Lepší později než nikdy. Nastal čas plnění volebních slibů

Vůle voličů zhmotněná ve volbách dochází na plnění po dvou měsících, ale lepší později než nikdy. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil řešení střetu zájmů, do kterého by se dostal po jmenování předsedou vlády. Petr Pavel se zachoval čestně a v duchu předchozí vstřícnosti vítěze voleb okamžitě oznámil, že Andreje Babiše předsedou vlády jmenuje 9. prosince. My, voliči, tak budeme mít šanci hodnotit, jestli jsou sliby dané u voleb plněny nebo ne.

Problémů, které je potřeba urychleně řešit, je jako hub po dešti. Není bydlení, nejsou doktoři, a když jsou, čekací lhůty jsou enormní. Státní rozpočet je vybrakovaný, přičemž katastrofa v podobě aktuálního výsledku za listopad (minus 232 miliard) dala Zbyňku Stanjurovi záminku, aby se pochválil. Vytáhnul sice z kapes firem a občanů skoro 37 miliard meziročně navíc, přesto je schodek naprosto příšerný a z pomyšlení na to, jak budeme 1200 miliard nahromaděných dluhů za Fialovu vládu splácet, mrazí, i když se venku oteplí. Je možné, aby se někdo kasal, že vytáhnul z lidí 37 miliard a ještě má takovou sekeru?

Prý bude líp

První sliby můžeme zhodnotit už brzy. Alena Schillerová slíbila ukončit zvyšování odvodů živnostníků. Karel Havlíček slíbil snížení cen energií, což kvitoval i Svaz energetiky ČR. Aleš Juchelka slíbil, že se opět budeme moci i v budoucnu rozhodnout v 65 letech, kdy půjdeme do penze, tudíž ti, kteří po 65 letech už nebudou moci pracovat, neskončí na sociálních dávkách.

Celá vláda slíbila, že udělá audity na všech ministerstvech, aby se zjistilo, kam šly naše peníze i přes zvýšené daně, že je tak příšerný schodek a není skoro na nic. Rozpočtování Zbyňka Stanjury se projevilo už tím, že Ředitelství silnic a dálnic odmítlo podepsat zahájení staveb kupříkladu dálnic D11 nebo D35.

Vše je podmíněno urgentní potřebou, aby se nová vláda ujala svého výkonu, ke kterému ji dali mandát voliči, co nejdříve, aby s úřednickými aparáty mohla sdělit občanům, jak na tom stát skutečně je. Nezbývá než doufat, že neologismus končící vlády „přepůjčky“ půjde napravit.

Mimochodem, už nyní se blíží první zkouška, která bude v Bruselu. Nejde jen o přislíbené odmítnutí migračního paktu či emisních povolenek, ale také jednání o zabavení aktiv Ruské federace v Belgii a jejich poslání Ukrajině.

Belgie je zatím proti, požaduje záruky od členských států, pokud by chtěla později Ruská federace peníze zpátky, přičemž na Českou republiku vychází zhruba 80 miliard.

Dočká se Babiš vděku, či nadávek?

Domácích problémů je tolik a všichni je znají, že není třeba je dále vyjmenovávat. Co se týká samotného Andreje Babiše, vybral si naplnit svůj slib z voleb místo života v klidu a se svou firmou, kterou piplal 32 let, kde začínal se čtyřmi zaměstnanci a z níž vybudoval kolos. Teď se všeho vzdal ve jménu šance naplnit své sliby, přičemž voliči zhodnotí, zdali byla snaha korunována úspěchem.

Výsledkem může být vděk i nadávky, vše se bude odvíjet od výkonu. K vzdání se holdingu je třeba říci, že část opozice čestně jako Petr Pavel rozhodnutí kvitovala. Jmenujme Jana Skopečka z ODS a za STAN Matěje Hlavatého nebo Karla Dvořáka. Hledání knuty za každou cenu, což předvedli jiní, Danuší Nerudovou a Vítem Rakušanem počínaje, Petrem Fialou a Matějem Ondřejem Havlem konče, je jejich plné právo. Ovšem nasvědčuje to, že jim vyhovovala „hodnotová politika“ řečí, přičemž výkon v reálném světě ekonomické prosperity nikde. I to je jejich právo, voliči výkon předchozích čtyř let ohodnotili cestou do opozice.

Jak ukazují průzkumy, většině voličů je jedno, kdo vládne z hlediska ideologie, ale očekávají výsledky hlavně v oblasti obecné prosperity. Pokud je jí dosaženo a občané se jí těší, nad zbytkem mohou mávnout rukou, i kdyby poslanci dále jezdili jako v minulém období na výlety (viz audit předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury) tak jako končící vláda v demisi za teplem (Vietnam, Angola). Kdo prosperitu nezaručí, má zaručený konec vlády, nábojnice ve startovní pistoli je založena a za čtyři roky se otevřený účet vyrovná.