10.1.2017
Kategorie: Společnost

Lidé si neumí poručit odpočinek, vypnutí … fungují jako stroj

Sdílejte článek:

COM/FCB MILAN HUSÁK

Lidé si neumí poručit odpočinek, vypnutí. Neustále jsou ve spěchu, honí se za zbytečnostmi jako idioti, aby nakonec zjistili, že to stejně nepotřebují. Pak se dozvědí od známého, že bere pilulku na pohodu. Začnou si tu pohodu dohánět pilulí. A najednou po chvilkovém působení zjišťují, že pohoda od nich stejně prchá i přes pilule.

[ad#clanek-respo]

Začnou být nesví a pak přijde uvědomění, že je něco špatně. Pilule nezabírá, problémy se hromadí, přepracování a neustálý hon za nesmysly vybičuje člověka až na hranu, za kterou se velice snadno zhroutí. Přijdou bolesti. Nejčastěji záda, hlava, ale i jiné části těla.

Bolesti jsou “skutečné”, bolí to jako sfiňa. A už se řítíme do další hlubší propasti. Nic se nedaří, nálada nikde, všechno je proti nám, bolí člověk a už nemůžeme. Obrovská únava jen vše podtrhuje. Nastupuje bezmocnost a beznaděj. Když to dáme, běžíme k felčarovi a tam se dozvíme, že ty pilule byly opravdu jen na náladu, ale teď potřebujeme silnější.

Vypínají nás. Není nám lépe, jen jsme utlumení, je nám vše tak nějak jedno. Dále nic nestíháme a hromadí se to jako dobíhající lavina. Jsme vypnutí. Podvědomí nám říká pohoda. Fungujeme pouze jako stroj, co je naučené. Není zlepšení, jen útlum a přeřazení na jinou slepou kolej. Někoho ta dobíhající lavina převálcuje a vysvobození vidí jen v konci. Ano, konečně svoboda, klid a pohoda.

Skutečně? Je to vždy volba každého, ale není nikdo na světě, aby ho odsoudil či hodnotil. Spousta lidí zůstává na vedlejší koleji v naději, že se to někdy zlepší. V naději, ale stále vypnutí. Nestane se nic, fakt vůbec nic a felčarům jste fakt u zádele. Někdo zůstane až do skonání, někdo to urychlí.

Někdo má kliku a uchopí podanou ruku. Ta ruka musí být opravdová a musí mít vnitřní sílu, kterou předá. Pak je to jen na nás. Někdy stačí změnit práci, koníčka, partnera, bydlení. Někdy změna duchovní, každý to má jinak. Ale všichni potřebujeme tu ruku. Tu nám felčar ani pilule nepodá. Felčar pouze tu piluli.

Najednou začnete chápat sami sebe a pak zjistíte, že je to cesta. Je jediná a správná. Je to cesta skrze nás samotné. Přeji opravdu v novém roce 2017, aby spousta lidí co mají problém, našli tu cestu a vykročili. Zapomeňte na pilule a hledejte tu ruku, která vám dá cestu. Hodně štěstí.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...