19.12.2022
Kategorie: Ze světa

Mlčením jsme se propracovali k řevu

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Je ruská válka na Ukrajině důsledkem toho, že ruské vedení zešílelo? Nebo jsme se nesnažili najít společnou řeč při řešení sporných otázek? Podpořila to i doba covidu, kdy se politici ani diplomaté nesetkávali a místo jednání u jednoho stolu na sebe pokřikovali přes celou planetu? A mělo by Rusko svou válku prohrát?

„Ke stolu musíte zasednout v situaci, kdy máte v hlavě představu, k čemu by se mělo dojít a jak by to mělo fungovat. Důležitým předpokladem je i elementární důvěra mezi politiky a vědomí, že chceme dosáhnout uspokojivého cíle. To je nyní velmi narušené. Nejvyšší světoví lídři nejsou schopni komunikovat,“ řekl pro Deník diplomat Rudolf Jindrák. Světoví lídři spolu nejsou schopní komunikovat, zásadní věta, která si jako vyúčtování začala brát tisíce lidských životů a na kousíčky rozmlácenou mezinárodní stabilitu. A také naznačuje budoucí konfrontaci s Čínou.

V posledním desetiletí se celé mezinárodní společenství utvrzovalo pomalu v oboustranné izolaci. V Rusku se Západ začal silně vykreslovat jako nepřítel, se kterým se dříve či později bude muset Rusko střetnout na válečném poli. Absurdně se tím zavíraly dveře pro diplomacii, což vedlo k tomu, že se ruská politika stala arogantní a imperiální. Na nedostatku komunikace vznikla potřeba chránit se před okolím i za cenu války. Politici nekomunikovali, ale stávali se rukojmími své vlastní politiky.

Ze strany Západu pak Rusko zastupovalo permanentně roli černého Petra. V USA zvítězil Donald Trump? Následoval výbuch nenávisti k Rusku, které Trumpa do úřadu svými skrytými zásahy dostalo, jak začala tvrdit média. Paranoidní mediální manipulace, která se v závěru Trumpova mandátu ukázala jako kompletně vylhaná, přesto vedla k dvěma vážným pokusům o odvolání Trumpa z úřadu. Každé volby na Západě byly provázané tvrzením, že je ovlivňovala ruská strana ve svůj prospěch. Jedině když volby dopadly ve prospěch levicově liberální demokracie, ruská nota utichla. Kdyby loňské volby nevyhrál Fiala, ta správná média společně s BIS po volbách pravděpodobně vyrukují s ruskou stopou. I ze strany Západu se neustále před Ruskem zavíraly dveře. Studená válka, která probíhala vlastně od nástupu Putina do Kremlu.

Západ se za posledních třicet let choval velmi sebevědomě. Vybombardoval Srbsko, Irák, Afghánistán, Sýrii, Libyi. Válka v Iráku byla svou bestialitou fascinující. Válečné zločiny ze strany USA a jejich spojenců na denním pořádku. Viz pronásledování Juliana Assange, který o všem referoval na svých WikiLeaks a za což se mu USA už deset let snaží zlikvidovat život (s úspěchem). Stejné bestiality se USA dopouštěly v Afghánistánu za dobu jeho dvacetileté okupace a pronásledování Tálibánu, který je po loňském úprku ze země naším partnerem pro diskusi. Stejně jako pro USA.

Podobně, ač v ne tak velkých rozměrech, protože oslabené po 90. letech, se chovalo Rusko v Jižní Osetii, v Čečně a na Ukrajině. Velmocenské choutky bez diplomacie, která by, snad, snad jsme ještě lidé a umíme mluvit, zastavila zabíjení v zájmu politiků. Ani Rusko se v bestialitě nenechalo zahanbit a užívalo si svých válečných zločinů nanejvýš štědře. Žádná lidskost. Válka.

Velmoci spolu nebyly schopné komunikovat. USA získaly v 90. letech pocit, že se staly vítězem dějin. Na počátku 21. století se ale Rusku začala vracet chuť porvat se o svůj prostor, k tomu pak přispěla Čína, která si svůj prostor za posledních dvacet let vydupala doslova z podlahy a stala se třetí světovou velmocí. Jenže znovurozdělení na velmoci Rusko i Západ strhlo do politiky dvacátého století. Tedy do politiky konfrontační, studenoválečné, kdy tupá síla odhozeného granátu nahradila diplomatické jednání v rukavičkách.

Obětí je, jak to tak bývá, obyčejný člověk, kterému granáty prší na hlavu. Ani jedna velmoc nepracovala na společném cíli, tedy pro blaho lidstva jako takového. Gradovaly jen svou nenávist a boj o první příčku. Jak by měl dopadnout nynější konflikt? Rozpadem Ruska na několik malých států. A rozpadem USA na několik malých států. Rozpadem Číny na několik malých států. Protože existence dvou (tří) velmocí je prostě bezpečnostní ohrožení pro celou planetu. Přičemž malé státy spolu musí mluvit a většinou se domluvit. A když do sebe přece jenom vletí, není to taková hrozba, jako když se do sebe pustí velmoci.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 3,52 out of 5)
Loading...
42 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)