20.10.2017
Redakce
0
Kategorie: Politika, Volby 2017

Malý předvolební průvodce, díl IX.: Svobodní

Sdílejte článek:

JIŘÍ KINKOR

Navazujeme na předchozí díly našeho seriálu (tomu, kdo je nečetl, laskavě doporučuji jejich přečtení, zejména prvního). Tam jsem uvedl (a zdůvodnil), že měřítkem hodnocení programu a cílů politické strany je to, do jaké míry respektuje princip individuálních práv. Právo na život, svobodu a majetek. Funkcí státu je pouze a jen ochrana individuálních práv, což znamená zajištění bezpečnosti, obrany a justice.

[ad#clanek-respo]

Kdo sledoval celý náš seriál, jistě tuší, proč jsem si nechal tuto stranu nakonec. Ne proto, že má výborný či dokonce ideální program, který by plně respektoval individuální práva. Vybral jsem si ji proto, že její program je – v porovnání s ostatními relevantními stranami – s odstupem nejblíže svobodné společnosti, byť je od ní relativně velmi vzdálen. V iracionálním světě, v němž žijeme, a kde drtivá většina lidí svobodu nechce anebo spíše neví, co svoboda je, je totiž beznadějné očekávat, že by politický program svobodné společnosti získal jakoukoli relevantní podporu. Takže strana, která se chce alespoň trochu svobodě přiblížit, musí program a cíle formulovat ne radikálně ale velmi kompromisně a umírněně. Jak jsem kdysi uvedl ve své knize Trh a stát, nesmíme zaměňovat praktickou politiku a politickou filozofii. Politická filozofie musí být nejobecnějším, plně konzistentím a argumenty precizně podloženým východiskem pro dlouhodobé směřování strany, kdežto praktická politika je uměním možného, tedy uměním získat podporu a prosadit alespoň tu a tam rozumné kroky a doufat, že se tím získá čas, aby racionální intelektuálové ovlivnili myšlení lidí. Bez fundamentální filozofické změny v myšlení lidí nemá žádná politická strana usilující o svobodu dlouhodobě absolutně žádnou šanci.

Nebudu tedy program Svobodných kritizovat za to, že zachovává významnou roli státu v mnoha oblastech, kde stát zásadně nemá co dělat: školství, zdravotnictví, penzijní systém a sociální péče, doprava, kultura, sport, celá ekonomická sféra včetně bankovnictví.

Budu ho kritizovat za to, v čem mohl argumentovat a/nebo formulovat své požadavky/vize lépe:

„Chceme Evropu, kde spolu státy dobrovolně a bez byrokracie spolupracují, obchodují a jejich občané volně cestují.“
Nejde především o spolupráci států a už vůbec ne o obchod států. Jednotlivec je na prvním místě, nikoli stát. Svobodně obchodují a spolupracují jednotlivci a soukromé firmy. Státy neobchodují, ale spolupracují a již zde bylo potřeba říci, že spolupracují suverénní státy. Již v heslech je třeba jasně rozlišovat a precizně formulovat.
A nejde o primárně o byrokracii. O snižování byrokracie jalově vypráví každá politická strana. Svobodní by měli jasně říci, že byrokracie je důsledkem/projevem, nikoli příčinou, proč se stát stal nesnesitelným tyranem. A je třeba jasně pojmenovat příčiny: nesmyslné státní regulace, které pošlapávají svobodu. Nedává smysl se soustředit na snížení „počtu papírů, povolení, úředníků a úřadů“. Všechny tyto věci přece vyplývají z toho, že stát plní nějakou funkci a k jejímu splnění ty úředníky a papíry potřebuje. Je třeba zřetelně říci, že to či ono nepatří mezi funkce státu, tj. vyjmenovat agendy a oblasti, kde stát dnes nejvíce pošlapává svobodu.

„Evropa je ochromena nefunkčností Evropské unie, která se nehezky změnila a stala se byrokratickým molochem. EU produkuje stále více a více euronesmyslů a orgány EU nejsou demokratické a nelze je kontrolovat.“
Ano, ale daleko důležitější je říci, že EU je obludnou socialistickou institucí, která masivně pošlapává svobodu a individuální práva. Deficit demokracie ano, ale to je to poslední, proč je EU nutné odmítnout a odsoudit. Cožpak si Svobodní myslí, že plně demokratická EU by byla jiná než ta současná? Nevěřím, že rozumně uvažující člověk by mohl zastávat tak naivní a zcestný názor. Vždyť víme, že drtivá většina voličů v EU má zoufale iracionální kolektivistické myšlení. Koho asi myslíte, že by voliči plně demokraticky zvolili? Samozřejmě, že levicové socialistické strany – a s velkou většinou. 
A co se týče kritiky byrokracie, tak znovu říkám ano, ale nekonečně důležitější je vyjmenovat alespoň 10 hlavních oblastí, kde EU nejvíce ničí lidské životy a kde vůbec nemá zasahovat do individuálního rozhodování lidí.

„Domníváme se, že je lepší odmítnout i evropské dotace a zhruba sto milionů denně, které odvádíme do Evropské unie, rozdělit obcím podle jasného klíče, nebo nechat přímo lidem. Dotace EU často směřují na nesmyslné projekty a zakázky jsou velmi předražené.“
Příliš měkké. Žádné „domníváme se, že je lepší …“ a nikoli „nebo nechat přímo lidem“. Prostě jasné a sebevědomé sdělení, že EU dotace jsou nesmyslné a nemravné, a že Svobodní samozřejmě dotace z EU i transfery z ČR do EU zásadně odmítá a že o to lidem sníží daňové břemeno.

„Umožníme konkurenci mezi školami“. „Prosazujeme rovnou státní platbu za žáka. Nechceme diskriminovat ani soukromé a státní školy, ani domácí vzdělávání.“
Tuto je zásadně pomýlená myšlenka. Vedle státních škol prostě existují soukromé vzdělávací subjekty, které má náš stávající kolektivistický stát (resp. jeho socialističtí voliči) ambici pojímat do jakéhosi “školského systému”. Přistupuje k nim a hodnotí je podle toho, jak naplňují jeho absurdní představu státem garantovaného vzdělání. Soukromé školy však nejsou součástí státem vytvořené fikce „vzdělávací soustavy“. Jsou to subjekty vyrostlé z vlastní iniciativy a nezávisle na státním přání a snaze něco garantovat. Není vůbec podstatné, že tyto subjekty poskytují vzdělání. Podstatné je, že snaha vidět je jako „dodavatele státní zakázky“, kterou od nich stát ve formě dotací „nakupuje“, je zcela absurdní. Nemají se státem a jeho falešnými ambicemi odpovídat za jakousi „vzdělávací soustavu“ absolutně nic společného. Proto neexistuje žádný důvod, aby soukromé školy dostávaly od státu nějaké dotace.

Případná námitka, že každý z daňových poplatníků odevzdává část své daně „na vzdělání“ již totiž implicitně přijímá nesmyslnou premisu, že stát svými výdaji „financuje vzdělání“ či „dotuje žáka“. Správné je toto pojetí: stát krade na daních peníze a financuje z nich své absurdní státní školy. Žádný racionální člověk nechce mít s jakýmkoli (ani dotačním) vlivem státu na vzdělání nic společného. Tečka. Daňový poplatník ve své dani nemá co hledat nějaký pomyslný dílek „na vzdělání“, který by nějak ospravedlňoval jeho nárok na nějaký státní příděl pro vzdělání jeho dětí. 

Svobodní tedy měli ve svém programu říci, mimo jiné, toto: Prosazujeme kompletní deregulaci soukromého resp. nestátního školství, včetně zrušení jakýchkoli státních dotací do této sféry. Pro základní a střední státní školy prosazujeme ..xyz…a pro státní vysoké školy prosazujeme zavedení školného, proto a proto … 
„Vizí naší strany je svobodná, prosperující, nezadlužená a bezpečná Česká republika se stabilním ekonomickým růstem HDP okolo 5 %, nezaměstnaností okolo 4 %“

Naprosto nesmyslné, kolektivistické a zbytečné uvádění nějakých konkrétních ekonomických čísel a zmiňování agregátních ukazatelů. Tyto ekonomické indikátory (a to pomlčím o míře jejich racionality) samozřejmě vůbec s politikou státu nemají mít nic společného (a navíc v otevřené exportní ekonomice, jakou je ČR, jde o těžko ovlivnitelné cíle). Když už musíte nutně něco říkat o ekonomice, tak bohatě stačí přívlastek „prosperující“, tj. stačilo zakončit výše citovanou větu za slovem republika.

Závěr: Program Strany svobodných občanů nerespektuje individuální práva a svobodu člověka. 
Ale o tom už jsem shora napsal více a vše je třeba vždy hodnotit v relevantním kontextu. V programu postrádám mnohem razantnější, sebevědomé a explicitní MORÁLNÍ odsouzení stávajících regulací a dotací, alespoň těch nejničivějších a nejhorších, a zároveň chybí vyzdvižení svobodné společnosti jako JEDINÉHO morálního společenského uspořádání. Je příliš málo říci, že něco je proti svobodě, že to nefunguje, že stát podnikatelům hází klacky pod nohy apod.. 

Lidé se ve fundamentálních společenských a politických otázkách vždy rozhodují dle toho, co považují za dobro a zlo, tj. co považují za morálně správné a spravedlivé – tj. nikoli dle toho, co funguje.

Program měl razantně, krátce ale jasně napadnout nejničivější kolektivistické fráze „veřejný prospěch“ a „solidarita“ a poukázat, jak jsou dnes brutálně a masivně zneužívány socialistickými stranami k pošlapávání svobody.

Program Svobodných, přes své (výše uvedené) negativní stránky, obsahuje celou řadu pozitivních kroků k deregulaci mnoha sfér, zrušení absurdních dotací a úřadů, včetně snahy zbavit se socialistického a svobodu pošlapávajícího diktátu EU a ukončit členství ČR v této zločinné organizaci. 

A kdo tuto stranu (resp. její představitele) dlouhodobě dobře sleduje, ví, že fundamentálně (svým dlouhodobým směřováním) to není strana kolektivistická, nýbrž naopak, INDIVIDUALISTICKÁ – přes všechny vnitřní programové rozpory a chybné názory, které v ní jsou. No a to je prostě a jednoduše úžasné. Znáte nějakou individualisticky orientovanou politickou stranu v Evropě nebo Americe? Já ne.

https://www.svobodni.cz/#priority

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jiri Kinkor

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,29 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky