Mantra evropského volného trhu. Jinak řečeno, vezmeme si všechno, co se nám hodí…
JANA MARKOVÁ
Západní evropský trh byl pokřivený dotacemi a my jsme ani náhodou neměli mít stejné podmínky jako jejich firmy. Měli jsme jen slepě plnit, co se nám řeklo, jak se nám řeklo, souhlasit a neptat se. Proč? Protože prý když to neuděláme, tak nás na ten jejich Západ zkrátka nepustí. A je úplně jedno, jak nevýhodné to pro nás ve strategickém horizontu bude. To totiž nikoho nezajímalo. Bohužel ani nás ne.
Začalo to postupnou likvidací našeho zemědělství. Musíte na svůj trh pustit evropské a jiné zemědělce! Tak jsme je pustili. Pustili jsme je v době, kdy oni měli x násobné dotace oproti našim producentům. Jejich potraviny byly levnější a my jsme nadšeně jásali, jak je to bezva, že vlastních netřeba. Byly země, například Polsko, které se tomu vzepřely a dojednaly si podmínky srovnatelné. My jsme si takové podmínky dojednat nedokázali a možná jsme ani nechtěli. Viďte pane Teličko. A tak se na rozdíl od toho Polska u nás začaly rušit chovy prasat, skotu, drůbeže, zavíraly se mlékárny, přestávala se pěstovat zelenina a ovoce. Nebyl pro ně odbyt, naši zemědělci byli drazí, ale ne vlastní vinou. Bruselští úředníci a naši poskoci rozhodli, že to tak má být. Pole jsme začali prodávat na zahraniční obří logistická centra, montovny a skladové haly. Pole, kde jsme do té doby pěstovali obilí, pole do kterých se vsakovala voda, pole, která nás byla schopná uživit. Bylo nám vysvětleno, že i to je v pořádku. Na co pro vás pole. Obětovali jsme je pro evropské pozlátko velmi snadno.
Krachující podniky skoupili levně západní koncerny a mnohdy ještě dostaly pobídky ve formě odpuštění daní, aby zde se zde vůbec usídlily. Bylo nám vysvětleno, že i to je v pořádku, že tak to má být, že jen hloupý, průměrný Čech to nechápe. Úplně stejně nám bylo vysvětleno, že je v pořádku, že postupem času máme s polovičními platy ty dovezené potraviny dražší, než lidé v sousedních zemích. Proč, ptali jsme se? Protože přece vyšší náklady na distribuci a vůbec. Neremcejte a plaťte. A úplně stejně nám bylo vysvětleno, že je v pořádku, že to, co se za draho prodává tady u nás, nedosahuje zdaleka kvality toho, co se prodává na tom našem námi obdivovaném Západě. Sice je to na první pohled totožný výrobek, ale vyrobený z levného odpadu. Výrobek pro východní trhy. A tak máme prášek na praní, co pere míň, čokoládu co není čokoláda, ale palmový tuk, párek bez masa, cibuli, která je uvnitř shnilá a tak by se dalo pokračovat velmi dlouho. Že jsme se měli ozvat? Ozvali jsme se. Ale bylo nám řečeno, že sice náš zákazník náš pán, ale jelikož my prý máme jinou chuť a požadavky, tak přesně toto je pro nás vhodné. Pro nás na východě. Konec diskuze, zamítnuto.
Nastoupily velké obchodní řetězce. Svými cenami dotovaných, za hubičku koupených produktů ve Francii nebo Holandsku dál likvidovaly naše zemědělce, kteří zaorávali zbytky toho, co vypěstovali, protože zkrátka dotovaná mrkev je dotovaná mrkev. Aby si alespoň něco vydělali, začali místo jídla pěstovat řepku. A tak máme ten sajrajt všude a jsme zdaleka nejžlutější zemí v Evropě. Možná na světě. Pokud ale nastane nějaká krize, zřejmě nebudeme mít co jíst. A to ne obrazně, ale doslova.
Soběstačnost ve strategických oborech není pitomost, jak se nám tu roky snažili namluvit. Posmívali se tomu, dělali z nás hloupé čecháčky, kteří si nevidí na špičku nosu. Intelektuálové se sójovým lattéčkem. Myslím, že teď se v plné nahotě ukáže, jak velkou chybu jsme udělali, a kdo si na tu špičku nosu neviděl. A zdaleka to neplatí jen u zemědělství. Přišli jsme o možnost určovat si vlastní cenu energií, přišli jsme o možnost rozhodovat si o vlastní vodě, nepatří nám jediná rafinérie ani zásobník na plyn a ropu, nepatří nám závody na výrobu léků, prodali jsme nejlukrativnější železniční spoje. Teď teprve, ve chvíli, kdy bude všude nouze o vše, a ona bude, teď přesně ti samí, co nám tvrdili, že je potřeba se otevřít cizím trhům na úkor těch vlastních, na nás udělají dlouhý nos. Odvezou, co se odvézt dá, vymačkají z nás poslední zbytky peněz a tím to zhasne. Měli jste se postarat, sorry jako. Měli.
- Vyhraje Ukrajina válku? - 15.10.2024
- Šíp nebo Moravec, toť otázka zcela nehamletovská! - 15.10.2024
- Zmizíš a budeš zmizelej - 15.10.2024
Autorka sice pláče hezky, ale jaksi tam chybí návod na to, jak se to mělo tehdy řešit a hlavně čím to celé zaplatit. Opomněla totiž fakta, která k té situaci logicky a nevyhnutelně vedla:
1) Zkrachoval Sovětský svaz, rozpadlo se RVHP a všechny bývalé sovětské protektoráty se orientovaly na západ. Východoevropská de facto povinná “spolupráce” a obchodování se zastaralým zbožím tímto skončilo.
2) Většina podniků byla zadlužená a měla zastaralé vybavení, takže byla schopná produkovat maximálně tak zastaralé výrobky, o které nebyl zájem. Navíc s mizernou produktivitou práce. I taková Škodovka byla na hranici bankrotu, přestože jako jedna z mála podniků produkovala na tu dobu relativně moderní produkt – Favorit. Na masivní investice do průmyslu – de facto do vybudování nového moderního průmyslu – Československo/Česko peníze nemělo. A zahraniční investoři zkrátka chtějí svoje investice zpět i se ziskem.
3) Postbolševické Československo a následně Česko na masivní dotování zemědělců nemělo peníze.
Takže v roce 1989 byly de facto jen dvě možnosti:
1) “Otevřít se západu” se všemi negativy z toho plynoucími.
2) Rozšířit železnou oponu i na východní hranice a hospodařit po svém v “ostrovním režimu” tak jako třeba KLDR.
Rudý shitstorm nechť započne!
sovětský svaz se nerozpadl, byl rozpaden. Soc. svět zaostával v realizaci “elektroniky”. A skýtá se otázka, jaké plusy přinesl překotný vývoj v této oblasti člověku a lidstvu.
Tak jasně že to “rozpadl se” znamená, že tehdejší bolševické vedené rozhodlo o jeho rozpadu. Rovněž se nabízí otázka, jaké plusy by komu přineslo pokračování v zaostávání stylem KLDR.
a ono by se pokračovalo stylem KLDR? V létech pěrestrojky si rusové pozvali amerického profesora, ekonoma ruského původu, aby provedl zhodnoceni stavu a výhledu tehdejšího hospodářství (jméno vám neřeknu, protože si ho nepamatuju, ale o tomto vím z poslechu přednášky jineho ekonoma, který se v té době v těchto výšinách pohyboval). Závěr byl ten, že možnosti ekonomiky jsou efektivni pouze z 80% a příčina je ve stylu řízení. Toto číslo nebylo srovnáním ruska se západem!
No a změnit styl řízení znamenalo pryč se starými kádry. Takže to dopadlo stejně jako u nás. Raději to předáme cizákum… necháme se za to dobře zajistit a ještě si při té transformaci něco nakradem.. toto byla podstata vítězství demo západu nad východní totalitou. A kam jsme došli díky souhrnu všech západních hodnot, to právě radostně prožíváme.
Já nevím, jak přesně by se pokračovalo v budování komunismu v ostrovním režimu. KLDR je snad jediný reálný případ. Nebo možná ještě Kambodža…
Centrálně řízená ekonomika nemůže fungovat, protože nemá jak spočítat ceny. Nějaká výměna kádrů je kosmetický řešení k ničemu.
Mícháte hrušky s paprikama. Jedna věc byla privatizace obecně, něco naprosto jiného konkrétní způsob provedení, tedy výprodej majetku zahraničním korporacím a kartelům propojeným se státním systémem podpor, regulací a dotací za účelem levně skoupit majetek a prakticky monopolně ovládnout nově otevřené trhy. Navíc ještě od nástupu ČSSD byl výprodej zahraničním korporacím doplněn i tuzemskou státní podporou – těm korporacím, samozřejmě.
Mícháte hrušky s paprikama…
nemáte něco levně? potřeboval bych oboje!!!
Mám hezký trpaslíky, a obrovský… – levně.
Na to míchání jste přišel jak přesně? V článku ani v mém příspěvku není o privatizaci vůbec nic. Natož o konkrétním způsobu provedení privatizace. Pokud se mnou chcete diskutovat, reagujte, prosím, na to, co jsem napsal já, a ne na to, co jste mi podsunul. Děkuji.
Píšete, že v článku ani ve Vašem příspěvku není o privatizaci vůbec nic. Natož o konkrétním způsobu provedení privatizace. Tak se na to pojďme podívat. Třeba text: „I taková Škodovka byla na hranici bankrotu, přestože jako jedna z mála podniků produkovala na tu dobu relativně moderní produkt – Favorit. Na masivní investice do průmyslu – de facto do vybudování nového moderního průmyslu – Československo/Česko peníze nemělo. A zahraniční investoři zkrátka chtějí svoje investice zpět i se ziskem.“ To není o privatizaci (škodovky)?
Autorka píše: “Krachující podniky skoupily levně západní koncerny a mnohdy ještě dostaly pobídky ve formě odpuštění daní, aby zde se zde vůbec usídlily.“ To není o privatizaci? A o konkrétním způsobu provedení privatizace?
Autorce článku vyčítáte, že zde neuvedla „návod na to, jak se to mělo tehdy řešit a hlavně čím to celé zaplatit“. Z článku je ovšem patrné, že autorka nekritizuje prodej majetku (čím to celé zaplatit), ale způsob provedení. Jádrem článku je podle mě toto: „Už nám ale neřekli, že ten „volný“ trh vůbec není volný.“ Takže bych řekl, že spíše Vy reagujete na něco jiného, než co psala autorka.
zemědělství funuje takto:
není skopový maso¨
skopový není pač ho nikdo neprodává
nikdo ho neprodává pač výkupní cena (dnes v TV) je 10korun za kilo (v zahraničí prej 80)
když už je např jehněčí, tak prodejní cena je (na rohlik.cz) 700 !! korun za kilo
s ovocem to není jinak. (na lontě byly meruňky za u silnice 35, na rohliku za 135… a chci vidět kolik by dostal ten co je tam prodával… 10-15 ??)
a tak je to v tomto zasraným gestapáckým protektorátu se vším!
otevřeli jsme se akorát zlodějům a vexlákům všeho druhu !!
volný trh si autorka vykládá mylně, trh jako trhat resp. urvat , takže volné urvání, volné jako jakkoli , oni si švejci “mysleli” že se jich bude volný trh jako ptát, jestli je může oholit dohola ?!? chá chá chá
“Soběstačnost ve strategických oborech není pitomost.
Přišli jsme o možnost určovat si vlastní cenu energií.
přišli jsme o možnost rozhodovat si o vlastní vodě
nepatří nám jediná rafinérie
prodali jsme nejlukrativnější železniční spoje”
Na netu jsem našel, že slečna Marková je místopředsedkyně Trikolory. Podle kolektivistického slovníku bych ji spíš tipoval na členku SPD nebo KSČ. To už se i Trikolora definitivně přesunula doleva? Pravicová strana neplácá kolektivistickou rétoriku o tom, jak by měl stát / lid vlastnit železnice, rafinérie a určovat ceny produktů.
V článku žádný kolektivistický slovník nevidím. Je samozřejmě otázka do diskuse, zda je lepší, jestli „strategická“ odvětví ovládá stát, nebo kartel korporací vedený cizí mocností (jak je tomu teď), ale můžeme hledat odpověď třeba na příkladu Maďarsko vs. Česko. Důslednou privatizaci energetiky dnes nenavrhuje vůbec nikdo. To bych autorce nevyčítal, aktuálně je to utopie.