Neziskovým pašerákům již otrnulo

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilPřed pár dny vyplula z francouzského přístavu „záchranná” loď Ocean Viking a míří k Libyjskému pobřeží. Jejímu provozovateli, nevládní organizaci SOS Méditerranée, už po koronavirové pauze zjevně otrnulo a v souladu s všeobecným rozvolňováním protiepidemických opatření napříč Evropou, se také on rozhodl obnovit svůj business.

Co je to za firmu? SOS Méditerranée je nevládním sdružením, zaměřeným na „záchranu životů ve Středomoří.” (zde). Za tímto ušlechtilým účelem provozuje loď Ocean Viking. Dříve používal o něco menší Aquarius, ale zájem o přepravu byl tak enormní, že bylo nutné navýšit kapacitu. Jeho současná loď tak opravdu není žádným drobečkem; téměř 70 metrů délky a 15 metrů šířky  pobere naráz i stovky zájemců o nový život ve vysněné Evropě. Její aktuální polohu můžete sledovat zde.

Každá legrace však něco stojí. Jeden den Ocean Vikinga na moři vyjde, podle vlastních údajů provozovatele, na 14 000,- Eur. Ale firma na to zjevně má. V Evropě disponuje SOS Méditerranée 28 pobočkami, z toho 17 ve Francii. Na její činnost se skládá 280 společností, 165 sdružení a 13 nadací pro EU (zpráva).

Měli by si však pospíšit, protože konkurence nespí. Lodě německé obří „humanitární” firmy Sea-Watch, už mají naloveno a s první várkou čekají u sicilských břehů. Vlajková loď trustu, Sea-Watch 3, stojí před Porto Empedocle s dodávkou 211 migrantů a další plavidlo, menší loď Mare Jonio, formálně přepsaná na partnerskou „neziskovou iniciativu” Mediterranea, čeká s 67 kusy u přístavu Pozzallo. (obě plavidla můžete on line sledovat zde.

Nebude od věci, podívat se na jejich provozovatele. Německá humanitární velkofirma Sea-Watch, to totiž opravdu nejsou nějací troškaři. Formálně se sice jedná o občanské sdružení se sídlem v Berlíně, založené v roce 2015 Haraldem Höppnerem za účelem záchrany uprchlíků v tísni ve Středomoří. (zde). Ale stačí se podívat na to, čím tahle parta nadšenců a dobrovolníků disponuje:

  1. První loď Sea-Watch. Jde o bývalý rybářský kutr, se kterým začínali 2015. Loď byla v minulých letech předána jinému „humanitárnímu” sdružení s názvem Mare Liberum.
  2. Sea-Watch 2 je bývalé rybářské výzkumné plavidlo. Pendlovali s ním v letech 2016 a 2017 mezi libyjským pobřežím a ostrovem Malta. Následně byla loď předána spřátelené mise Lifeline.
  3. Sea-Watch 3 byla dříve provozována jinými výlupky, nevládní organizací Doctors without Borders. Od začátku prosince 2019 pluje pod Německou vlajkou. Byla pořízena proto, že má větší přepravní kapacitu než měl Sea-Watch 2.
  4. A konečně horká novinka Sea-Watch 4 (dříve Poseidon). Pořídili si ji na začátku února 2020. Loď byla získána od United4Rescue Alliance – Save Together a podle Sea-Watch bude v roce 2020 uvedena do provozu vedle Sea-Watch 3
  5. Od začátku října 2018 provozují také remorkér Mare Jonio, společně s italským projektem mořské záchranné služby Mediterranea Saving Humans.
  6. Kromě toho mají i vlastní letadlo, k vyhledávání člunů a navádění „záchranných lodí”. Jde o Cirrus SR 22.
  7. Pro lepší materiální zabezpečení svých operací si také zřídili jakési týlové základny, nazývané „základní tábor” na Maltě a Lampeduse…

Takže žádní chudáci a nadšenci, ale profesionální, nadnárodní korporát. Na týpky, které si najímá a zaměstnává, se můžete podívat na jejich stránkách (zde). Vesměs se jedná o takovou „německou Kliniku”. Aktivisti, ošklivky a dredaři. Najdete mezi nimi i tu potetovanou hrdinku celého pokrokového Německa, Carolu Racketeovou, která se loni proslavila svým násilným vlámáním se do přístavu, při kterém málem potopila loď pobřežní stráže….

Jako ilustraci jejich pohledu na vhodnost, oprávněnost a legalitu afroislámské migrace do Evropy si můžeme uvést takový malý citát ze stránek francouzské firmy SOS Méditerranée (zde). „Nyní jsme v situaci, ve které je válka proti migraci společnou půdou pro různé neofašistické a neonacistické síly v Evropě, ale také pro osu těch národů, jejichž vlády jsou silně protievropské, a sdílejí identitářský nacionalismus.” Co dodat.

Díváme-li se na tohle „humanitární” šílenství, tak každého myslícího člověka zaujmou dvě věci. Tou první je národnost provozovatelů oněch pašeráckých organizací. Francouzi a Němci. Zrovna ti, co už mají klientů oněch „záchranářů” na rozdávání. A pomalu je přestávají zvládat. Od no-go zón ve Francii, až po Stutgartské kočkování běženců s policií. Přesto se zdá, jakoby toužili po nášupu.

Druhou podivnou věcí jsou finance. Kde se ty peníze, na takhle velkoryse pojaté záchranářství, kde se jen berou? Stránky zmíněných organizací, ani jejich výroční zprávy žádné rozumné vysvětlení nenabízejí. Ale zkusme se na ty sporé a nic neříkající údaje o příspěvcích podívat optikou člověka, který už jednu totalitu zažil. Optikou, která se nám při zkoumání současné Evropy bude čím dál víc hodit.

SOS Méditerranée  uvádí – dary od 280 společností, 165 sdružení a 13 nadací pro EU. Pokusme se to rozklíčovat normální, hovorovou češtinou. V každé velké společnosti Západu dnes sedí nějaký humanitárně vzdělaný ničema na pozici „experta na globální odpovědnost” nebo jak se to kde jmenuje. Aby firma byla in. Nebo aspoň nevyčnívala. Podobně, jako měly kdysi dávno firmy v sovětském bloku systemizované specialisty, kteří dohlíželi na to, aby u příležitostí různých výročí visely vlaječky z oken a na každém oddělení byly aktualizovány prorežimní nástěnky, tak dnes podobní sympatičtí týpkové řeší ekologii, genderovou rovnost a kulturní diverzitu firmy. Většinou jde o protřelé neziskové harcovníky, kteří se znají a scházejí s podobně ujetými soudruhy. Pak ruka ruku myje a aktivista aktivistovi kšeftík dohodí…

Pokud pak jde o oněch 165 sdružení a 13 nadací, tak to je džungle, o které nelze s určitostí říci vůbec nic. Je to prales kombinovaný s bludištěm, ve kterém se vyznají jen různí Sorosové. Obecně prospěšná společnost získá grant od nadace a najme si k jeho provedení nevládní sdružení, které úkolem pověří aktivisty spřátelené neziskovky.. Ne, v téhle bažině se utopí jakákoli stopa, kam peníze nakonec doputovaly a k jakému účelu byly skutečně použity. Ale je jich zjevně dost. Ve stamilionech eur.

No, nějak se nám ten Západ pozměnil. Z bašty demokracie, skutečné vlády lidu, z ostrova svobody, volnosti, prosperity s téměř neomezenými možnostmi i pro malého člověka, ke kterému jsme kdysi tak vzhlíželi, se po třiceti letech stalo monstrum, které tihle neziskoví přepravci afrických asociálů a islámských válečníků zosobňují. Sebezničující, šílená společnost se zastrašenou a umlčenou populací, jejíž největší firmy tu společenskou sebevraždu sponzorují a jejíž vůdcové tomu tleskají.

Musíme u toho být?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (28 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...