7.5.2025
Kategorie: Společnost

Naše školství neprodukuje ty absolventy, které země a její průmysl potřebuje, ale vytváří místa ke studiu pro lidi, co nevědí co by chtěli dělat a je jim to vlastně jedno

Sdílejte článek:

DANIEL VAVRA

Nedávno mě náš pan premiér vyprovokoval k třeskuté úvaze na téma, zda potřebujeme větší množství vysokoškoláků, než máme. Když to krátce zrekapituluji, tak jsem dospěl k závěru, že nepotřebujeme větší celkové množství vysokoškoláků, ale potřebujeme více specifického typu. Například technické obory a lékaře. Nikoliv ovšem sociální geografy a genderové urbanisty.


Někteří lidé reagovali tím, že se do toho nemám montovat, že je to zákon nabídky a poptávky a když to chtějí lidi studovat, ať si to studují. Což mě vyprovokovalo k další třeskuté úvaze, proč je to naprostá blbost. Zákon nabídky a poptávky totiž může platit v případě, že se za zboží PLATÍ. Pokud je zboží zadarmo, každý si vezme tu věc, která se mu nejvíc líbí, přestože jí nepotřebuje, nebude jí používat a za peníze by si jí v životě nekoupil, protože by na ní neměl, nebo by si spočítal, že se mu to nevyplatí.

Naše školství je zadarmo. Zákon nabídky a poptávky tak naprosto nefunguje.

Má to ovšem ještě další rozměr. Nejenom, že je školství zadarmo, ale sociální záchranný systém je tak štědrý, že jen málokterý student si při výběru oboru řekne – tohle studovat nepudu, to bych chcípnul hlady. Vysoká škola je pro mnohé prodloužení mládí a je v zásadě jedno co vystudujete. Až pudete ve 28 letech dělat do kanclu, bude důležitý, že máte titul a jestli je ze sociální geografie, nepo genderového urbanismu je vedlejší.

Ve skutečnosti jsem toho sám zářným příkladem. Vždy jsem chtěl dělat grafiku, ilustraci a grafický design. Jenže škol se zaměřením na tyto obory bylo na počátku devadesátých let pomálu. A šance dostat se na ně byla velice malá. Takže jsem volil obor, u kterého jsem na 99% věděl, že ho dělat nebudu, ale jeho součástí je i ta grafika.

Výsledkem toho je, že naše školství neprodukuje ty absolventy, které země a její průmysl potřebuje, ale vytváří místa ke studiu pro lidi, co nevědí co by chtěli dělat a je jim to vlastně jedno. Chce se po nich, aby měli vejšku a tak si vyberou něco, co nedá moc práce. Tedy nikoliv medicínu, strojírenství, nebo jadernou fyziku. A pak jsou šest let na škole a pak jde 40% z nich dělat něco úplně jiného. Troufnu si tvrdit, že k většině těchto zaměstnání by navíc stačila maturita.

Jakou má sociální geograf jehož diplomová práce se věnovala genocidě ve Rwandě kompetenci na cokoliv jiného? Pokud odvětíte, že diplom je známkou jeho schopností, tak je to mnohaleté studium vskutku dlouhý a drahý IQ test.

Jinými slovy, naše školství by mělo uspokojovat poptávku nikoliv studentů, ale zaměstnavatelů. A to nedělá. Systém je tak nastaven zcela špatně.

K vyřešení tohoto problému – tedy k donucení studentů aby si vybírali obory, které chtějí dělat, by bylo velice triviální. Placené školství. Ono si sakra rozmyslíte, jestli budete šest let cálovat a pak ještě pár let splácet za něco, co neplánujete nikdy dělat.

Jenže to je v naší rovnostářské společnosti takřka nemožné. No a tak zbývá jedině regulace. Je to totiž stát, tedy my všichni, kdo studentům jejich vzdělání financuje a tak máme právo si určit, jak tyto peníze využijeme a měli bychom je využít tak, aby to bylo pro spolešnost přínosné.

Současná naprosto nedomyšlená snaha slepě zvyšovat celkové množství vysokoškoláků, tedy kvantita na úkor kvality, je úplně k ničemu. Doktorů i programátorů je tragicky málo, protože k vystudování těchto oborů je potřeba talent a značné úsilí. A naopak všelijakých zcela zbytečných oborů je tuna.

Není potřeba ty obory rušit. Ale je potřeba motivovat studenty aby se zamysleli, jestli dává smysl je studovat. Jestli se jim někdy vložené peníze do studia vrátí.

Jenže o to nikomu nejde. Jedou se naprosto prázdné mantry o tom, že čím víc vysokoškoláků, tím úspěšnější ekonomika. Zároveň ovšem sledujeme masivní úpadek průmyslu v EU, obří snížení porodnosti, které s tím úzce souvisí a celkové snižování nároků na studenty. Doslova každý z vysokého školství koho znám říká, že úroveň znalostí oproti minulosti obrovsky poklesla.

Možná by také šlo gamifikovat daně a dát firmám možnost alokovat jejich část na ty školy, nebo obory, jejichž absolventy potřebují. To by docela slušně zamíchalo karty. Kolik firem by podle vás financovalo některé obory na filozofických fakultách?

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (31 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
26 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)