Nejde jen o Assada

K útoku spojenců

Západ, v čele s USA, Francií a Velkou Británií vybombardoval chemické továrny Bašara Assada. Udělal v podstatě to, co předem deklaroval, spojenci totiž tvrdí, že mají důkazy použití chemických zbraní.

Jednání Assada je tupé a nebylo by to poprvé, co nějaký diktátor udělá rozhodnutí, které navenek nedává smysl. Za vlády Baracka Obamy jsme si zvykli, že Spojené státy mají plamenné řeči. Mluvilo se sice o nepřekročitelné červené linii, po které přijde masivní odveta, ale reálně nikdy k ničemu nedošlo.

A tak si tento syrský diktátor myslel, stejně jako si to předtím Husajn, že si může dělat, co chce, aniž by ho někdo vytrestal. Myslí si, že když má za zády Rusy, tak se mu nic nemůže stát. A je pouze dobře, že mu Západ ukázal, že nemůže.

K pozici Íránu

Kromě Rusů velkou roli v konfliktu v Sýrii hraje také Írán. Tomu ovšem nejde o nic menšího než mít své předsunuté základy poblíž izraelských hranic. Proč je tam chce mít, je asi každému jasné.

Írán se nikdy netajil tím, že chce židovský stát zničit. Pokoušel se o to neustále a i to je jeden z důvodů, proč vyvíjí jaderné zbraně. Syrský režim tomu vytrvale napomáhá. Dělá to jak sám Bašár Assad, tak to dělal i jeho otec. Před pár týdny vyplula na povrch zpráva, že Izrael v roce 2007 zničil syrskou jadernou elektrárnu na východě země. S tou samozřejmě nepomáhal nikdo jiný, než Teherán.

A výhrůžky Íránu pokračují i teď. Včera představitel Revolučních gard řekl, že Izrael by měl přestat „hrát hry“ v Sýrii. Pokud tam neučiní, Írán bude připraven zničit Tel-Aviv a další města.

Západ vyslal vzkaz

Spojenci vyslali jasný vzkaz. A vyslali ho Rusům, Íráncům a samozřejmě „zvířeti“ Assadovi, který ho napoprvé evidentně nepochopil.

A je víc než zajímavé sledovat reakce. Z minulého útoku jsme si odnesli jedno. Rusové, ač mají velmi silácké řeči, buď nejsou ochotni anebo nemají kapacity na to, aby západnímu tlaku v Sýrii dokázali čelit. Nebyla zde žádná odpověď, jen prohlášení o dalekosáhlých následcích.

V podobném duchu se mluvilo i po odpálení raket v roce 2017. Nejvtipnější výmluvou o tom, proč Rusové nebyli schopni zachytit rakety, je zakřivený zemský povrch a příliš rychlé rakety.

Když v předchozích dnech byla panika o možném přímém konfliktu mezi USA a Ruskem, byl jsem klidný. Stačilo se podívat na reakci Kremlu po zabití stovek ruských vojáků a žoldáků před několika měsíci.

Reálně uznali smrt pouze pěti a zbytek tam nebyl. Proč by Kreml teď dělal něco jiného? Je mnohem jednodušší říct, že tam žádný Rus není a „zachovat“ si tak tvář. Stejně tak jako když žádný Rus nebyl na Krymu a doteď žádný Rus nebyl na Donbase, co naplat, že jich tam umírají tisíce.

A je to i vzkaz pro Írán, který by měl krotit své choutky pouštět se do konfliktu s Izraelem a Západem. Byla chyba uvolňovat sankce z tohoto nebezpečného režimu. Bylo a je naivní se domnívat, že upustí od svých ambicí a bylo naprostou ostudou s nim podepisovat nějaké dohody. Stačí se podívat na předchozí vyhrožování směrem k Evropě.

Závěr

Po bezzubé Obamově politice Západ konečně našel dostatek odvahy. Nelze připustit situaci, kdy si diktátoři budou diktovat, jak se má chovat největší vojenská a ekonomická síla světa. Jsem rád, že dokážeme svými činy podpořit také Izrael a to všem milovníkům Palestiny a dalších Izraeli nepřátelských skupin naproti.