
Nenávidím, tedy jsem
DANIELA KOVÁŘOVÁ
Nenávist je hnusná emoce a jeden by si myslel, že je třeba ji tajit a bojovat s ní. Ale kupodivu tomu tak není. Stačí pohled na sociální sítě nebo do médií, a hned zjistíte, že nenávidět je modernější a častější než milovat. Kdekdo se svými nenávistmi vychloubá a pyšní.
Některé ženy nenávidí muže. Hlavně ty bílé, průměrné, normální chlapy, takové, co se chtějí družit, milovat, zakládat rodiny a mít děti. Co se jim vnadné, laskavé a usměvavé ženy líbí.
Ženy ale taky často nenávidí jiné ženy. Zejména ty, které jsou úspěšné v práci nebo v rodinném životě. Jakmile je některá úspěšná žena spokojená se svým životem, s rodinou a s dětmi, hned ji jiné ženy nařknou, že je zastaralá a nemoderní a že určitě za svými dveřmi skrývá domácí násilí. Protože mít rodinné štěstí je dneska vysoce podezřelé, zato nenávidět je úplně normální a podle druhu nenávisti se nenávistníci houfují.
Mnohé ženy ale nenávidí i děti. Děti totiž kazí postavu, brání v kariéře a stojí děsně moc peněz. Je třeba se jim věnovat, což vám krade čas, který lze věnovat péči o sebe nebo pobytu ve virtuální realitě. Proto si mnohé ženy už ani děti nepořizují. Radši si koupí kočku nebo psa. Ideálně v podobě plyšáků. A pak ty bezdětné ženy nenávidí děti jiných žen, protože ti malí caparti řvou a neumějí se chovat.
Mnohé ženy nenávidí své rodiče. Je to pochopitelné, protože jim ti starci zabírají byty, drží se svých pracovních pozic a odmítají zemřít, všechno tři výhody těm nadějným mladým odkázat nebo aspoň tiše odejít do domova důchodců. Ještě horší je to s babičkami a s dědy. Těm moderní ženy odmítají půjčovat vnoučata, aby jim starochové nepletli mozky jinými názory.
Některé z žen nenávidí své matky, protože ty nešťastnice svým dcerám mluví do života a na kdeco kolem nás mají své názory. A názory jsou dnes přijímané, jen pokud jsou shodné s těmi vašimi a ty vaše názory potvrzující. Jiné názory jsou zdrojem nenávisti u všech pohlaví a u všech věkových kategorií. Kvůli odlišným názorům na současnou vládu, na všechny možné války na světě nebo na ingredience do bramborového salátu se dnes vedou kulturní války a členové rodin se odmítají účastnit svateb, pohřbů a rodinných oslav. Co kdyby je totiž s jinonázorníkem posadili ke stejnému stolu? Proto spousta mladých své rodiče zatracuje, označuje jako toxické a přerušuje s nimi kontakt.
Mnohé ženy prostě nenávidí své pohlaví, své rodiny, své kořeny, své předky i své potomky.
Ale ženy nejsou ve své nenávisti samy. I mnozí muži kdeco nenávidí. Někteří třeba sami sebe, protože nejsou dost ztepilí, dost úspěšní, dost bohatí a komunikačně schopní, což jsou vlastnosti, které by se podle nich měli všem povinně přidělovat právem hned po narození. Netuší, chudáčci malí, že každý úspěch v kterékoliv oblasti je výsledkem práce převeliké, velikého odříkání a opakovaného selhávání. Uvěřili jakési propagandě, že někdo má úspěch zadarmo, z dotací nebo poděděný po rodičích.
Mnozí muži ale nenávidí i ženy, údajně snad proto, že jimi ty ženy pohrdají. A tak nenávidí všichni všechny. Mnozí jedinci obojího pohlaví nenávidí své postavy, své obličeje, svá pohlaví, své schopnosti a své (ne)dovednosti. Proto se tak týrají, bičují, sebepoškozují, ba dokonce si za trest i své pohlaví předělávají na jiné. A ti všichni pak shodně nenávidí prostředí, z něhož vzešli, tradice, zvyky, jazyk a historii. Chtějí to všechno zrušit, zakázat, vymazat z knih i z pamětí a nahradit zvyky novými, moderními, evropskými, přijmout euro, zrušit národ a připojit se k jedné velké evropské rodině plné lásky a regulované européče.
Všichni ti nenávistníci zapomínají, že nenávist je protipólem lásky a že láska je nejdůležitější emocí ze všech. A jak víme z pohádek, láska překoná všechno. I čas, a nakonec i smrt, zatímco nenávist umí jen ničit. Rodiny, vztahy, muže, ženy, děti. Národy, země, státy, národnosti. S nenávistí v srdci vymřete po meči i po přeslici, sami jako prašiví psi. S láskou naopak přichází nesmrtelnost. Protože v dětech se rodíme stále znovu. Protože v dětech je naděje.
Autorka je nezávislou senátorkou a prezidentkou Unie rodinných advokátů
- Nenávidím, tedy jsem - 10.10.2026
- Víme, co jsme dýchali při požáru výškové budovy ve Zlíně? - 10.10.2026
- Obecní a senátní volby 2026: Výsledky, komentáře a vtípky (Aktualizace) - 10.10.2026

Paní Kovářová je přímo etalon nenávisti. Nenávidí všechny, kteří se svobodně rozhodli „povinně“ nerodit a nedávat systému další otroky. Nenávidí všechny, kteří se rozhodli předčasně ukončit svůj život, protože odmítli „povinně“ strávit léta v bolestech a podporovat zvrhlý systém zdravotnictví. A určitě nenávidí všechny, kteří se rozhodli nestýkat se svými despotickými tyranskými rodiči a vyjadřovat jim „povinnou“ úctu. Myslím, že paní senátorka nenávidí současný svět a nejradši by stále žila někde v roce 1750.
To je tedy blaf, co jsi napsal a ten text si vysvětluješ, jak potřebuješ.
Zdá se mižese Vám kolego plete pojem nenávist z pojmem vlastní názor.
Bylo a je až e příznačné pro demoGraty všech dob že každého plně nezdílejícíjeho víru zahrnují přívalem urážek pomluv snahou o exkomunikování z řad člověčího druhu.
Jejich předchům k prosazení své víty stačil meč oheň.
V současnoti se bezvěrci či pochybovči trestaji šikanou, exisenčním blokem,polopravdou,pomluvou,mediálním lynčem
Leafrolle ….. a proč se ráno vůbec namáháte vstávat ?
Koho opravdu nenávidím je současný prezident této země,
Tvor které své postižení všenčiicího psychopaa kryje škeboškou ochránce ,ludumila spasitele,zmítaný touhou škodit rozbíjet a rozeštvávat a zabíjet patří utratit nebo svěřit do samosplatné péče bez možnosti návratu
Nejvíce nenávistná je hlavně paní senátorka Kovářová…
Nenávidí moderní feministické ženy, nenávidí vše svobodné, liberální a dekadentní a chtěla by nejen ženám nařizovat aby žili podle „starých pořádků“…
Ne náhodou se říká, že pod svícnem je největší tma, že paní Kovářová… ?
feministické ženy jsou vymaštěné krávy a ty anonyme, ty seš čůůůráák.
Pozor promluvil šovinistický buran…
Slyšeli jsme slovo Boží…
Dnešní pojem liberální je shodný s anarchií.
Pokud je společnost plná individuí co dnem i nocí prosazují jenom svoje práva, tak stačí pár barbarů ze západu a můžeme se dívat na pole usekaných hlav naražených na kůlech …… vy chytrej anonyme…
Lidstvo funguje způsobem, který propaguje paní senátorka, asi tak deset tisíc let. Naprosto není důvod k nějaké změně. Pokud nějaká moderní dáma prohlásí a zrealizuje to, že nechce děti, je to její právo s tím, že maximálně do 50 let její etapa končí. Což nevadí, protože lidí je jak sraček a určitě ji nějaká jiná, méně moderní, beze zbytku nahradí. Jen místo honosného pohřbu ji erár hodí do díry a posype vápnem….
Společnost se vyvíjí tvrdou prací, z bláta ke hvězdám. Rodiče zajišťují blahobyt pro své děti. Děti v blahobytu chytne filozofický amok. Dekadence, nuda, zážitky. Práce a děti omezují svobodu. Rozpad společnosti buď sebevraždou nebo barbary. Pokud něco zbyde, tak se cyklus opakuje.
A pro debily – vemte si učebnici dějepisu ze základní školy (ale raději tu před 30 lety) a napřed se začtěte, než budete mít nutkání něco napsat.
Je pravda že ve středověku bylo v evropě poměrně dlouhé období „zakonzervované stability“ protože náboženství – také se mu říká doba temna.
Jediné co se v námi podchycených záznamech mění je úroveň technologie. Dnes můžeme vymazat celou biologii.
Demokracii , svobodu a lidská práva se snaží ničit zlí lidé.
Zlí lidé, kteří by chtěli poroučet ostatním pod různými záminkami např. bojem proti dekadenci, bojem za „tradiční hodnoty“ bojem za „pořádek“… bojem proti „šmelině“ apod. Těch záminek mají totalitáři samozřejmě mnoho…
Když jste tak chytrej a jste znalec historie , měl byste vědět, kdo zničil demokracii v Evropě v meziválečném období ( 1919-1938)
Rozhodně to nebyli ti, co si užívali nudy, dekadence a zážitků…