16.10.2019
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Malé, předlistopadové srovnání

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL 

vylicilJak se nám pomalu blíží kulaťoučké, třicáté výročí Vítězného Listopadu, začíná režimní propaganda znatelně houstnout. Patrné je to zejména na ČT, kde přibývá nejrůznějších dokumentů o chartistech a disidentech, o hrdinech prozařujících svou občanskou statečností temná léta tzv. normalizace za minulého režimu…

Což o to, určitá část z disentu byli lidé skutečně odvážní, zásadoví, pevní v postojích, nezištní a obětaví. Spíše však ti veřejnosti méně známí. Ti, kteří se v roce 1990 nedrali ke korytům, připraveným a zahřátým pro předem vyvolené. Před takovými klobouk dolů.

Ovšem tím svým přehrávaným,  svatouškovským rozhořčením nad „brutalitou” tehdejšího režimu, spojeným se zdůrazňováním exemplárních trestů pro disidenty a s odsuzováním „masakru” na Národní třídě,  dělá ČT současné EU medvědí službu. Alespoň u lidí s elementárním rozhledem.

Odložme fráze a podívejme se na fakta. Nejdříve k těm trestům. Václav Havel, ikona a neformální vůdce disentu,  (1936 – 2011) byl ve vězení celkem pětkrát, pokaždé za protistátní činnost. Celkem si odseděl přibližně pět let. (zde). Každoročně se střídající mluvčí největší protistátní iniciativy Charta 77 na tom byli, z hlediska délky trestů,  podobně. Uveďme si jen dva příklady, tentokráte pro změnu dam. Paní Dana Němcová strávila šest měsíců ve vazbě a následně ji odsoudili k tříletému trestu za podvrácení republiky s podmíněným odkladem na pět let. Paní Eva Kantůrková pak dostala 11 měsíců za podvracení republiky natvrdo.

Perzekuce nekonformních probíhala také v oblasti kultury. Tak třeba skupina Plastic People of the Universe byla, kvůli svým, režimu nepříjemným textům, obviněna z výtržnictví a protistátní činnosti. Většina členů kapely byla sice po několika týdnech pobytu ve vazbě propuštěna, ale saxofonista Brabenec byl odsouzen k nepodmíněnému trestu osmi měsíců odnětí svobody, a manažer kapely Jirous odešel od soudu dokonce s osmnáctiměsíčním trestem. Těžké časy….

Ale teď se na to zkusme podívat z perspektivy Evropy. Té současné. Humanistické, liberálně demokratické Evropské unie: Například v takovém Španělsku právě probíhají masové protesty  proti rozsudku nad katalánskými politiky. Devět z obviněných, bývalých oficiálních, řádně zvolených členů místní, Katalánské vlády,  dostalo tresty vězení od devíti do 13 let za uspořádání referenda z roku 2017. Ano, čtěte správně, svobodně zvolení představitelé státu dostali před pár dny drakonické tresty za uspořádání veřejného, lidového hlasování! V demokracii. (zde).

Anebo zaostřeme na jednu z nejstarších demokracií světa, na zakládajícího člena EU, na Velkou Británii. Známý aktivista Tommy Robinson tu byl letos odsouzen ke třinácti měsícům ve vězení za tzv. „pohrdání soudem”. Které spočívalo ve vysílání videa od soudní budovy, a to i přes zákaz. Konal se tu totiž proces s členy pakistánského gangu, který po dlouhou dobu znásilňoval nezletilé Britky a mocní usoudili, že by pohled do tváří pachatelů mohl narušit vzájemnou mezietnickou lásku v multikulturní Británii. Odsouzenému Robinsonovi přitížilo, že už takový ohavný čin spáchal podruhé… Podobně, jako kdysi našemu Václavu Havlovi.

Dosti o soudech, teď přejděme ke srovnání „masakrů”. Toho mýtického, na Národní třídě, s těmi současnými a skutečnými. V jednou už zmíněném Španělsku, přesněji pak v Katalánsku, ošetřili jen za toto pondělí zdravotníci 131 lidí. Většina z nich byla zraněna lehce při potyčkách s policisty u barcelonského letiště, jeden ale zřejmě přišel o oko po zranění gumovým projektilem, jak informoval deník La Vanguardia.

Ještě brutálnější střety státní moci s občany probíhají už dlouhé měsíce ve Francii. Pro ilustraci: při jedné z demonstrací „žlutých vest” přišel o oko Jérôme Rodrigues, jeden z výrazných představitelů hnutí, (podle jeho právního zástupce jej zasáhl gumový projektil), při jiném byl jeden aktivista vážně zraněn na ruce a přišel o čtyři prsty. Podle francouzských médií způsobil zranění policejní granát, určený k rozhánění davu. (zde). Pěkný výčet těžkých zranění za pouhý jeden (desátý) den protestu sestavil deník Libération (zde). Ztráta oka, zlomenina lebeční kosti, kóma, ztráta pěti zubů…. Seznam obsahuje celkem 109 položek. Za 87 zraněními stály střely gumovými projektily, 15 lidí kvůli nim přišlo o oko.

Tak nějak může vypadat událost, která by se s přimhouřením oka dala nazvat masakr. Ovšem mohlo být i mnohem hůř. Jak uvedl Generál Bruno Le Ray  ve svém projevu v rozhlase na stanici France Info: „Vojáci budou mít právo zahájit palbu poté, co vydali varovné výstřely, pokud je ohrožen jejich život nebo život lidí, které chrání.” (zde). Armáda s „ostrými” proti protestujícím občanům… Tak to, naštěstí, v našem, minulém režimu, mysleme si o něm co chceme, od roku 1968 až do jeho konce nebylo.

Tyto řádky nejsou myšleny jako obhajoba předchozího režimu. To ne, rozhodně ne. Ale jako srovnání, kam jsme se to dostali. A jak se nám vybarvila ona vytoužená, úžasná  západní demokracie. Ke které se už dnes všude přidává povinný přílipek „liberální”.

Také vás napadá to přísloví: z bláta do louže?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (43 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...