pro exponenciálně rostoucí počet kulturních lidí (o knihách nemluvě). Vzpomeňme si na rezavějící lesy a znečistěné řeky téměř v celé Evropě před 60 lety.
V 60. letech minulého století se snížení porodnosti na Zemi zdálo být jedním z nejdůležitějších cílů lidstva, i když velice těžko dosažitelným. Bezpečná antikoncepce stále nebyla masově přístupná. Katolická církev tehdy považovala jakoukoli kontrolu porodnosti za hřích. V Indii nabízeli mužům za to, že se nechají sterilizovat, tranzistorák (malé přenosné japonské rádio bylo tehdy hitem). V komunistické Číně pak vedla snaha o omezení populace k masovému zabíjení čerstvě narozených dětí, především holčiček.
Koncem 20. století však obavy z přemnožení zmizely. Technologický rozmach (zelená revoluce, chemie, biotechnologie, počítače) vedl k tomu, že produkce rostla mnohem rychleji než počet lidí, a Západ byl schopen uživit i málo produktivní Jih. Stalo se moderním vysmívat se předpovědím Malthuse i Ehrlicha. Jejich obavy však byly oprávněné, jelikož při exponenciálním růstu populace se jakkoli velký zdroj musí jednou vyčerpat, neroste-li také exponenciálně. V posledních desítkách let sice zemědělská produkce rostla exponenciálně, ale tento růst se již zastavuje. Naštěstí se taky zastavil růst populace v rozvinutých zemích, bohužel nikoli v zaostalých.
V rozvinutých zemích nyní došlo k tomu, o čem by se dříve ani nesnilo. Lidí nepřibývá a někde jich dokonce mírně ubývá. Všeho je nadbytek pro každého. Vzduch a voda jsou mnohem čistší, ohrožené druhy i příroda jsou v rozvinutých zemích chráněny. Příkladem je anglická Temže, která se z biologicky mrtvé řeky v posledních 60 letech naplnila rybami (zde). Západní společnost by dnes neměla mít s udržitelností žádné problémy. Dřevo bylo nahrazeno umělými hmotami, toaletního papíru je nadbytek (zvlášť po pádu komunismu ve východní Evropě, chachacha) a knihy se přestaly číst. Na Zemi přibývá zeleně a někde i lesů. Vedle obnovitelných zdrojů energie je stále ještě k dispozici fosilní palivo na stovky let a uran s thoriem na tisíce let, termonukleární syntéza pak poskytne řádově ještě více energie, snad již během příštích sta let.
Místo toho, aby propuklo nadšení z tohoto vývoje, bije se na poplach, jelikož prý hrozí vyhynutí, a když ne úplné vyhynutí, tak nedostatek pracovníků, a když ne nedostatek pracovníků tak přehřátí zeměkoule. V novinách se objevují srdceryvné příběhy žen bojících se porodit dítě do světa, kterému hrozí uvaření (zde, zde). Nízká porodnost pak paradoxně „ohrožuje nejen celkovou ekonomiku státu a kulturní strukturu společnosti, ale také fungování porodnic“ (zde). Straší se tím, že méně lidí bude znamenat méně doktorů. Novináře kupodivu nenapadne, že když je méně lidí, stačí pro jejich ošetření méně lékařů, a pro jejich porod méně porodníků, a proto navrhují dovoz pracovníků včetně lékařů z Afriky (zde, zde). V Africe je sice kritický nedostatek zdravotního personálu, ale na tom „humanitárním elitám“ nezáleží.
Straší se tím, že když ubude lidí, bude nejen méně pracovníků, ale i méně peněz pro penzisty (zde). Zcela se přitom ignoruje fakt, že moderní ekonomie potřebuje stále méně pracovníků; vždyť stále méně produktivních lidí uživí stále více neproduktivních; a i tu penzi si každý může zaplatit z optimálně organizovaných úspor. Většina lidí vysedává proti obrazovce v nějakém úřadě, a produkce se bez většiny z nich obejde, není třeba dovážet gastarbeitery. Progresivisté, ohánějíce se „vědeckými studiemi“ (zde), vysvětlují stagnaci populačního růstu jako důsledek „rostoucí nerovnosti a sociální izolace vedoucí k epidemii zoufalství“, a míchají zoufalství, obezitu a změny klimatu s tím že pokles plodnosti je špatný pro byznys (zde); progresivní ochránci životního prostředí se někdy podřeknou, že je vlastně byznys u nich důležitější než příroda a udržitelnost. Hlavní překážkou klidného vývoje západní společnosti je dnes nezákonná migrace z rozvojových zemí, tu však progresivistické elity podporují.
Nízká porodnost v rozvinutých zemích není tragédií ale nečekaným požehnáním. Menší populace si svého bohatství a své zachované přírody může více užívat, a navíc spotřebuje méně zdrojů. Městské aglomerace by nemusely dále růst, všichni lidé by mohli vedle svého bytu ve městě vlastnit i dům na venkově, třeba v jiné zemi, nic by nestálo v cestě neomezenému cestování. Většina lidí by se v podstatě mohla věnovat svým koníčkům, inteligentnější z nich pak výzkumu, přičemž důraz by se kladl také na obranu před globálními hrozbami jako jsou zemětřesení a asteroidy. Když bude třeba, kdykoli lze zvýšit počet potomků a během několika generací velikost populace upravit podle potřeby (během jedné generace plodící čtyři místo dvou dětí lze populaci zdvojnásobit). Obavy z populační stagnace jsou méně oprávněné než obavy z populační exploze. Kupodivu se témata související s přelidněním nebo antikoncepcí v rozvojových zemích stala u humanitárních elit tabu.
Nastalo to, o čem lidé vždy snili, mohl by nastat ráj na Zemi. Západní společnost se stala natolik bohatou a rozvinutou, že by již dnes mohla celému lidstvu zajistit spokojený život, tak aby nikomu nehrozil hlad nebo zima, aby nebylo třeba bojovat o zdroje a aby si všichni mohli v klidu užívat života. Avšak aby mohla být taková idyla nastolena, musely by se všechny rozvinuté země dohodnout na mírové koexistenci a na rozdělení úloh, na zastavení ilegální migrace, a hlavně na nutnosti vnutit racionální vývoj, včetně kontroly porodnosti, i nerozvinutým zemím. Splnit zmíněné požadavky se dnes zdá skoro nemožné, a vůbec nejobtížnější by asi bylo získat pro spolupráci na stabilizaci pozemské společnosti ty největší nepřátele západní společnosti – Čínu a západní humanitární elity.
HEGAION.CZ
- Nadějný příslib - 11.7.2025
- „Lidi myslí, že nahoře už se může dít opravdu všechno.“ Senátorka shrnula následky bitcoinové kauzy - 11.7.2025
- Češi v cizině - 11.7.2025
Těžký omyl.
Předně stárnoucí společnost bude potřebovat větší lékařskou péči, dále „obslužný personál“ , aby vůbec mnoho lidí mohlo žít. Není etdy pravda, že lékařů nebude toliko třeba.
Za druhé – kdo na důchodce bude dělat, když děti je málo?
Soudit, že vše vyřeší komputerizace je přinejmenším naivní. Zároveň pán je (správně) proti migraci, ovšem opomíná jeden detail- musí se najít někdo ochotný, fyzicky zdatný blahobytnou zem bránit, jinak bdue oblast chtě či nechtě zaplavena cizími etniky. Je to nevyhnutelné, horror vacui, na rozdíl od fyziky – skutečně v sociologii existuje.
V neposlední řadě málo dětí znamená zhoršený genofond – větší riziko nemoci buď geneticky podmíněných nebo z důvodu určité choulostivosti – jedinec není zvyklý na tlak. Koneckonců je to vidět i na současné generaci dospívajicích.
Děti jsou požehnáním, bez nich naše civilizace zhyne, ať říká, co chce, jak chce. Ono je tomu přesně naopak – mírný přírůstek obyvatel vůbec nevadí – naopak – společnost je celkově zdravější, více soutěživá, přibývá plátců daní. Společnost celkově bohatne. Není pravda, že více dětí, znamená větší zátěž pro životní prostředí. U nás to bylo tak, že se věci dědily, pokud to šlo, takže některé svršky nakonec odnosili všichni potomci atd… Ve skutečnosti rozdrobené single či polosingle rodiny/jedinci či jednotky spotřebují toho na hlavu daleko více. A když je jim smutno, pořídí si psa. Navíc a nyní se zdá, že západní společnost je za zenitem, vedle mizerné natality, celkově i chudne. Mojí rodičové a tak tomu bylo i v celé řadě zemí západní Evropy, byli schopni postavit dům, aniž by se zadlužili, dnes až na vyjímky, naprosto nemyslitelné. To, že je více elektronických hraček, nic nevypovídá o dostupnosti bydlení či zdravotní péče.
Absencí dětí lidé přicházejí o naději, žijí s pocitem, že za nimi již nic není, že se blíží konci. Možná proto stále více lidí usiluje o uzákonnění euthanasie. Tohle má být onen benefit? Civilizace umírání a smrti. Chucpe! Papež Jan Pavel druhý to popsal pregnantně a správně – Civilizace smrti. A je tomu tak.
„V 60. letech minulého století se snížení porodnosti na Zemi zdálo být jedním z nejdůležitějších cílů lidstva, i když velice těžko dosažitelným.“
Autor zapomněl na to, že porodnost klesá jen ve vyspělých zemích. V Africe roste a právě Afričané kolonizují Evropu a začínají se v ní množit. Kdybychom tedy považovali za správné, že ve jménu kapitalismu vymřeme ve prospěch Afričanů, měl by autor možná pravdu. Dále se nám zde množí různí vydřiduši a podobně, zatímco ti co pracují mají problém mít děti. Takže je logické, že se to lidem nelíbí. Takhle kapitalisticky společnost dlouhodobě fungovat nemůže.
Když lžid „upřímně“ doporučuje gojim cokoli, buď na pozoru.
Notabene když sám u svých se snaží o pravý opak.
Lžidi už ani neskrývají snahu potlačovat porodnost gojim a zvyšovat vlastní, jak sami hlásají „pro větší počet rekrutů“.
www.israel.cz/2023/03/pozitivni-zidovsky-trend-izraelska-porodnost-prevysuje-araby-i-muslimy/
Ten článek jsou jen bláboly.
Doufám, že autor je natolik uvědomělý, že se sám nikdy nerozmnožil a že tím půjde příkladem všem, kteří jsou stejní jako on.
Gutman, zapoměli vychvalovat svůj milovaný nacistický chazarský Rotšildland-Israel, tu soukromou Entitu na uloupené palestinské zemi, a poplakat si usedavě a bědovat nad zlými antiseministy. Nejhorší a nejbakanější antiseministi jsou pochopitelně semitští Palestinci, je nutno je tudíž po chazarsku krvavě vyhladit jako toho Amaleka.
Nojo, jak se někdo zaklíná Malthusem, tak to musí mít pravdu. Jo, Malthus byl předchůdce Keynese a jeho úlety byly vyvráceny už za jeho života. Ale to nevadí, sociální inženýři jedou dál, lidstvo zapomnělo.
Růst populace v rozvojových zemích je důsledkem našich intervencí, jejihž cílem jsou hladomory a paralýza států. Takže jo, je to problém a je to problém cíleně způsobený. Kdyby pan Guttman víc četl a přemýšlel než něco napíše, nebyly by jeho články tak jednostranné a rozhodně by se otočilo vyznění – teda pokud není placen za to, že vyznívají jak vyznívají.
Rozvojové země tu byly, částečně jako drancované kolonie, částečně jako víceméně neorganizované prostory s obyvatelstvem. Pak přišel běloch a řekl, že odteď na ně už bude hodný, formálně zmizel status kolonií a začalo humanitární likvidování.
1) Kdo dostane rohlík zadarmo, ten se nepředře, aby měl dva
2) V každé společnosti funguje nějaká vlastní kultura života, která je svébytná a pro danou společnost v zásadě funkční – i když se nám může těžce hnusit, nelíbit, připadat nám směšná, nefektivní, brutální, nespravedlivá, cokoliv. Je to jejich kultura a jim ta naše taky nepřijde dobrá. Ale my, právem silnějšího, jsme ty země začali měnit. Hurá, hurá, jsme spasitelé, snížili jsme jim kojeneckou úmrtnost an polovinu, čtvrtinu – a výsledkem je raketový nárůst populace, protože jejich kultura říká, že musí mít co nejvíc dětí, aby se alespoň dvě dožily dospělosti. Pokles na západě byl postupný a byl dán postupným růstem úrovně lékařské péče. I tak to byla vždy až reakce na to. Náš školník, tenkrát už celkem starej pán, byl z dvaceti dětí z nihž se dospělosti dožilo 19. Ale generaci před ním to bylo lehce přes půlku.
Takže pan Guttman by měl opravdu hodně nastudovat z dějepisu posledních století, má tam hluboké mezery a z nich pak vyvozuje neobhajitelné závěry.
Stran poklesu populace na západě – ta by mohla být neutrální, kdyby:
1) západní země zůstaly soběstačné a nebyly závislé na produkci z celého světa. Jenže my namísto brambor pěstujem fotovoltaiku.
2) v západních zemích opravdu nebylo kde bydlet. To se neděje, jen se lidé bůhvíproč koncentrují ve velkoměstech, kde propadají depresím a mnohem silnějším společenským tlakům na názor.
3) Byla nějaká racionální vidina stabilizace. Ani to tu není, pracující lidé jsou v pozici křečků v kleci a mít děti je rozhodnutí, které stojí obrovskou míru pohodlí. Za c.k. monarchie zbývalo z jedné výplaty kolem 90%, takže žena mohla být doma, pečovat o dům a potomstvo, muž vydělával a tvořily se rezervy a úspory na stáří. Dneska zbývá ze dvou výplat kolem 2/3 jedné, tedy méně než tenkrát, a oba makaj jak šroubečci, takže představa, že po příchodu z práce budou mít na krku ještě děti se prostě nejeví moc lákavě. A daně rostou a voliči si svorně přejí aby rostly i nadále.
Kraťas – – – Keynes chtěl regulovat ekonomický cyklus – když ekonomika rostla rychle, měly se dělat peněžní zásoby, které se pak měly uvolňovat v době krize. O populační problémy se zajímal jen okrajově a růst populace spíše podporoval. Malthus se naopak nezajímal o ekonomické cykly, tvrdil, že zásahy do ekonomiky jsou zbytečné, protože chudí se vždy přemnoží a proto se budou mít vždy špatně. Nechtěl tedy věci řešit zásahy do ekonomiky, ale do porodnosti. Ti dva měli tedy velice odlišné názory. Z Malthuse tedy vycházejí pravičáci – nemá cenu zasahovat do ekonomiky, chudí se mohou za vše sami, protože se moc rychle množí – , z Keynese levičáci – je třeba zásahy do ekonomiky, protože krize jimi lze zmírnit; (i když se najdou levičáci i pravičáci, kteří svoje teorie rozvíjí jiným směrem, takže to neplatí úplně vždy).
S dalšími body už souhlasím, ale dovolím si k nim udělat poznámku.
1) západní země zůstaly soběstačné a nebyly závislé na produkci z celého světa. Jenže my namísto brambor pěstujem fotovoltaiku. – – – Fotovoltaika tomu sice nepomohla, ale to že se vozí věci z celého světa a roste vzájemná závislost je nutným důsledkem globalizace. Tenhle problém zde začal růst už před fotovoltaikou.
2) v západních zemích opravdu nebylo kde bydlet. To se neděje, jen se lidé bůhvíproč koncentrují ve velkoměstech, kde propadají depresím a mnohem silnějším společenským tlakům na názor. – V městech se koncentruje kapitál a lidé ho logicky následují. Opět to souvisí s tou nezávislostí. Dokud byl člověk nezávislý a vše co potřeboval si udělal sám (nebo alespoň většinu), nebyla ta koncentrace potřeba. Lidé se nestěhují nikdy jen tak pro nic za nic. Chovají se tak, jak je ekonomický systém směruje. To platí i pro výrobu, která je efektivnější, pokud se koncentruje na jednom místě. A pokud se koncentruje výroba, lidé ji logicky budou následovat, protože potřebují slušné zaměstnání do kterého nemusí jezdit příliš dlouho. Jistě, lze se tomu postavit, ale pak klesá váš společenský statut a nezapadáte, což vám může způsobit další problémy.
3) Byla nějaká racionální vidina stabilizace. Ani to tu není, pracující lidé jsou v pozici křečků v kleci a mít děti je rozhodnutí, které stojí obrovskou míru pohodlí. Za c.k. monarchie zbývalo z jedné výplaty kolem 90%, takže žena mohla být doma, pečovat o dům a potomstvo, muž vydělával a tvořily se rezervy a úspory na stáří. Dneska zbývá ze dvou výplat kolem 2/3 jedné, tedy méně než tenkrát, a oba makaj jak šroubečci, takže představa, že po příchodu z práce budou mít na krku ještě děti se prostě nejeví moc lákavě. A daně rostou a voliči si svorně přejí aby rostly i nadále. – – – – bylo by ale nivní si myslet, že hlavní příčinou jsou daně. Kapitalismus tuto situaci je schopen zařídit i sám, a to velice efektivně.
úžasná hora fekálií
Samozřejmě, že pro Gutmanna, toho chazarského poskoka je snižující se porodnost gojim dobytka výhodná.
Taky se na ní opichy údajně proti plándemii řádně zapracovalo.
Tak jako tak je jeho článek stejně nevědomý výblitek jako jeho ostatní zmatené psaní s jediným cílem – zavděčit se chazarskému páníčkovi.
Platí stejný metr i pro Izrael , soukmenovče fašisto nadčlověku ?
Preco uverejnujete demagogiu od tohto autora? To uz nemate ziadnu sebauctu? Denne vas rad citam, ale to nie. Kvoli tomuto autorovi vas mozno prestanem citat.