Návrat terorismu, válka ve Venezuele nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026?

Trumpova administrativa vyslala ke břehům Venezuely mohutnou flotilu včetně letadlové lodi a speciálních jednotek. Oficiálně jde o boj proti obchodu s drogami, ale bez souhlasu Kongresu již proběhly desítky úderů a námořní blokáda vývozu ropy.

Cílem je zjevně vynutit si odchod Nicoláse Madura od moci, což Bílý dům nazývá novou verzí Monroeovy doktríny. Pokud Maduro v roce 2026 neustoupí, riskuje Trump pověst vůdce, který sice hrozí, ale nedokáže své hrozby naplnit. Tento riskantní tah ukáže, zda jsou Spojené státy stále ochotny prosazovat svou hegemonii na západní polokouli silou.

V únoru vstoupí ruská agrese proti Ukrajině do svého pátého roku, přičemž ruské ztráty již přesáhly jeden milion vojáků. Pátý rok války bývá často kritický, protože obě strany mohou dospět k vyčerpání nebo se odhodlat k riskantním operacím.

Donald Trump usiluje o mírovou dohodu, která by Ukrajině výměnou za územní ústupky zaručila bezpečnost. Vladimir Putin však zatím nejeví ochotu k ústupkům a čeká, zda západní podpora Kyjeva poleví. Rozhodující bitva o osud Ukrajiny se tak v nadcházejícím roce může odehrát spíše ve Washingtonu než na samotném bojišti.

Vztahy mezi Ruskem, Čínou, Severní Koreou a Íránem se v uplynulém roce upevnily v rámci odporu proti vlivu USA. Klíčovým bodem tohoto napětí zůstává Tchaj-wan, kam Trump schválil rekordní dodávku zbraní za miliardy dolarů.

Jarní summit v Pekingu pravděpodobně určí, zda USA udrží status quo, nebo zda se v zájmu obchodních dohod stáhnou. Jelikož je ostrov centrem výroby čipů pro celý svět, jakákoli destabilizace by měla drtivé dopady na globální ekonomiku. Rok 2026 ukáže, zda se Tchaj-wan stane obětí nové sféry vlivu, nebo zůstane klíčovým spojencem Západu.

Izrael sice dosáhl významných vojenských úspěchů, včetně oslabení Hamásu a Hizballáhu, ale postrádá politickou jednotu. Netanyahuova vláda se potýká s vnitřním napětím a izolací ze strany arabských sousedů.

Do října 2026 musí v zemi proběhnout parlamentní volby, které rozhodnou o dalším směřování státu. Výsledek hlasování určí, zda Izrael dokáže své vojenské zisky proměnit v trvalý mír a rozšířit Abrahámovské dohody. Pokud volby skončí patem, hrozí zemi stagnace a promarnění historické příležitosti k regionální stabilitě.

Pro Írán byl uplynulý rok katastrofální, přišel o své hlavní spojence v regionu a jeho vzdušná obrana byla zničena. Ekonomiku země navíc drtí nedostatek vody a politický systém čelí krizi nástupnictví po stárnoucím ajatolláhu Chameneím.

V roce 2026 se situace pravděpodobně nezlepší, protože mladá populace režim odmítá a Izrael může znovu udeřit na jaderná zařízení. Oslabený režim může v agónii sáhnout k terorismu nebo neuváženým útokům, což z Teheránu činí nepředvídatelný prvek.

Terorismus se po letech relativního klidu opět vrací na scénu jako jedna z největších hrozeb. Počet útoků spojených s ISIS a Hamásem od roku 2022 znovu roste, což potvrzují nedávné incidenty v Austrálii i Spojených státech.

Bezpečnostní složky v Evropě i Británii varují, že hrozba ze strany extremistických sítí je nyní nejvyšší za dlouhou dobu. K potlačení tohoto trendu bude nutná mnohem těsnější mezinárodní spolupráce a nulová tolerance k násilí. Nadcházející rok ukáže, zda se podaří tyto regenerující se sítě včas rozbít.

Umělá inteligence se stala bojištěm, které svou důležitostí připomíná vesmírné závody během studené války. Čína překvapila svět levnými a výkonnými modely, které otřásly trhem a zpochybnily technologický náskok USA. Ve Spojených státech však rozvoj brzdí nedostatek elektrické energie pro datová centra a domácí politické debaty.

V roce 2026 lze očekávat, že soupeření o nadvládu v AI ještě zesílí a ovlivní téměř každou oblast státní politiky. Tento technologický vývoj se stane jedním z nejvlivnějších faktorů formujících globální mocenské vztahy.