
Moravcův pád do zapomnění
JOSEF VOHNOUT
Václav Moravec mluvící hlava z výkladní skříně liberální scény se pokusil o svůj vlastní mediální projekt. Výsledkem jsou nenaplněná očekávání a ekonomický propad. Bylo by poněkud zpozdilé vysmívat se někomu, komu se nezdařil podnikatelský záměr, ale ukazuje to na skutečnou sílu úspěšných libtardů včetně jejich víry v hlásanou ideologii. Což nastoluje otázku, kdo je vlastně tady ta okrajová skupina?
Chytří a úspěšní
To, že se někomu něco nepodařilo, není důvod k posměškům, alespoň pro mne. Každý podařený podnik představuje přínos pro celou společnost. Nicméně propad záměru soudruha Moravce ukazuje, že libtardí propaganda je naleštěný prd pro velmi malý zlomek populace. Na mediální scéně působí několik podobných projektů a pro Moravce mělo být varováním zoufalé živoření Deníku N nebo štvavého plátku Forum24. Ty by bez dobrotivých strýčků, kteří je sponzorují, nepřežily ani minutu. Na obranu libtardů je potřeba podotknout, že fondy tekoucí z práce dezolátů do jejich kapes se poněkud ztenčily. Proto je tak obtížné najít nějakou tu korunku na další hlásnou troubu, která v podstatě opakuje to stejné, co je slyšet ze všech ostatních hodnotových médií.
Základní pravidlo sebechvály libtardů říká, že oni představují úspěšnou, chytrou a konstruktivní část společnosti. Jde o lidi s plnými kapsami využívajících svobodný evropský prostor ke své realizaci a také mající lepší erekci a sex. V protikladu s tím dezoláti tvoří okrajovou skupinu, jejíž názory nikoho nezajímají. Neboť se jedná o hloupé a neúspěšné lidi, kteří díky frustraci ze svého hrozného života volí populistické strany. Což zahrnuje všechny nejedoucí na vlně evropských hodnot. Trochu odbočím, ale na tomhle tvrzení mne vždycky udivovalo, že je někomu vyčtena jeho nespokojenost. Jakoby bylo něco špatného na tom, že jedinec, který v daném systému není schopen naplnit své sny nebo potřeby, má touhu ho změnit. Naopak mne děsí společnost, ve které není přípustné být nespokojen.
Ale zpět k tématu. Když probíhala diskuse, nebo přesněji propaganda, o tom, že si nesmíme nechat ukrást naše veřejnoprávní média, tak jako hlavní argument zaznívalo, že jen pro hloupé dezoláty to znamená problém. Bohatí a úspěšní lidé přece nemají problém vytáhnout z kapsy nějakých pár směšných korun. Ale chyba lávky. U Moravce, který na ty blahobytné libtardy spoléhal, se ukázalo, že to je problém a to hodně velký. Zbožňovaná ikona se rozhodla nebýt součástí zestátněné České televize a nabídla vlastní médium. Moravec zjevně čekal, že angažovaní bojovníci za lepší eurosvět, kteří se v době jeho slávy k němu lísali, nezaváhají ani na minutu a svou hvězdu podpoří. Leč pro pravověrné libtardy je nabídka příliš rozsáhlá, a když jde o jejich korunky, to vydávají neradi. Požadovat po dezolátech, aby klopili, ó, to je jiná. Tam je to v pořádku, musí si od úst odtrhnout pivo, či cigaretu a v ideálním případě i jídlo.
Eurožvásty nikdo nechce poslouchat, natož za ně platit
Je docela komické sledovat, jak Moravec uvěřil své vlastní propagandě, že je skutečným hlasem lidu. Že opravdu představuje velkou část obyvatel našeho státu a jejich vidění světa. Ejhle, ukázalo se, že tomu tak není. Mimochodem jeho tvrdý náraz do zdi poněkud utlumil hlasy zaměstnanců médií „veřejné služby“ a jejich hrdinská prohlášení, že v takové televizi nebudou pracovat. Nějak si na krachu pokusu o vlastní projekt u nejpopulárnějšího moderátora uvědomili, že je nikdo nepotřebuje. Stávka těchto lidí také přesvědčivě ukázala, že kromě předstírání masové podpory za nimi nikdo nestojí. Bylo to jako v divadle, několik herců na jevišti a zbytek namalovaný jako kulisa.
Takže sledovanost Václava Moravce spadla pod úroveň médií místního významu. Co z toho vyplývá? Ukazuje se, že sociální skupina představující konzumenty této propagandy, je naprostá menšina, jejíž přesvědčení nesdílí prakticky nikdo. Touha po tom nechat se krmit evropsky hodnotnou propagandou prakticky ve společnosti neexistuje. Hlasování peněženkou bývá vždy velmi přesvědčivé a ukazuje, že naprosto chybí poptávka po konzumaci europropagandy. Nikdo ji nechce poslouchat, natož tak za to platit. Evropské hodnoty už téměř nikoho nezajímají. Skutečností zůstává, že rozsah liberálních žvástů na mediálním trhu je obrovský počínaje Deníkem N a konče Českou televizí. Všude se říká v zásadě to stejné – EU je super, Ukrajina vítězí, musíme bojovat za lepší svět, žijeme lépe a radostněji. Proto si pravověrný libtard má z čeho vybírat. Tak proč by měl poslouchat neustále ty stejné bláboly a navíc za ně platit?
Kdo vyhrává, nevíte?
Liberálové věří ve vítězství svých idejí stejně tak, jako třeba soudruh Pávek věřil v konečný triumf komunismu v roce 1989. Nevěří v to, že by ještě mohli být na straně, která vyhrává a tomu odpovídá jejich hemžení. Ale bohužel se jim nerýsuje někdo, kdo přesvědčivě vítězí, aby se k němu mohli přidat. Pokud mezi vítězi budou Rusové, tak se moc těším na to veselé panoptikum našich umělců, jak budou zdůvodňovat, že Rusy odjakživa milovali. Že je to absurdní? Kdybych někomu před dvaceti lety řekl, že prezidentem bude kovaný komunista řečnící o nebezpečí komunismu, tak by mi nikdo nevěřil včetně mne samotného. Ale ať nechodím daleko, kdybych hlásal, že bude zakázáno zpívat ještě v době před covidovým švindlem, kdo by mne neměl za blázna? Každý viděl, jak je to nařízení absurdní, že to je naprostý nesmysl a co se stalo? Prostě se to dodržovalo, protože byla daná linie a přizpůsobivá část naší populace se přidala na vítěznou stranu. Každý, kdo má oči, vidí, zač stojí realizace liberální demokracie. Stačí se podívat směrem na západ. Napadlo by někoho před pár lety, že v Berlíně bude veřejný bazén, do kterého smí v určitý čas jen černoši? Napadlo by někdy někoho, že za páteř energetiky budou považovány větrníky a slunečníky? Libtardi si docela dobře uvědomují, v jakých problémech to vše je. Ale chovají se, jak jim přirozenost diktuje. Snaží se lhaním zakrývat skutečnost. Své lži prohlásí za pravdu, a když realita odporuje tomu, co hlásají, tak to dopadne špatně s tou realitou. Když už to nejde skrýt, tak to prohlásí za úklady ruské hybridní války. Průšvih pro ně nastává, když svým lžím začnou věřit, a svou schopnost se uživit vsadí na pravdivost vlastní propagandy.
Proti tezi o okrajovosti libtardů lze argumentačně postavit volební výsledky, kde na to, co Fiala a spol. předvedli, dostali neuvěřitelné množství hlasů. Na co sáhli, to zmrvili a proti nim se i někdo takový jako Babiš jeví jako státník. Přijde mi neuvěřitelné, že může existovat volebně úspěšný projekt, jako je STAN. Jejich programem jsou vysoké daně, euthanasie, omezení parkování ve městech a další státní buzerace. I přes podpis Migračního paktu jsou stále ve Sněmovně a těší se stabilní voličské podpoře. Na otázku, proč je část společnosti tak masochistická, že jí může imponovat takový politický program, asi není jednoduché nalézt všezahrnující odpověď. Ovšem jedna věc je volba alespoň zdánlivě směřující k vítězné straně a druhou věcí je víra v ideologii, kterou dotyčná strana představuje. Ať už se nám to líbí nebo ne, tak se část populace skrze své přirozené instinkty ráda připojuje k vítězům a pravdomluvná média spolu s nezávislými průzkumy ukazovala na možnou výhru soudruhů z tohoto spolku. Propaganda obviňující ze svých prohřešků druhé funguje zcela spolehlivě. Například soudruh Foltýn, a to se mi zdá dodnes neuvěřitelné, že si tohle mohl dovolit, označil svoje politické odpůrce za „svině“. Ale v očích propagandy jsou to dezoláti, kteří rozdělují společnost. Mám moc rád tento žvást tvářící se jako argument. Docela by mne zajímalo, co se jako změní, když budeme všichni myslet stejně? Všichni budeme vykřikovat stejná hesla, budeme milovat stejné vůdce a semknutí pochodovat leninskou cestou kupředu. Jednotná společnost znamená, že si moc může dovolit vše. Ale abych uzavřel v optimistickém duchu, tak se těším na zdůvodnění, že za výsledky Moravcova projektu vězí ruská hybridní válka.
D-FENS
- Peková versus mafie - 24.8.2026
- Moravcův pád do zapomnění - 24.8.2026
- Vzrušená debata na Primě: Kdo může za rozpočet? - 24.8.2026

A chybí někomu?
Ale v téhle zemi jsou všichni spokojení, 100% poslanců sleduje stejný záměr a 99% aktivních voličů jim zas dalo mandát k další destrukci státu – a je úplně jedno, které mluvící hlavy u toho kdo chce vídat, výsledky jsou shodné. Nespokojenci tvoří tak marginální část společnosti, že je není ani vidět ani slyšet.
Vohnout. Zcela odpovídající jméno…