16.8.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Nacházíme se na konci Apokalypsy

Sdílejte článek:

ROMAN HUŤA

Světoví analytici říkají, že jsme se zase o krok přiblížili k hrozbě zániku světové civilizace, že už je za minutu dvanáct. Ne, už je po dvanácté. Zkáza už běží v plném proudu. Po překročení kritického bodu se to už nedá zastavit. Bude se to dále prohlubovat až ke konečnému kolapsu.

Společnost dozrála k nebývalému blahobytu. Jenže blahobyt působí degenerativně. Blahobyt zatemňuje zdravý úsudek, oslabuje touhu přežít, ztrácí se zájem o reprodukci, zaniká schopnost samotné reprodukce, objevují se sebezničující sklony, narůstá množství jedinců s psychickými poruchami, depresemi, jako přirozený následek vlastní nedisciplinovanosti a nezodpovědnosti k sobě samému. Nezájem společnosti o jednotlivce vyvolává nezájem jednotlivce o společnost, o práci pro celek a nakonec ve prospěch jednotlivce. 

Jako výsledek této nevýchovy vyrostla ztracená generace bez budoucnosti, bez principů, bez disciplíny, bez respektu k autoritám. Sice s chutí zhroutit svět, ale bez vizí jaký vybudovat. Zůstanou jen rozvaliny. Příchodem příští generace se problém bude prohlubovat. Někteří za příčinu označují upadající školský systém, někteří viní rodiče .. Jsou to však jen následky nesprávného nastavení systému a za ním stojí prapříčina všech těchto problémů – rozvrat morálních hodnot a principů na bázi lidskosti, ale i spravedlnosti. Současné nastavení pokřivených principů přináší s sebou rozdělení až atomizaci společnosti, nehledáme v jedinci jeho potenciál, kterým by mohl přispět k vzestupu celku, ale poukazujeme na jeho slabé stránky, negativa, znevažuje jeho počínání, degradujeme osobnost, jako bychom vůbec nerozuměli faktu, že každý sem přišel s nějakou úlohou a často zrcadlí právě naše vlastní slabé stránky. 

Společnost očividně oslabuje. Do tohoto “blahobytného” vývoje vstoupili naše schopnosti technického rozvoje, za kterým náš duchovní vývoj značně zaostává. Zejména vývoj digitalizace v éře konzumismu je životu nebezpečný. Přináší s sebou možnosti manipulace, která se může stát pro společnost osudnou. I se stane. Bránit se manipulaci dokážeme jedině rozšiřováním svých znalostí, svého poznání, pravdivou informovaností, která je základem pro pochopení jakýchkoliv probíhajících, nejen společenských procesů. 

Právě zde vidět výrazný deficit médií, u kterých je informovanost přirozenou povinností, a v současném chaosu a anarchii by právě tyto měly být opěrným pilířem v orientaci jednotlivců v problémech současného světa. Informovanost se zvrhla na propagandistickou a propagační činnost. Je to skutečně velký problém. Dalším problémem je schizma v církvi, která by měla být pevným vodítkem v orientaci člověka v hodnotách a nabádat k dodržování vyšších morálních principů. Sama by měla být výkladní skříní hodnot, ale není. Jak řekla jedna moje přítelkyně, toto se ani komunistům nepodařilo. Měla na mysli zákaz návštěv svatostánků a řízení bohoslužeb. Ale částečně si církev za to může sama.

V době, kdy jsme všichni kontrolováni, umělá inteligence zná naše zájmy, zvyky, místo pohybu, kdy chodíme na záchod, kdy do obchodu, kolik tam zaplatíme, zná naše slabosti, názory, tehdy každý může být konfrontován se svými skutky, každý může být kompromitován. V této době ani nemohou vyrůst přirození vůdci, kteří již v současnosti velmi chybí. Je to samozřejmý následek nepřirozeného výběru vedoucích osobností do vedení společnosti a nemožnost prosadit požadavky občana do řízení státu. Toto nám občanům není dovoleno, a není to dovoleno ani našim státním představitelům. Pokud by se do vedení státu dostali národní síly s vůlí udělat zásadní systémové změny, solidární a humánní společnost států Unie by nás byla schopna vyhladovět, v horším případě vyhladit. Byly by na nás uvalené sankce, zastavené toky peněz, zamrzlo by obchodování, zlato by zůstalo uvězněné v Západních bankách .. Proto jakékoliv úvahy o otevření okna příležitostí na návrat strategických podniků, nebo otevření možnosti pozdvižení Česka i Slovenska pomocí národních sil jsou jen úvahy v rovině planých nadějí, že jednou bude lépe. K té naději se ještě dostanu. Ne, nebude lépe. Tedy bude, ale až poté, co se systém zhroutí. Systém, který námi vládne v současnosti nelze vylepšit, ani změnit. Musí se zhroutit. A bude to velmi bolestivé. jak se systém zhroutí. Systém, který námi vládne v současnosti nelze vylepšit, ani změnit. Musí se zhroutit. A bude to velmi bolestivé. jak se systém zhroutí. Systém, který námi vládne v současnosti nelze vylepšit, ani změnit. Musí se zhroutit. A bude to velmi bolestivé.

Svět je v konfliktu. Před očima se nám snaží vyrůst nové velmoci na základech prožitých principů. Bývalé velmoci se snaží o udržení svého vlivu rovněž na základech principů, které ale v tomto tisíciletí již neplatí. Zákonitě proto dojde k vyústění konfliktu, který přivede lidstvo ke katastrofě a následně hledání nových principů fungování. Výzvy současného světa už nemůžeme řešit v logických postupech poznání, na základě zkušeností z minulých období. Zapomeňte, pravidla, které platily dosud už nezaberou na léčení problémů současnosti. Ekonomika je na tom podobně. Hroutí se nám před očima. My nepotřebujeme oživit ekonomiku, my potřebuji ekonomiku transformovat na nové podmínky. Málokdo si to uvědomuje a málokdo si to umí vůbec představit. Tato společnost není schopna nápravy. Musí postoupit o krok výš na duchovní úrovni, aby to pochopila. V této bezútěšné situaci, rozvratem přirozených principů fungování společnosti je to možné jen přežitím dlouhého období strádání (půstu) a obrovského soužení, které rozvine naše duchovní schopnosti. Pak lidé začnou objevovat ty správné, zavrženo a ztracené principy a hodnoty. Budou náchylní uvěřit a nechat se vést kýmkoliv, kdo se prohlásí za spasitele. Právě toto zoufalství a odevzdanost vydláždí cestu absolutní a totální totalitě. Ale všechno bude jinak. Tuto formulku používám v poslední době často, protože tím otevírám prostor pro zásah vyšší moci. Jsem si totiž vědom, že není v možnostech obyčejného smrtelníka vytvořit z tohoto světa lidskou společnost. Už to není možné. Nutně musíme tedy připustit Boží zásah, pomoc vyšší moci. rozvratem přirozených principů fungování společnosti je to možné jen přežitím dlouhého období strádání (půstu) a obrovského soužení, které rozvine naše duchovní schopnosti. Pak lidé začnou objevovat ty správné, zavrženo a ztracené principy a hodnoty. Budou náchylní uvěřit a nechat se vést kýmkoliv, kdo se prohlásí za spasitele. Právě toto zoufalství a odevzdanost vydláždí cestu absolutní a totální totalitě. Ale všechno bude jinak. Tuto formulku používám v poslední době často, protože tím otevírám prostor pro zásah vyšší moci. Jsem si totiž vědom, že není v možnostech obyčejného smrtelníka vytvořit z tohoto světa lidskou společnost. Už to není možné. Nutně musíme tedy připustit Boží zásah, pomoc vyšší moci. rozvratem přirozených principů fungování společnosti je to možné jen přežitím dlouhého období strádání (půstu) a obrovského soužení, které rozvine naše duchovní schopnosti. Pak lidé začnou objevovat ty správné, zavrženo a ztracené principy a hodnoty. Budou náchylní uvěřit a nechat se vést kýmkoliv, kdo se prohlásí za spasitele. 

Právě toto zoufalství a odevzdanost vydláždí cestu absolutní a totální totalitě. Ale všechno bude jinak. Tuto formulku používám v poslední době často, protože tím otevírám prostor pro zásah vyšší moci. Jsem si totiž vědom, že není v možnostech obyčejného smrtelníka vytvořit z tohoto světa lidskou společnost. Už to není možné. Nutně musíme tedy připustit Boží zásah, pomoc vyšší moci. které rozvine naše duchovní schopnosti. Pak lidé začnou objevovat ty správné, zavrženo a ztracené principy a hodnoty. Budou náchylní uvěřit a nechat se vést kýmkoliv, kdo se prohlásí za spasitele. Právě toto zoufalství a odevzdanost vydláždí cestu absolutní a totální totalitě. Ale všechno bude jinak. Tuto formulku používám v poslední době často, protože tím otevírám prostor pro zásah vyšší moci. Jsem si totiž vědom, že není v možnostech obyčejného smrtelníka vytvořit z tohoto světa lidskou společnost. Už to není možné. Nutně musíme tedy připustit Boží zásah, pomoc vyšší moci. které rozvine naše duchovní schopnosti. Pak lidé začnou objevovat ty správné, zavrženo a ztracené principy a hodnoty. Budou náchylní uvěřit a nechat se vést kýmkoliv, kdo se prohlásí za spasitele. Právě toto zoufalství a odevzdanost vydláždí cestu absolutní a totální totalitě. Ale všechno bude jinak. Tuto formulku používám v poslední době často, protože tím otevírám prostor pro zásah vyšší moci. Jsem si totiž vědom, že není v možnostech obyčejného smrtelníka vytvořit z tohoto světa lidskou společnost. Už to není možné. Nutně musíme tedy připustit Boží zásah, pomoc vyšší moci. Ale všechno bude jinak. Tuto formulku používám v poslední době často, protože tím otevírám prostor pro zásah vyšší moci. Jsem si totiž vědom, že není v možnostech obyčejného smrtelníka vytvořit z tohoto světa lidskou společnost. Už to není možné. Nutně musíme tedy připustit Boží zásah, pomoc vyšší moci. Ale všechno bude jinak. Tuto formulku používám v poslední době často, protože tím otevírám prostor pro zásah vyšší moci. Jsem si totiž vědom, že není v možnostech obyčejného smrtelníka vytvořit z tohoto světa lidskou společnost. Už to není možné. Nutně musíme tedy připustit Boží zásah, pomoc vyšší moci.

Přeskočme tedy do období po. Často tvrdím, že právě Slovensko se stane jedním z duchovních center budoucí civilizace. Vidím jeho nesmírný duchovní potenciál a schopnost přežít opravdu cokoliv a přitom si zachovat víru. Pochopitelně se to setkává s nepochopením. Tento čas poznáte podle toho, že se začne masový exodus civilizace Západu směrem na východ. Nedávno jsem se zúčastnil jedné společenské události v jedné nejmenované obci. Na úvod zazněla zpívaná slovenská hymna. Ne jen taková obyčejná z playbacky. Potom duchovní slovo o víře, lásce a naději. Vždy to se mnou pohne. Akorát k té naději mám výhrady. Jak se řekne, naděje umírá poslední. K naději se upínají zoufalci ve stavu absolutní beznaděje. Slovo naději bych asi nahradil slovem klid. Protože právě neklid je hnacím motorem konzumní společnosti. Neustále nás vybízí vlastnit, bojovat, vítězit. Právě klid a neklid jsou znaky buď lidské a láskyplné, nebo dravé a Bezprincipiální společnosti. Zachovejme si tedy víru v to, co děláme, že je správné, vnitřní klid, abychom odolali pokušením a nástrahám následujícího těžkého období a lásku k bližnímu, protože bez ní lidstvo nepřežije. A vytrvalost, protože naše víra v dobro bude těžko zkoušena. A my musíme obstát.

PS: Analogie popisovaných událostí s biblickými příběhy a proroctvími o příchodu Antikrista není náhodná. Nacházíme se na konci Apokalypsy.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 2,59 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Pár novoročních předsevzetí

    VIDLÁK Tož vám přátelé přeji vše nejlepší do roku 2022.  Podle všech majnstrýmových médií to bude rok ruského útoku

    Hyenismus vyšších cen

    TEREZA URZOVÁ Opakovaně se dostávám do diskuzí, ve kterých je vyšší cena roušek, respirátorů a dezinfekcí dle mnohých diskutérů hyenismus