
Maskovaná politická propaganda na školách
IVAN ŠRÁMEK
Měl jsem už rozepsaný příspěvek o politické propagaci „jedné strany a ideologie“ ve školských zařízeních, když mi můj přítel z akademického prostředí poslal obohacení textu ohledně politické činnosti na olomoucké univerzitě. Rozhodl jsem se ho tedy také použít níže v tomto článku.
Co praví zákon o politické propagaci na školách?
Zákaz politické propagace ve státních (a obecně všech veřejných a registrovaných) školách v České republice je definován primárně Školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb.), konkrétně v jeho § 32.
Tento zákaz je formulován následovně:
- Zákaz činnosti: Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí.
- Zákaz propagace: Není povolena žádná forma propagace politických stran a hnutí.
- Zákaz reklamy: Školský zákon také zakazuje reklamu, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání.
Klíčové aspekty definice zákazu:
- Odpovědnost školy: Školy jsou odpovědné za to, aby žáci nebyli vystaveni politické propagandě.
- Politická činnost učitelů: Učitelé nesmí svou politickou činnost přenášet do své práce ve škole.
- Vzdělávání vs. agitace: Cílem je zajistit, aby vzdělávání nebylo zneužito k politické indoktrinaci. Škola by nicméně měla vést žáky ke kritickému myšlení a respektu k odlišným názorům, což se liší od agitace.
- Inspekce: Česká školní inspekce nehlídá aktivně předvolební agitaci, ale řeší stížnosti na porušení tohoto zákazu.
Nutno podotknout, že zákaz se vztahuje na veškeré prostory školy a školských zařízení (včetně např. školních družin).
Komu je ku prospěchu politická propagace?
Jistě jste ještě v loňské předvolební kampani zaznamenali poměrně hojnou účast politiků spolčení SPOLU-PirSTAN ve školách, na tzv. „besedách o demokracii“ či o fungování českých ústavních institucí.
Mohlo by se zdát, že z úst politiků je to ten pravý a dobrý zdroj informací, a v tom bych mohl do určité míry souhlasit. Přičemž bych tam viděl raději nějakého právníka, který se specializuje na ústavní právo a podobně.
Ovšem ve světle toho, že se takových besed účastnili výhradně politici z liberálního spektra, a dokonce ředitelé škol často na výzvu svých zřizovatelů (nebo vlastní „ideové angažovanosti“) rušili a zakazovali podobná vystoupení politikům tehdejší opozice, lze se nejen domnívat, že tím byl porušen zákon o zákazu politické agitace ve veřejném školství zřizovaném státem a placeném z daní občanů.
Kde není žalobce, není ani soudce
Nesmíme vůbec opomenout masové promítání propagandistického rádoby dokumentu Velký vlastenecký výlet, které se konalo v prosinci 2025 za účasti cca čtyř tisíc dětí, které byly na toto promítání svezeny z celé republiky. Zažíval jsem jisté deja vu z dob komunistického režimu, kdy se konaly velmi podobné akce a kdy portréty komunistických pohlavárů Husáka, Gottwalda, Lenina a Brežněva visely na oponách na jevišti. Jen byl tentokrát komunistický pohlavár a vojenský rozvědčík Petr Pavel přítomen osobně, aby promluvil k nové liberálně demokraticky ukovávané mládeži.

A ta indoktrinace se netýká jen ze strany politických stran a hnutí, co spolu mluví, ale je také prováděna skrze politické (ne)ziskovky jako třeba EDUIN Boba Kartouse nebo další. Popis jejich chování a vlivu ohledně indoktrinace dětí perverzní liberálně progresivistickou ideologií najdete také na stránkách Aliance pro rodinu.
A ani po prohraných volbách v říjnu loňského roku se někdejší koaličníci nevzdali, a protože jejich královské rady příliš netáhnou, nastoupil do čela této progresivní agendy generál/prezident, kterého roztleskával „hnědokošiláček“ Mikuláš Minář se svým ziskovým spolkem Milion chvilek pro demokracii, jemuž jde o demokracii až na posledním místě. V první řadě mu jde znovu o peníze, a v řadě druhé mu jde o vyvolání pražského Majdanu jakožto cesty, jak nedemokraticky zvrátit výsledky voleb.
Na svolané demonstraci Stojíme za prezidentem! pozorný člověk nabyl dojmu, že nově budovanému kultu osobnosti generál/prezidenta už opravdu chybí jen nadživotní socha na Letné.
A to je právě kámen úrazu. Pavel se musí do příštích voleb prezentovat jako prezident sjednotitel, a jak mu jistě protoKolář poradil, je nutné začít pomalu, ale jistě rozptylovat jeho stranickou příslušnost k demagogům Green Dealu, zastáncům „IV. Říše EUSSR“ a revizionistům Benešových dekretů, aby měl zajištěný další mandát a ošatné pro svou politručku. Proto na uniklém videu mimo pódium káral Mináře, aby již nebyl označován za jediného lídra a zástupce současné (národozrádné) opozice.
Vysoké školství, moc, peníze a „správné ideové ukotvení“
Po skončení mandátu v Evropské komisi zaparkovala vrchní cenzorka Eva Jourová na Univerzitě Karlově. A netrvalo dlouho, kdy univerzita začala omezovat svobodu vyjadřování jistými definicemi o dezinformacích a nepřípustných projevech. Že to je v absolutním rozporu s akademickými svobodami, kdo by staral.
Jenže to není jediný jev. Co se děje na poměrně známé univerzitě v Olomouci? Takto mi to popsal můj FB přítel z akademického prostředí:
Současný rektor, docent Kohajda, je bývalý poslanec za KDU-ČSL. Zvolen rektorem byl ještě v době, kdy vykonával poslanecký mandát, což samo o sobě je – mírně řečeno – nezvyklé. Neznám podobný příklad z jiné univerzity, protože se běžně dbá na politickou nezávislost ve funkci rektora. Kohajda údajně chystá kandidaturu do Senátu.
Stejnou partaj reprezentuje také profesor Jaroslav Miller, exrektor, který začal tvrdý boj s Přírodovědeckou fakultou, jmenovitě s profesorem Kubalou (pozn. autora: který poskytl velmi zajímavý rozhovor Nadačnímu fondu svědomí národa) jako jejím děkanem o CATRIN (pozn. autora: Czech Advanced Technology and Research Institute je vysokoškolský ústav Univerzity Palackého v Olomouci, který byl založen v roce 2020; jedná se o špičkové vědecké centrum zaměřené na mezioborový výzkum v oblastech nanotechnologií, biotechnologií a biomedicíny), na něhož se snažil z Přírodovědecké fakulty přetáhnout zdroje – lidské i finanční. Na univerzitě kolem toho proběhlo mnoho sporů včetně soudních, dají se dohledat ve veřejných zdrojích.
Miller posléze pracoval jako náměstek ministra školství Beka a dnes je předsedou klíčového orgánu – Národního akreditačního úřadu, který přes institucionální akreditace drží významnou páku moci nad všemi českými univerzitami. Vše je politicky propojeno přes KDU-ČSL.
Ve svém vyjádření tvrdí, že pokud prezident nevyzývá k volbě konkrétní strany, je jeho působení ve školách legitimní a v pořádku. Tato argumentace je však účelově zúžená na formální výklad zákona. Politika není jen přímá výzva „volte XY“. Politika je i systematické budování obrazu, prezentace názorů, hodnot a postojů před publikem, které je vystaveno autoritě nejvyššího ústavního činitele.
Prezident republiky není neutrální pedagog, ani úředník bez názoru. Je to aktivní politický aktér s jasně vyhraněnými postoji k domácí i zahraniční politice. Pokud o těchto tématech mluví ve školách, vstupuje do politického prostoru – a škola se tím stává nástrojem jeho veřejného působení. To, že se tomu říká „beseda“, na podstatě nic nemění.
Profesor Kopecký přitom zcela ignoruje zásadní aspekt, a to asymetrii moci a vlivu. Student není rovnocenným partnerem politické diskuze. Je publikem v instituci, která má být ze zákona politicky neutrální. Prezident zde vystupuje s aureolou státní autority, což jeho sdělení automaticky legitimizuje a posiluje. To není neutrální prostředí. To je prostor s výraznou mocenskou nerovnováhou.
Ještě závažnější je střet rolí samotného profesora. Nejde o anonymního komentátora. Jde o akademika, který svou profesorskou autoritu používá k tomu, aby veřejnosti sdělil, že tato forma působení je „v pořádku“ a „přínosná“. To už není analytická distance – to je normativní obhajoba konkrétní politické praxe.
A aby toho nebylo málo, profesor Kopecký článek i samotnou anketu aktivně propaguje na svém veřejném facebookovém profilu. Tím se z něj nestává nezávislý expert komentující situaci, ale aktivní účastník mediální kampaně, který pomáhá šířit narativ o legitimitě těchto návštěv. Akademická autorita je zde využita jako nástroj veřejného přesvědčování.
To je zásadní problém. Akademik má analyzovat moc, klást nepříjemné otázky a upozorňovat na rizika. Ne sloužit jako legitimizátor politického marketingu. Pokud profesor veřejně hájí působení konkrétního politického aktéra ve školách – a současně tuto obhajobu sám šíří na sociálních sítích – vstupuje tím plně do politického prostoru. A měl by nést odpovědnost za to, že jeho akademický titul není štítem, ale nástrojem politického vlivu.
Nazývejme věci pravými jmény. Nejde o neutrální vzdělávání. Jde o politickou komunikaci v prostředí, které by mělo být před politickým vlivem chráněno.
Všimněte si stakeholderů (pozn. autora: osoba, skupina nebo organizace, která má zájem na chodu firmy či projektu, může jej ovlivnit nebo je jím přímo či nepřímo ovlivněna) – Alexandra Alvarová, Janek Wagner (pedagogicke@info), FB České pirátské strany, Matouš Bořkovec (MŠMT) a mnoho dalších.
Závěr
Adolf Hitler: „Kdo vlastní mládež, vlastní budoucnost.“
Vladimir Iljič Lenin: „Dejte mi čtyři roky na to, abych učil děti, a semínko, které jsem zasel, už nikdy nebude vykořeněno. Dejte mi jen jednu generaci mládeže a já změním celý svět.“
Paulo Freire ve své knize Pedagogika utlačovaných varuje, že „manipulace, heslovitost a reglementace jsou nástroji nadvlády“, které brání skutečnému osvobození člověka.
Noam Chomsky moderní vzdělávací systém popisuje jako „propracovaný filtr“, který odstraňuje ty, kteří jsou příliš nezávislí, myslí sami za sebe a nejsou dostatečně submisivní.
DENÍK.TO
- Trump nasadil Eurokratům “Dvojitého Milhouse”! Putin bere půl Ukrajiny! - 1.4.2026
- Pokud je to pravda, Rakušan musí skončit - 1.4.2026
- Neveselá situace - 1.4.2026


(19 votes, average: 4,79 out of 5)
Prezidentův Kolář
Kolářův prezident
Jednou provždy musíme vyřešit otázku zbohatlíků, co si vydělali na své movité i nemovité majetky poctivou prací. Takové my v našem kapitalismu nepotřebujeme! Nemají rádi lidi, protože je zaměstnávají za málo peněz. Sice z jejich podnikání máme hromadu peněz ve státním rozpočtu, ale víte jak to chodí. Zbohatlíci mají takový divný zvyk, že se nám, opravdovým poctivcům koukají pod prsty a drze prohlašují, že my z jejich práce žijeme a považte(!), že dokonce krademe jako straky! Ale to my nikdy, to ti, co na nás vydělávají jsou těmi viníky! Náš kapitalismus spočívá v tom, že všechny peníze jichž se zmocníme chytře nainvestujeme do zbraní všeho druhu, aby z nás měli radost za velikou louží. A nejen tam! A ti ohavní podnikatelé s kapitalistickým kukučem nám ty ušlechtilé činy vyčítají. Zavřít je, až zčernají! Však se něco najde, třeba Ptačí hnízdo! My to tomu podnikateli otřískáme o hlavu! Padesát milionů nainvestoval do neobyvatelné, divné stavby! Tak a máme ho!
A my si zatím v klidu budeme užívat miliard, co nám po právu patří. Nějaké ty lehké topné oleje bratru za sto miliard, to je jiná liga! To Babiš čumí! A to jsme ještě stihli prodat zahraničním korporacím a koncernům kde co. Bez potřebných miliard se holt neobejdeme! A když jsme se tak finančně vyfutrovali, můžeme udeřit na toho, kdo to všechno zavinil, kdo snímá všechny hříchy mafií. ANO, to je ON ! Ten jediný pachatel, kvůli němuž celá země chřadne a chátrá! Ukažme si na něj prstem a pusťme se do dalších dobrodružství, třeba s fotovoltaikou. Měli jsme vyhlídnutý bilion kaček pro nás, jako kapesné. Ale zase nám to pokazila nějaká Vitásková. Vyhodit, znemožnit, zavřít! Do našeho noblesního světa v žádném případě nepatří! A co teprve naši američtí přátelé! Koupíme od nich s chutí několikrát předražené stíhačky, které po nějakém tom roce tutově dostaneme. To je naše skvělá, smysluplná práce! Každého, kdo v tom vidí levotu skřípneme! Nesahejte nám na naše milované pedofily, něžné to bytosti, které si kvůli troše štěstí koupili i ostrov! Jsou hodni obdivu! Že naši hoši sem tam nějaké to dítě zabijí? Ale to víte, oni jsou hraví. A takové báječné muže máme za svůj vzor! Co nám doporučí, to od nich bereme ne, že musíme, ale proto, že chceme! Musíme totiž myslet na zadní kolečka, ONI nám jistě rádi pomohou, až společně spustíme tu naši netrpělivě očekávanou válku. Vezmou nás do krytu, protože nás jistě mají rádi za to, že jim uděláme co jim na očích vidíme. ONI nás, jako ty své ovečky, jistě očistí od našich stamiliardových hříšků, které jistě považují za roztomilé. A tak vám všem brzy zamáváme naposled a pak zmizíme do podzemních měst za svými vyvolenými. My nejsme děti!
Jenom ty „naše“ děti musíme trošku proškolit, možná si nějaké z nich vezmeme s sebou, by měli strýčkové radost a potěšení. Proto chodíme do škol, abychom se porozhlédli po hezkých holčičkách a chlapečcích. Co jim nakukáme nechte na nás!
Mějte se hezky.
Možná to budou dvě mouchy jednou ranou.
Specie bez morální páteře, která má na sebe složky v Langley i Moskvě plus IQ 107 flanelky se cítí bezpečně v prostředí dětí a fanatických svazáků.
Protože tam nehrozí žádné nepříjemné dotazy.
Adolf Hitler: „Kdo vlastní mládež, vlastní budoucnost.“
Vladimir Iljič Lenin: „Dejte mi čtyři roky na to, abych učil děti, a semínko, které jsem zasel, už nikdy nebude vykořeněno. Dejte mi jen jednu generaci mládeže a já změním celý svět.“
Paulo Freire: ve své knize Pedagogika utlačovaných varuje, že „manipulace, heslovitost a reglementace jsou nástroji nadvlády“, které brání skutečnému osvobození člověka.
Noam Chomsky: moderní vzdělávací systém popisuje jako „propracovaný filtr“, který odstraňuje ty, kteří jsou příliš nezávislí, myslí sami za sebe a nejsou dostatečně submisivní.
Jan Ámos Komenský : škoda rány která padne vedle !
To poslední nebyl Komenský, ale Makarenko.